V posledních letech se na politické scéně objevily nové strany a hnutí a tradiční pojmy jako levice a pravice se rozmělňují. Portál iDNES.cz proto připravil hru, ve které čtenáři společně s politology a politiky zařadí deset politických stran na osy levice a pravice, liberální a konzervativní.
Poté, co čtenáři umístí podle svého úsudku strany do politické mapy, budou si moci svůj pohled porovnat s míněním bývalých či současných politiků. Těch redakce iDNES.cz oslovila několik desítek, ne každý se však do projektu zapojil. Vnímání politických stran vyplnila i desítka politologů, ve výsledku každý účastník projektu uvidí, jak moc se s nimi jejich pohled shoduje.
Cílem projektu není zjišťovat, jakou stranu čtenáři preferují. Účast je zcela dobrovolná a v rámci transparentnosti navíc server iDNES.cz data volně a bezplatně zpřístupňuje ZDE.
Ve výzkumu budeme hledat i souvislost s tím, jaká témata účastníci výzkumu vyhledávají na internetu.
„Naší motivací není zjišťovat oblíbenost politických stran. Chceme jen popsat, jak lidé politickou scénu vnímají,“ vysvětluje účel projektu šéfredaktorka iDNES.cz Naděžda Petrová.
Výsledkem bude unikátní politická mapa Česka
V grafu čtenáři zařazují deset nejsilnějších politických stran a hnutí, tedy ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit Národní koalice, KDU-ČSL, Stranu zelených, Piráty a Svobodné. Pokud chtějí, mohou o sobě poskytnout i další informace, které pomohou konkretizovat výslednou analýzu. Na té redakce iDNES.cz spolupracuje s analytikem Josefem Šlerkou, vedoucím oboru Studia nových médií na Filozofické fakultě UK.
„Jsem rád, že iDNES.cz do toho experimentu jde. Je to projekt u nás unikátní nejen jako datový experiment, ale také jako příklad datové otevřenosti vůči uživatelům,“ říká Šlerka. Data, sesbíraná do politické mapy, redakce iDNES.cz zpracuje a čtenářům představí výslednou politickou mapu Česka.
Na analýze se podílí i sociolog Daniel Prokop z výzkumné společnosti Median, která jako bonus dodá informace o politických postojích v populaci z kontinuálního výzkumu MML-TGI. Toho se účastní na patnáct tisíc respondentů ročně. „Bude myslím zajímavé sledovat, jak politické spektrum vidí různé typy čtenářů a expertů. A jak to odpovídá sebeidentifikaci voličů z reprezentativního výzkumu,“ komentuje projekt Prokop.
„Pravo-levá orientace a částečně i pozice z hlediska společenského liberalismu a konzervatismu se v posledních deseti letech ve společnosti měnila a chtěli bychom poskytnout i background o těchto změnách, který pomůže výsledky experimentu vysvětlit,“ říká Prokop.
Jak hlasovat v projektu:Definic levicovosti a pravicovosti, respektive liberalismu a konzervatismu, existuje celá řada, není žádný jediný možný úhel pohledu. Pro účely Politického kompasu do pojmu „levice“ patří například akcentování větší role státu v regulování hospodářství, zaopatřovací role státu a zdůrazňování rovnosti šancí u znevýhodněných sociálních skupin. Pojem „pravice“ naopak spojujeme s požadavky na volný trh a minimum státních zákazů a regulací, dále pak s akcentováním osobní svobody a zodpovědnosti. Liberalismus vnímáme jako směr podporující alternativní životní styly a ochotu přijmout je jako rovnocenné. Konzervatismus naopak ztělesňuje důraz na tradiční a prověřené hodnoty - pořádek, zavedený model rodiny, víru apod. |