„Nepřežila jich více než třetina,“ řekl náměstek hejtmana Josef Jadrný.
Velké problémy dopadají zejména na Frýdlantsko a Hrádecko, kde mizí voda nejen vinou sucha, ale také kvůli těžbě hnědého uhlí v polském dolu Turov.
Liberecký kraj poskytne letos deset milionů korun právě na projekty, zaměřené na ochranu pitné vody u hranice s Polskem. V některých obcích se připravuje zvětšení vodojemů.
Tam, kde domácnosti závisí pouze na studních, se chystá napojení na vodovody. Oprašují se se rovněž odvážné vize o přivádění vody z jizerskohorské přehrady Souš do úpravny v Bílém Potoce.
Loňské sucho a horko hodně oslabilo smrkové lesy hlavně ve středních polohách Libereckého kraje - například v Podještědí nebo na Semilsku.
„Stromy mají v současné době tři až čtyři ročníky jehlic oproti standardním šesti až sedmi,“ tvrdí Jadrný. „Je velmi pravděpodobné, že letos na jaře přijde kůrovcová kalamita a nastane plošný úhyn smrkových lesů.“
Liberecký kraj věnuje letos vlastníkům lesů dotace 2,5 milionu korun. Zaplatí z nich nové sazenice, které nahradí uschlé stromky. Peníze poskytne rovněž na lapáky, využívané k likvidaci kůrovců. Jedná se o pokácené a odvětvené smrkové kmeny, kam se škůdci nalákají a nakonec se spálí i se dřevem.
„Již loni v září a v říjnu vzrostl prudce počet uhynulých smrků,“ vysvětluje Jadrný pomoc Libereckého kraje malým vlastníkům lesa. „Ve srovnání s loňským rokem jich bylo sedmkrát více.“
Na kůrovcovou kalamitu se nechystá jen Liberecký kraj, ale také Lesy České republiky. Jejich krajský ředitel Ludvík Řičář věří, že zima ještě nekončí a napadne co nejvíce sněhu.
„Dříve leželo na hřebenech Jizerských hor na začátku února metr až metr a půl ,“ upozorňuje. „Teď tam není skoro žádný. Hodilo by se nám, kdyby nasněžily alespoň dva metry.“
V Libereckém kraji sice letos v lednu nepršelo málo, ale dešťová voda odtéká z krajiny rychle. Voda z tajícího sněhu se vpíjí do země mnohem víc.
Lesníci by chtěli chladné a deštivé jaro
Lesníci si přejí, aby sníh zůstal na hřebenech hor až do května a bylo chladné a deštivé jaro. Pak by se kůrovec množil pomaleji a kalamita by pravděpodobně nevypukla.
„Nejhorší varianta by nastala, kdy jaro najednou skočilo z plus deseti do plus třiceti stupňů,“ konstatuje Řičář. „Sucho škodí nejvíce smrkům. Na rozdíl od borovic a od listnatých stromů mají mělké kořeny a nedosáhnou si pro vodu hlouběji pod zem.“
Řičář považuje pomoc pro drobné majitele lesa za velmi důležitou. „Velcí vlastníci jako jsme my, Vojenské lesy nebo Krkonošský národní park najdou peníze na boj proti kůrovcové kalamitě,“ dodává Řičář. „Kůrovec ale nezná hranice a pokud by ho drobní majitelé lesů nechali být, rozšířil by se i k nám.“
Podle Jiřího Huška, regionálního ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny, hrozí kůrovcová kalamita víc než v jiných letech.
„Smrky by ji zatím dokázaly rozchodit,“ podotýká Hušek. „Kdyby se však nadále opakovala horká a suchá léta a teplé zimy s nedostatkem sněhu, situace by se zdramatizovala.“