Část akutních lůžek v nemocnicích by se podle analýzy potřeb resortu zdravotnictví měla změnit na lůžka následné péče. Souhlasí s tím i zástupci některých zdravotnických zařízení, vyplynulo z jejich odpovědí na dotaz ČTK. Nedostatek lůžek pro následnou péči vnímá v Jihomoravském kraji třeba ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA) v Brně Vlastimil Vajdák. Podle ekonomického náměstka Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) Róberta Czékuse musí být takový krok podložen jasnými a konkrétními statistikami.
Z analýzy ministerstva zdravotnictví vyplývá, že potřeba a produkce akutní lůžkové péče klesá a s rozvojem technologií a jednodenní péče bude trend pokračovat. V posledních deseti letech však na něj nijak nereagovala struktura sítě poskytovatelů ani lůžkový fond. Akutní péče tak trvale odčerpává personální kapacity, zatímco v řadě regionů chybí lůžka následné péče pro stárnoucí populaci. Jedním z cílů koncepce do roku 2025 je udělat audit kapacit a potřeb lůžkového fondu a stav optimalizovat k posílení jednodenní, následné a dlouhodobé péče.
Podle Czékuse má na využití počtu akutních lůžek vliv nedostatek zdravotnického personálu i změna lékařských postupů. "Pozorujeme u řady odborností přesun pacientů z hospitalizací na ambulantní léčbu. Výrazněji je to vidět například u léčby dětských pacientů. Zda je akutních lůžek nadbytek ale nelze hodnotit. Musí to udělat jednotlivé zdravotní pojišťovny, které je nasmlouvají a mají k dispozici relevantní informace o obsazenosti," řekl. Část lůžek by se přesto s ohledem na přesun péče z hospitalizační na ambulantní mohla změnit na následná, dodal. Předcházet by tomu ale mělo vyhodnocení podkladů od Ústavu zdravotnických informací a statistiky i pojišťoven.
Rovněž Vajdák pozoruje přenášení péče do ambulancí a rozvoj jednodenních zákroků, které umožňují významné zkrácení doby pobytu pacienta po operaci. Považuje proto za vhodné udělat revizi akutních lůžek v celé republice a případné systémové řešení. "Na druhou stranu si je potřeba uvědomit, že se stárnutím populace počet pacientů stoupá a bude stoupat i nadále, obecně bych tedy postupoval velmi opatrně. Konkrétně u nás v nemocnici tento nadbytek nepociťujeme, často jsou tato lůžka obsazená pacienty čekajícími na následnou péči," sdělil.
Možnost snížení počtu lůžek ve FNUSA považuje Vajdák za minimální. "Nicméně restrukturalizaci se nebráníme. Určitě bychom uvítali, kdybychom mohli využít některá lůžka pro obory, po kterých je velká poptávka, jako například gynekologie nebo plicní," dodal. Obecně ale v kraji vnímá, že by bylo potřeba více lůžek pro následnou péči.
Ředitel městské Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazové nemocnice Pavel Piler nadbytek akutních lůžek ve svých zařízeních nepozoruje. Pokud někde je, může to být podle něj způsobené neefektivním plánováním či chybným odhadem potřeb. "V nemocnicích může být nedostatek akutních lůžek v jedné specializaci a nadbytek v jiné," míní.
U některých zařízení by přesto považoval za efektivnější z ekonomického hlediska i z pohledu poskytování zdravotní péče předělat akutní lůžka na ty pro následnou péči. "Výhody vidím v lepším využití zdrojů, poskytování odpovídající následné péče a efektivnějším využití personálu. Nevýhodou by mohly být počáteční investiční náklady, nutnost přizpůsobení personálních kapacit a odborných kvalifikací a také úprava infrastruktury nemocnic," uvedl.
Transformaci hospitalizační péče by si podle něj měl každý kraj koordinoval samostatně. "Celorepubliková domluva je problematická. Každý kraj má své nemocnice a spádovou oblast a potřebuje přesně vědět, kolik akutních, urgentních a následných lůžek je potřeba. V Jihomoravském kraji je problém s poddimenzováním následné péče a různými zřizovateli nemocnic, což situaci komplikuje," poznamenal. Transformace nemocnic také podle něj musí být součástí transformace celého zdravotnictví, což zahrnuje i vzdělávání a lidské zdroje.