„Šel jsem onehdá po hřbitově a všiml jsem si, že litinový poklop u kříže je prasklý. Začal jsem zkoumat proč,“ líčí starosta Turnova Tomáš Hocke sled událostí, díky kterým se v Turnově restauruje unikátní zinková rakev z roku 1870. Uloženy v ní byly ostatky světícího biskupa pražské kapituly Františka Petra Krejčího.
Po odkrytí krypty se ukázalo, že rakev je ve velmi špatném stavu a ostatky se proděravělým dnem propadly na zem. Přesto se podle ředitele Muzea Českého ráje Jana Prostředníka jedná o ojedinělý nález. Železozinkové rakve se totiž dochovají jen výjimečně.
„Kupodivu tady napomohlo, že do hrobky natekla voda. Došlo tak k rychlejšímu procesu tlení zemřelého a vyplavily se všechny agresivní látky, které mohly rakev dál poškozovat,“ vysvětluje Prostředník.
Rakev je v současnosti umístěna ve střední šperkařské škole v Turnově a pracují na ní restaurátoři. „Po exhumaci jsme začali s očišťováním usazených prachových částic,“ popisuje Jáchym Paleček, který obor restaurování studuje na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
Podle něj se jednalo o zdlouhavou práci, kdy museli bohatě zdobenou rakev centimetr po centimetru zbavit nánosů nečistot. „Je potřeba se věnovat detailům, aby byl celý povrch sjednocený a barevně stálý,“ pokračuje Paleček.
Na rakvi odpracoval 250 hodin už při praxi, dalších padesát ho ještě čeká. „V nejbližších dnech se budeme věnovat konzervaci. Na rakvi vytvoříme film z včelího nebo mikrokrystalického vosku, abychom zabránili dalším korozním vlivům,“ sděluje dále restaurátor. Propadlé dno kvůli zachování autenticity zřejmě nechají v původním stavu.
Podle učitele praktické výuky na šperkařské škole Vojtěcha Ouřady se zinkové rakve používaly na přelomu 19. a 20. století asi jen padesát let. Jejich nevýhodou byla právě malá odolnost zinku vůči látkám, které vznikají při rozkladu těl. „Zinek se doslova rozpustí,“ dodává Ouřada.
Rakev vystaví v muzeu
Restaurovaná rakev bude vystavena v turnovském muzeu během Muzejní noci 18. června. Zda se stane zdejším stálým exponátem, není podle ředitele muzea jasné. „Je to víceméně na vlastníkovi hrobky, to znamená na městu Turnov a na katolické církvi,“ uvádí Prostředník.
Ostatky biskupa jsou zatím pietně uschovány v Národním muzeu. Pak by měly být uloženy do nové schrány z nerezové oceli a navráceny na původní místo. Kdy se tak stane, není zatím jisté.
V červnu od narození biskupa uplyne 225 let. Podle Prostředníka se jedná o nejvýznamnějšího církevního hodnostáře, který byl v Turnově pohřben. Přestože působil v Praze, na své první působiště nezapomněl. Založil nadaci pro turnovské studenty a podporoval zdejší ochotníky. Financoval také stavbu centrálního kříže na hřbitově u kostela Narození Panny Marie, kde byl na své přání také pochován.
František Petr Krejčí se narodil 27. června 1796 a zemřel v červenci 1870. Po vysvěcení kaplanoval od roku 1819 v Turnově. Vystřídal několik církevních funkcí, než se v roce 1863 stal děkanem pražské Metropolitní kapituly u svatého Víta. „Projevoval velkou empatii. Pamatoval na chudé studenty. Velkou část svého majetku věnoval na dobročinné účely. To bylo něco nevídaného,“ oceňuje Petra Krejčího Jan Prostředník.