Ústavní soud (ÚS) vyhlásí v úterý 28. května tři očekávané nálezy k zásahům do soudcovských platů. Týkají se restrikcí v letech 2021, 2022 a letos. Návrhy na zrušení právní úpravy přišly od různých českých soudů. Pokud jim ÚS vyhoví, mohou se soudci domáhat zpětného dorovnání. Jde potenciálně o stovky milionů korun za každý rok. ČTK to zjistila z webu soudu a od mluvčí Kamily Abbasi.
Vláda v posledních letech z různých důvodů opakovaně "sáhla" na soudcovské platy. Někteří soudci to pokládají za svévolný a nepřiměřený zásah do hmotného zabezpečení, který ohrožuje soudcovskou nezávislost.
ÚS se problematikou zabývá ve třech samostatných liniích. Pro roky 2021, 2022 a 2024, jichž se týká série návrhů, zůstal vždy jeden "pilotní" případ. Ostatní návrhy soud průběžně odmítal.
Platy soudců se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se s ohledem na působiště, funkci a délku praxe z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy a zákonného koeficientu. Pro léta 2021 a 2022 však politici soudcovské platy "zmrazili" a základnu stanovili napevno na 100.872 korun, jinak by byla vyšší téměř o desetinu.
V roce 2023 efekt zmrazení pominul a platy soudců výrazně stouply. Od letoška však v rámci vládních úsporných opatření klesl zákonný koeficient, jímž se násobí průměrná mzda, z hodnoty tři na 2,822. Prakticky se tak zastavil další růst, který by jinak nastal, a platová základna zůstala pod hranicí 114.000 korun.
Každý pilotní případ má jiného soudce zpravodaje. Platovou restrikcí v roce 2021 se zabývá Jaromír Jirsa na základě podnětu z Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Následující rok připadl Josefu Baxovi, návrh přišel z Ústí nad Labem. Letošní platy jsou předmětem návrhu, který rozvrh práce přidělil Milanu Hulmákovi, a to na základě dalšího podnětu z Ústí nad Labem. Soud by měl nálezy 28. května vyhlašovat právě v tomto pořadí.
Judikatura ÚS zahrnuje sérii nálezů, které se týkaly soudcovských platů. ÚS opakovaně vyslovil názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Proto prý vláda nemůže s platy soudců zacházet volně podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu některé úsporné zásahy do platů uznal ÚS jako možné a důvodné, například po ničivých povodních. V posledních letech české veřejné finance negativně ovlivnily dopady pandemie koronaviru, ruský vpád na Ukrajinu, inflační vlna a růst cen energií.