Velké konspirační teorie - Útok na Pearl Harbor

 

Velké konspirační teorie - Útok na Pearl Harbor

Pochybnosti o tom, jak a proč se nechali Američané v Pearl Harboru překvapit, trvá ode dne útoku. Válečným střetem se zabývalo od roku 1941 deset vyšetřovacích komisí a američtí historici o něm napsali mnoho analýz, ale žádné spiknutí nebylo shledáno. Přesto konspirační teoretici dále pochybují a hledají fakta, která by odkryla pravdu.

 

Útok na Pearl Harbor - historie

Pearl Harbor byl v roce 1941 největší americkou vojenskou základnou v Tichomoří. Japonci věřili, že když přístav vyřadí z provozu a zničí co nejvíce válečných lodí, budou mít šanci válku vyhrát, a přinutí tak USA k mírovým jednáním. Plán na napadení Pearl Harboru vypracoval admirál Isoroku Jamamoto, vrchní velitel Spojeného loďstva. Jako úderná síla bylo vybráno šest letadlových lodí (Akagi, Kaga, Hirjú, Sórjú, Šókaku a Zuikaku), tři těžké křižníky, deset torpédoborců a tři ponorky. Byl plánován také útok pěti trpasličích ponorek.

 

26. 11. 1941 - Hlavní operační svaz vyplul ze základny na Kurilských ostrovech 26. listopadu a 3. prosince obdržel velitel letadlových lodí viceadmirál Čúiči Nagumo zprávu (v podobě hesla "Vystupte na horu Niitaka"), že příkazy k útoku byly potvrzeny. Od tohoto okamžiku mohla být operace zrušena pouze tehdy, jestliže by Američané objevili japonský úderný svaz do 6. prosince.

 

7.12.1941 – Útok jako první zahájily japonské letouny a trpasličí ponorky.

 

V 6.05 šest japonských letadlových lodí zahajuje útok vypuštěním první vlny letadel, sestávající hlavně z torpédových a střemhlavých bombardérů a stíhačů.

 

Kolem sedmé hodiny ranní zaznamenala obsluha mobilního radaru na obrazovce velký bod poblíž pearlharborského kotviště, který znamenal velký počet neidentifikovaných letadel nacházejících se asi 180 km severně od ostrava Oahu,kde se americká námořní základna nacházela. Na velitelství si mysleli, že jde o dvanáct amerických létajících pevností B-12, které měly shodou okolností právě 7. prosince přiletět. Proto nařídili radar vypnout. Službu konající vojáci ale radar sledovali až do doby, kdy se útočící letouny dostaly do slepé zóny. O chvíli později se letadla první útočné vlny dostala na dohled; v tu dobu už z japonských letadlových lodí startovala druhá útočná vlna.

 

7.15 - První bomby začaly dopadat na letiště Kaneohe, o čtvrt hodiny později na leteckou základnu Wheeler Field, 16 km od Pearl Harboru. Současně už japonské torpédové bombardéry začaly útočit na řadu bitevních lodí a na další letiště na Oahu.

 

 

 

 

V 8.30 druhá vlna 170 japonských letadel, z většiny torpedových bombardérů, zaútočila na flotilu kotvící v Pearl Harboru. Japonských letadel bylo celkem 353. Bitevní loď Arizona byla zasažena protipancéřovou bombou, která prorazila plášť a zasáhla přední sklad munice, což mělo za následek její potopení. Bombardéry potopily celkem dvanáct amerických válečných lodí a devět dalších těžce poškodily. Bylo zničeno 188 letadel. Celkem při útoku zahynulo 2402 Američanů a 1282 lidí bylo zraněno.

 

Americké Tichomořské loďstvo utrpělo v Pearl Harboru citelné ztráty. Japoncům se ale nepodařilo zasáhnout žádnou letadlovou loď, nezničili ropné zásobníky na Oahu ani další důležitá zařízení, z jejichž likvidace by se Američané vzpamatovávali mnohem pomaleji.

 

8.12.1941 - USA vyhlásily Japonsku válku.

 

Kdo je kdo

Arthur H. Mc Collum – americký námořní zpravodajský důstojník, který více než rok před útokem Japonců vypracoval zprávu pro velení námořnictva, jak vyprovokovat Japonce k útoku na armádu Spojených států.

 

Isoroku Jamamoto (1884-1943) - japonský admirál, autor plánu na napadení Pearl Harboru, vrchní velitel Spojeného loďstva.

 

John Leitwiler - velitel zpravodajského dešifrovacího oddělení na Filipínách, které prolomilo japonské diplomatické kódy. Podle konspirátorů existují dokumenty, které potvrzují, že operační kód japonského námořnictva byl před útokem dešifrován. Oficiální verze uvádí, že Leitwiler sice oznámil v listopadu 1941, že práce na dešifrování pokročily, to ale neznamenalo kompletní prolomení japonských vojenských kódů.

 

Franklin Delano Roosevelt (1882-1945) – americký prezident, který byl ve funkci v době útoku Japonců na PH.

 

Robert Stinnett – autor konspirační teorie, že americký prezident Roosevelt věděl o útoku, ale nevydal rozkaz, aby byl odvrácen. Téma zpracoval v knize Day of Deceit (Den podvodu), která vyšla v roce 1999. Podle Stinnetta zpravodajské služby USA zjistily, že japonská flotila útočí, ale velitel základny admirál Kimmel tyto informace utajil.

 

Robert A. Theobald (1929 – 1999) - bývalý americký kontraadmirál, který sloužil v obou světových válkách, zastánce konspirační teorie, napsal v roce 1954 knihu The Final Secret of Pearl Harbor: The Washington Background of the Pearl Harbor Attack.

 

Konspirační teorie

Několik spisovatelů včetně novináře Roberta Stinnetta a bývalého amerického kontradmirála Roberta A. Theobalda tvrdí, že různé skupiny v americké i britské vládě věděly o útoku na Pearl Harbor předem, ale nechaly ho proběhnout, aby zatáhly USA do války s Německem.

 

Americký prezident Roosevelt záměrně vyprovokoval Japonce k útoku, protože chtěl ukončit americký izolacionismus. O útoku předem věděl, zadržel klíčové informace americké tajné služby. Americká dešifrovací oddělení před útokem znalo kódy jak japonské diplomatické pošty, tak jejich vojenského námořnictva a o hrozícím útoku informovalo velení. Japonský kód diplomatické pošty se podařilo vyluštit již na jaře nebo v létě 1941. V jedné šifrované zprávě byl obsažen dotaz, jak jsou rozmístěna v Pearl Harboru obranná válečná plavidla, což svědčí o připravovaném leteckém útoku. Tato zpráva se dostala až k prezidentu Rooseveltovi. Protiopatření však nebyla podniknuta.

 

Japonci během válečné operace směřující na Pearl Harbor spolu rádiově komunikovali. Komunikaci zachytila americká námořní rozvědka. Existoval deník, v kterém byly tyto informace zaznamenány, později však zmizel, aniž by bylo jasné, kdo ho ukradl. Japonské rádiové zprávy slyšely desítky vojáků a je to uvedeno v záznamech námořnictva.

 

Někteří konspirátoři se domnívají, že Roosevelt na Havaji záměrně ponechal válečné lodě a nedal rozkaz k jejich stažení, přerušil obchod s Japonci a poslal americké ponorky do oblasti Orientu, aby Japonce vyprovokoval k útoku.

 

Zpravodajský důstojník Arthur H. Mc Collum vypracoval rok před útokem, 7. října 1940, plán, jak přimět Japonce, aby na Ameriku zaútočili. Navrhl přesně to, co se později také stalo a předal svou zprávu velení. Zprávu, která byla utajována až do roku 1994, pokládají někteří autoři konspirační teorie za nezvratný důkaz, že se jednalo o spiknutí.

 

 

Kritika důkazů

Historici obecně odmítají základní tvrzení Stinnettovy knihy, že velitel základny na Pearl Harboru admirál Kimmel a rovněž americký prezident Roosevelt věděli o blížícím se útoku a nezabránili mu. Historici upozornili na několik klíčových chyb ve Stinettově argumentaci a dále na používání pochybných zdrojů.

 

Námořní důstojníci vypověděli před vyšetřujícími komisemi, že několik japonských šifer bylo sice koncem roku 1941 prolomeno, ale celkově ještě nepokročili v dešifrování natolik, aby byli schopni odvodit informace o hrozícím útoku japonské flotily. Důstojníci také popřeli, že by bylo možné z japonského rádiové spojení odvodit blížící se útok.

 

Historik David Kahn popírá, že by Američané zachytili rádiové vysílání z japonských letadlových lodí před útokem. Historici pokládají myšlenku, že prezident Roosevelt záměrně vyvolal válku s Japonci i s Německem, za absurdní. Domnívají se, že předem nebylo možné odhadnout, že útok na Pearl Harbor bude dostatečný k tomu, aby Německo vyhlásilo válku USA, útok také nemusel znamenat nutně konec izolacionistických postojů americké veřejnosti. Stejně tak odmítají historici i další argumenty, např. že Rooseveltův rozkaz přikazoval americké armádě v Pacifiku se nebránit Japoncům, rozkaz prý platil pouze pro případ, kdyby průnik Japonců přímo neohrozil americké jednotky.

 

 

Stanovisko NSA z roku 2008

Americká Národní bezpečnostní agentura v roce 2008 odmítla konspirační teorii o útoku na Pearl Harbor. Američané podle ní o plánech útoku nevěděli. Výzvy v šifrovaných zprávách o počasí v předvečer zahájení konfliktu s USA, Ruskem a Británií, apelující na japonské diplomaty ve světě, aby zničili tajné kódy, se k Američanům nedostaly. Varování se nedostavila také proto, že většina amerických zpravodajských zdrojů se soustřeďovala v atlantické oblasti a tajné služby zatěžovala přílišná byrokracie, tvrdí zpráva.

 

Postoj Japonců

Generál Tošio Tamogami, bývalý velitel japonského vojenského letectva, způsobil v roce 2008 politický skandál, když obhajoval názor, že Japonsko za druhé světové války nevystupovalo jako agresor, ale bránilo se. „Americký prezident Franklin D. Roosevelt vyprovokoval císaře k útoku na Pearl Harbor,“ zdůraznil. Japonští nacionalisté často zastávají názor, že Tokio ve třicátých letech okupacemi de facto chránilo asijské státy. Útok na Pearl Harbor je také obhajován s tím, že USA uvalily embargo na dodávky ropy a strategických surovin do Japonska.

 

11 září 2001. Smrt Lady Diany, J.F. Kennedyho a Usáma Bin Ládina. NWO, UFO a mimozemšťané, HAARP, globální oteplování, USA na Měsíci, Pearl Harbor, chemtrails a protokoly sionských mudrců! Pro a proti. Udělejte si názor... | Největší konspirační teorie světa >>>

Zdroje:
http://www.youtube.com/watch?v=Vp2-plDw_48
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pearl_Harbor
http://en.wikipedia.org/wiki/Attack_on_Pearl_Harbor
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/156232-studie-odmitla-konspiracni-teorii-o-utoku-na-pearl-harbor.html

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

Konspirační teorie   Konspirace   USA   Zajímavé video   Japonsko   Válka   Největší konspirační teorie