Rusko je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Podle agentury TASS to ruský prezident Vladimir Putin prohlásil po pondělním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Více než dvouhodinový rozhovor Putin podle agentury Interfax označil za „velmi obsažný“, „velmi otevřený“ a „velmi užitečný“. Trump na své síti Truth Social oznámil, že Ukrajina a Rusko okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi a Trump se snaží vyjednat příměří.

Přímé jednání delegací Ukrajiny a Ruska, které se uskutečnilo minulý týden v Istanbulu, ukázalo podle Putina, že obě strany jsou na správné cestě, neboť obnovily kontakty. Ruský prezident dále uvedl, že Rusko je pro mírové řešení a že obě země musí najít kompromisy přijatelné pro Kyjev i pro Moskvu.

„Ruský postoj je jasný. Pro nás je hlavní odstranit základní příčiny této krize,“ řekl šéf Kremlu. Když před více než třemi lety vydal rozkaz k invazi na Ukrajinu, hovořil o potřebě tuto zemi denacifikovat a demilitarizovat.

Také Trump podobně jako Putin označil vzájemný rozhovor za velmi dobrý. „Tón i duch konverzace byly vynikající,“ uvedl Trump. Rusko podle amerického prezidenta stojí o rozsáhlé obchodování se Spojenými státy, jakmile „krvavá" válka skončí“. „A já souhlasím,“ uvedl s tím, že těžit z obnovy země může i Ukrajina.

Podmínky pro zmíněné rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, které podle amerického prezidenta začnou okamžitě, si dojednají Moskva s Kyjevem. Trump dále napsal, že o jednání s Putinem již informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také evropské lídry včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německého kancléře Friedricha Merze.

Ruský prezident Vladimir Putin byl před dnešním telefonátem se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přesvědčený o své síle a věřil, že ruské armádě se do konce roku podaří prolomit ukrajinskou obranu a ovládnout všechny čtyři ukrajinské oblasti, na které si Moskva dělá nárok. V pondělí to napsala agentura Bloomberg s odvoláním na člověka, který má vhled do Putinova uvažování. Tento přístup znamená, že není pravděpodobné, že by šéf Kremlu byl ochotný Trumpovi během jejich jednání nabídnout nějaké významnější ústupky.

Bloomberg připomíná, že Trump tlačí na to, aby více než tři roky trvající válka na Ukrajině rychle skončila, a dává najevo, že bez přímých rozhovorů mezi ním a Putinem se tak nestane. Putin ale doposud nevyslal žádný signál, že by byl připraven boje zastavit, a jeho armáda na frontě pomalu postupuje, což v Kyjevě i v mnoha evropských zemích vzbuzuje obavy z toho, že Ukrajina by mohla být přinucena vzdát se větší části svého území.

„Trump chce, aby Putin souhlasil s příměřím, ale on to rozhodně nechce,“ řekl bývalý poradce Kremlu Sergej Markov. Putin však podle něho nemá zájem na tom, aby jednání zkrachovala. „Snaží se manévrovat tak, aby rozhovory pokračovaly souběžně s vojenskou ofenzivou,“ dodal.

Podle jednoho z vysokých evropských představitelů se v pátečním telefonátu německý kancléř Friedrich Merz, francouzský Emmanuel Macron a britský Keir Starmer snažili Trumpovi vysvětlit, že ho Putin vodí za nos. Podle analytiků ruského prezidenta povzbudilo to, že může přicházet s maximalistickými požadavky ohledně Ukrajiny, aniž by se to setkalo se závažnými důsledky ze strany Trumpovy administrativy.

Rusko má skoro čtyřtisícové tankové ztráty. Většina armád by takto přestala existovat během týdnů, konstatuje analytik

Rusko si dělá nárok na čtyři ukrajinské regiony. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které jsou z velké části nebo částečně pod kontrolou ruských sil, ale ukrajinská armáda bojuje o udržení jejich zbývajících částí. Už v roce 2014 Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

Bloomberg píše, že západní analýzy jsou v rozporu s Putinovým optimismem ohledně postupu na Ukrajině. Ruské armádě podle nich chybí kapacita pro to, aby naplnila Putinovy cíle. „Pravděpodobnost, že Rusko do konce roku dobude tyto čtyři oblasti, je velmi nízká,“ řekl Ben Barry z Mezinárodního institutu strategických studií. „Pokud by se ukrajinská obrana zhroutila, pak by bylo možné takto postoupit, ale v současnosti takový scénář vypadá velmi nepravděpodobně,“ dodal. Podle nejmenovaného zdroje blízkého ruskému ministerstvu obrany takovou skepsi sdílí také mnoho ruských vojáků sloužících na Ukrajině. Zejména ukrajinské dronové síly způsobily, že podnikat rozsáhlé ofenzivní operace je pro ruské síly nákladné a neefektivní.

Ruská armáda v neděli podnikla proti Ukrajině doposud nejrozsáhlejší dronový útok od začátku invaze, když nad území sousední země vyslala 273 bezpilotních letounů. V noci na dnešek proti ní zaútočila s nasazením 112 dronů, z nichž 41 zničila ukrajinská protivzdušná obrana a dalších 35 zmizelo z radarů, aniž by způsobilo škody nebo je zneškodnily prostředky elektronického boje. Informovala o tom ukrajinské letectvo. Pondělní útoky zasáhly Sumskou, Charkovskou, Doněckou, Čerkaskou a Kirovohradskou oblast. Bližší podrobnosti o případných škodách letectvo nezveřejnilo.

Rusko má skoro čtyřtisícové tankové ztráty. Většina armád by takto přestala existovat během týdnů, konstatuje analytik

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam