Historie
1920-30
Budování a rozvoj agentury
1939-45
ČTK ve válečném období
1948-89
ČTK pod vlivem totalitního režimu
Založení agentury (1918)
ČTK vzniká 28.října 1918, ve stejný den jako Československá republika, tehdy pod názvem Československá tisková kancelář. ČTK byla až do 90. let 20. století státní agenturou a její dějiny jsou úzce spojeny s osudy československého státu.
Období budování a rozvoje agentury (1920–30)
V letech 1920-1930 stojí v čele agentury Emil Čermák, který je pokládán za otce zakladatele ČTK. Podařilo se mu vybudovat na svou dobu moderní tiskovou agenturu, která měla rozsáhlou sít domácích i zahraničních zpravodajů.
ČTK uzavírá smlouvy s největšími světovými agenturami – Reuter, Havas a Wolff. Zároveň se podílí na vzniku první organizace evropských tiskových agentur (Agences Alliées).
Na základě dohody uzavřené v roce 1925 s Radiojournalem se rozhlasové zpravodajství vysílá ze studia v budově ČTK.
Ve dvacátých letech je také založeno obrazové zpravodajství pod vedením Artuše Černíka. Vznikají základy fotoarchivu ČTK, i když jeho výraznější rozvoj se datuje do let třicátých. Archiv je průběžně doplňován. Dnes obsahuje přes 5 milionů snímků.
V září 1930 se ČTK stěhuje do nové funkcionalistické budovy v Opletalově ulici v Praze. V březnu 1939 dochází k obsazení Československa nacistickým Německem. Zprávu o této události přečetl prostřednictvím rozhlasového zpravodajství ČTK herec Zdeněk Štěpánek. V důsledku zřízení protektorátu Čechy a Morava a vzniku samostatné Slovenské republiky se od ČTK se odděluje její slovenská část.
ČTK ve válečném období (1939–45)
Po zřízení protektorátu je ČTK obsazena nacisty. V srpnu 1939 je zatčen vedoucí tiskového odboru prezídia ministerské rady Zdeněk Schmoranz, o něco později i šéfredaktor ČTK Arnošt Bareš, kteří prostřednictvím ČTK organizovali odbojovou činnost skupiny tzv. tiskových referentů.
V roce 1942 byl Zdeněk Schmoranz spolu s dalšími redaktory popraven. Domácí zpravodajství je zcela podřízeno protektorátní moci nacistického tiskového odboru v čele s Wolfgangem Wolframem von Wolmar.
Při vypjatých událostech osvobození Československa v květnu 1945 vypukl požár budovy ČTK, při kterém shořel archiv slovního zpravodajství.
ČTK pod vlivem totalitního režimu (1948–89)
V roce 1948 se ČTK dostává do područí komunistické diktatury. Na dlouhou dobu se stává nástrojem politické propagandy vládnoucí strany. Téměř po celé období totality je zpravodajství silně cenzurováno. Vydávají se dva typy zpravodajství - jedno je pro veřejnost, druhé zpravodajství je neveřejné, určené pro vysoké stranické a státní funkcionáře. Agentura je formálně podřízena vládě, fakticky ji ale řídí ústřední výbor Komunistické strany Československa.
V druhé polovině 50. let proniká exportní zpravodajství ČTK až do oblasti Dálného východu, Latinské Ameriky a později i do Afriky. Mezinárodní působení ČTK je posilováno i v prvé polovině let šedesátých. Agentura disponuje rozsáhlou sítí zahraničních zpravodajů i volných spolupracovníků. Zpravodajství do zahraničí vysílá v angličtině, francouzštině, španělštině a ruštině.
V době společenského uvolnění 60. let vzniklo v rámci nových hospodářských aktivit ČTK vydavatelství Pressfoto, časopis zahraniční zajímavostí 100+1 a reklamní agentura Made in... (Publicity).
V roce 1968 proběhl obrodný proces také v ČTK. Dne 20.srpna 1968 nesplnil noční redaktor Jaroslav Lažanský příkaz tehdejšího ředitele ČTK Miroslava Sulka vydat text tzv. žádosti nejmenovaných členů ÚV KSČ a některých ústavních činitelů o poskytnutí sovětské vojenské pomoci proti tzv. kontrarevolučním silám. Tento zvací dopis vydala až následující den agentura TASS z Moskvy. 21. srpna 1968 obsadili budovu agentury sovětští vojáci. ČTK pak vysílala zpravodajství z náhradních pracovišť. Do své zdevastované budovy se agentura vrátila až po několika týdnech.
V 70. a 80. letech byla ČTK vystavena tvrdému režimu normalizace. Z agentury musely odejít nebo byly přeřazeny na méně významnou práci desítky pracovníků, při stranických prověrkách režim zúčtoval s mnoha stoupenci Pražského jara. Řada četkařů zvolila emigraci.
Během 80.let byly zavedeny do provozu ČTK počítače. V důsledku toho v roce 1988 byla vytvořena první databanka ČTK. Textové zpravodajství je od té doby archivováno v elektronické podobě.
Období nezávislého zpravodajství po roce 1989
ČTK naplno prožívá Sametovou revolucí v listopadu 1989. V souvislosti se změnou podmínek na trhu začíná transformace agentury. ČTK usiluje o nezávislé a nestranné zpravodajství.
V roce 1992 se oddělila slovenská část agentury a následně na základě zákona č.517/92 vzniká veřejnoprávní Česká tisková kancelář.
Agentura začíná pracovat na tržních principech. Objevují se první úvahy o její privatizaci. V roce 1993 ČTK prochází hlubokou hospodářskou a personální krizí. Následně je dokončena její transformace a reorganizace. Podle zákona o ČTK je oddělena od státu a má formu veřejnoprávní instituce. Agentura nemá konkrétního vlastníka, podléhá kontrole Rady ČTK, jejíchž sedm členů volí Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.
Díky technickému rozmachu ČTK začíná digitálně zpracovávat fotografický servis, uskutečňuje se přenos textu i fotografií prostřednictvím satelitu. Dochází k rozšíření nabídky dokumentačních databází, zpracování a vydávání infografiky a je zahájeno ekonomické zpravodajství v angličtině. Koncem 90. let je spuštěna Infobanka ČTK obsahující aktuální zpravodajství i archivní a faktografické databáze..
V 90. letech agentura systematicky pracuje na zkvalitnění svého informačního servisu. Výrazně posiluje své regionální zpravodajství, začíná rozvíjet nové aktivity. Jako jedna z prvních začíná vydávat internetové noviny (České noviny, Finanční noviny, Sportovní noviny). V roce 1997 ČTK kupuje padesátiprocentní podíl ve společnosti Newton Information Technology, která se zabývá monitoringem médií. V roce 1999 ČTK zakládá stoprocentní dceřinou společnost Neris, zaměřenou na služby pro pro internet a nová média. V témže roce ČTK kupuje Českou kapitálovou informační agenturu (Čekia). Vzniká tak skupina podniků ČTK, která v této podobě působí po dobu bezmála deseti let.
Počátek nového století je spojen s multimedializací agentury. ČTK prodává společnost Čekia i podíl ve společnosti Newton IT a zaměřuje svou pozornost na agenturní zpravodajství a aktivity v oblasti tzv.nových médií. Vytváří službu zvukového zpravodajství a společenský servis, v roce 2003 buduje nový velký redakční sál. V roce 2006 spouští nový multimediální redakční systém a službu videozpravodajství.
V roce 2007 vzniklo nové středisko s názvem Fotobanka ČTK, jehož náplní je zpracovávat, ukládat a prodávat fotografie klientům i z jiných oblastí, než jsou odběratelé tzv. aktualitního zpravodajství. V tomto roce ČTK vstoupila do nově vzniklé mezinárodní organizace tiskových agentur s názvem MINDS International.
V roce 2008 si ČTK připomíná 90 let od svého vzniku. Při této příležitosti vydává brožuru Četka slaví devadesátiny (PDF, 2MB), kterou napsal Jan Stejskal, autor knihy Zprávy z českého století.
Počátkem roku 2009 byla organizační struktura agentury změněna tak, aby lépe odpovídala vývoji vnějšího prostředí. Reorganizace byla připravována již v průběhu roku 2008. Její podstatou bylo především spojení všech organizačních útvarů tvořících různé složky zpravodajství (text, foto, video, audio, infografika) do nově vzniklého Úseku zpravodajství. Krátce poté uvedla na trh novou službu krátkých a rychlých zpráv Headline servis.
Během roku 2009 se ČTK podařilo prodat licenci pro svůj Multimediální redakční systém německé agentuře dpa. V témže roce bylo nasazeno do provozu nové webové rozhraní Fotobanky ČTK. Aplikace výrazně zlepšila komfort obsluhy pro uživatele, umožnila on-line přístup ke všem fotografiím v databázi a díky pokročilé technologii vyhledávání rozšířila portfolio fotografií o kompletní produkci zastupovaných zahraničních partnerů. K on-line vyhledávání v databázi agenturních videí a k jejich distribuci slouží od roku 2009 Videobanka ČTK.
V témže roce ČTK spustila školicí středisko Akademie ČTK, které připravuje pravidelné kurzy jak pro vlastní zaměstnance, tak pro podniky, státní správu a veřejnost. V roce 2008 připravila tehdejší dceřiná společnost Neris několika informačních kanálů pro službu Twitter a v roce 2009 vytvořila ČTK svou stránku na Facebooku.
V roce 2010 byla společnost Neris začleněna do ČTK jako její redakce ČTK Online.Na závěr roku 2010 uvedla ČTK aplikaci pro přístup ke svým zprávám prostřednictvím aplikace pro mobilní telefony iPhone a tablety iPad. Technické a grafické řešení této aplikace nabídla a prodala některým svým klientům.
V lednu 2011 ČTK uvedla kompletní mobilní verzi svých internetových publikací na adrese m.ceskenoviny.cz, která vznikla sloučením WAP portálu a stránek pro zařízení PDA, jež provozovala Neris od roku 2000. V červnu 2011 ČTK přizpůsobila svou zpravodajskou aplikaci pro smartphony a tablety s operačním systémem Android.
Po úspěchu flashové aplikace z mistrovství světa v hokeji v roce 2011 připravila ČTK pro své klienty a jejich sportovní fanoušky v následujícím roce datový servis a widgety k největším sportovním událostem roku včetně olympijských her v Londýně. Služba placených komerčních sdělení Protext, založená počátkem 90. let, byla v roce 2012 rozšířena o nákladově úspornější webovou variantu Protex Online. Ve Fotobance ČTK je nově k dispozici také infografika. Reorganizace úseku zpravodajství byla završena spojením textové a multimediální redakce pod jedno vedení.
V roce 2013 začala ČTK svým internetovým klientům nabízet průběžné multimediální přenosy (live blogging) z významných a široce sledovaných událostí. Výběry zpráv ČTK jsou od téhož roku přístupné pomocí služby News Select ČTK optimalizované pro mobilní zařízení. Individuální výběry z headlinů, rozesílané formou SMS nebo e-mailů, poskytuje nová samoobslužná služba Newsmarket ČTK. Zpravodajství ČTK je přístupné i v palubních informačních systémech automobilů Mercedes Benz a BMW.
V květnu 2015 byla spuštěna nová Infobanka ČTK, která umožňuje vyhledávání v mobilech i tabletech, propojila textové zprávy s fotkami, zvuky, infografikou a navzájem mezi sebou. Dále agentura spustila službu ČTK Live - on-line přenosy - rychlé, stručné a průběžné zpravodajství z vybraných významných událostí.
Prvních osm studentů absolvovalo v červenci 2017 Letní školu ČTK, kterou připravila Akademie ČTK společně se zpravodajskými redakcemi. Studenti měli možnost nahlédnout pod pokličku tvorby agenturního zpravodajství a dozvědět se, jak v praxi vypadá každodenní práce zpravodajů a editorů národní tiskové agentury. Letní škola ČTK se stala pravidelnou akcí, agentura ji v pozdějších letech „přestěhovala“ do Uherského Hradiště v rámci tamní Letní filmové školy, jak píšeme níže.
První polovina roku 2018 přinesla dvě novinky do PR servisu Protext. PROTEXT SPECIÁL - magazíny věnované jednomu výraznému tématu, které vycházejí primárně ve formátu PDF. Druhou novinkou je to komerční videostreaming neboli Protext Video.
V říjnu 2018 oslavila ČTK sto let od svého vzniku (ČTK si připomněla 100. výročí svého založení recepcí na Žofíně | Novinky | ČTK (ctk.cz)). K tomuto výročí a zároveň k výročí vzniku republiky připravila ČTK putovní výstavu fotografií Okamžiky století. Nabídla také poprvé Den otevřených dveří pro veřejnost (Na Den otevřených dveří přišlo do ČTK bezmála 800 lidí | Novinky | ČTK (ctk.cz)).
Výstavou Okamžiky století zahájila agentura cyklus každoročních tematických výstav s “okamžiky” v názvu, v nichž postupně ukázala ze svého fotoarchivu sametovou revoluci (Výstava Okamžiky sametové revoluce | ČTK (ctk.cz)), manipulaci ve fotožurnalistice (Výstava Nežádoucí okamžiky | ČTK (ctk.cz)), olympijské hry (Výstava Olympijské okamžiky | ČTK (ctk.cz)), dějiny a dělení Československa (to byla první výstava, která putovala i v zahraničí – (Český prezident Pavel si v Bratislavě prohlédl výstavu ČTK | Novinky | ČTK (ctk.cz)) samozřejmě na Slovensko) (Výstava Česko/slovenské okamžiky | ČTK (ctk.cz))i a v roce 2023 snímky českých a československých prezidentů (Fotografickou výstavu ČTK si na Hradě prohlédl prezident Pavel | Novinky | ČTK (ctk.cz)).
Od roku 2019 je ČTK hlavním mediálním partnerem festivalu Letní filmová škola, kam agentura také přemístila Letní školu ČTK (Studenti z „malé četky“ poznávali na LFŠ různorodost novinářské profese | Novinky | ČTK (ctk.cz)). Od roku 2021 zajišťuje Akademie ČTK pro Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy výuku agenturní žurnalistiky (Studenti FSV UK mají zájem o agenturní žurnalistiku, učí se přímo v ČTK | Novinky | ČTK (ctk.cz)).
Vedle toho ale Akademie nabízí také speciální kurzy o tvorbě zpravodajství pro učitele i pro děti (Mediální výchova s ČTK – to jsou workshopy pro žáky i kurzy pro učitele | Novinky | ČTK (ctk.cz)), pro které od roku 2020 navíc připravuje letní mediální tábory „Zuřivý reportér“ (Děti se na mediálním táboře ČTK proměnily v zuřivé reportéry | Novinky | ČTK (ctk.cz)) a současně se podílí na Týdnech mediálního vzdělávání (Do Týdnů mediálního vzdělávání se zapojí 15 četkařů, ČTK uvítá i žáky na exkurzích | Novinky | ČTK (ctk.cz)).
Navzdory hospodářským krizím, změnám politického i mediálního prostředí a finančně stále náročnější tvorbě profesionálního zpravodajství si ČTK zachovala redakční nezávislost, kterou považuje za svou nejcennější hodnotu a kterou rozhodně prosazoval vedle ředitele Stibrala také šéfredaktor zpravodajství Petr Holubec (1991-2016) a po nich i ředitelé Jiří Majstr (2011 až 2023) a Jaroslav Kábele (od roku 2023) (Do čela ČTK nastupuje Kábele, hájit chce nezávislost zpravodajství | Novinky | ČTK (ctk.cz)).
Od roku 1997 nepobírá agentura státní dotace ani nečerpá finance z jiných veřejných zdrojů, je tedy politicky i ekonomicky nezávislá. Její ekonomickou stabilitu už více než deset let potvrzuje každoročně nejvyšším ratingem AAA agentura Bisnode (Bisnode opět potvrdil, že ČTK patří mezi nejstabilnější firmy v České republice | Novinky | ČTK (ctk.cz))
Přestože ČTK funguje jako komerční firma, plní i mnoho dalších funkcí, které nemají přímý dopad na výnosy. Jednou z nich je být kronikářem republiky. Proto se zaměřuje například i na zmíněné výstavní projekty, které ve vybraných tématech doprovodila i knihou (Česko-slovenské okamžiky).
V roce 2021 ČTK koupila společnost Profimedia, největší fotobanku ve střední Evropě (ČTK koupila skupinu Profimedia.CZ | Novinky | ČTK (ctk.cz)). Byla to sice největší akvizice v moderních dějinách agentury, ale nikoli jediná – již dříve koupila (a později prodala) například společnosti Čekia nebo Newton.
ČTK prostřednictvím Profimedia vstoupila na nové trhy. Sloučením unikátní nabídky Fotobanky ČTK a Profimedia vznikla v září 2022 “superfotobanka”, která nabízí více než 300 milionů snímků na jednom místě.
I v roce 2021 ČTK bojovala jako celá společnost s covidem, ale postupně se vracela k běžnému režimu. Barvitý 103. rok své existence zachytila ve výročním newsletteru: ČTK - Newsletter 28/2021 (ctk.cz).
Rok bezprostředně následující pak zachytila v newsletteru za rok 2022 (ČTK - Newsletter 31/2022 (ctk.cz))
ČTK vedle produkce zpravodajství neustále rozšiřuje i svou nabídku služeb na míru pro komerční i veřejnou sféru.
V roce 2021 vzniklo Centrum speciálních služeb (CeSS), které sdružuje PR služby pod značkou Protext, Akademii ČTK, PressCentrum ČTK (kompletně zrenovované v roce 2023 ke 105. výročí agentury (ČTK otevřela renovované PressCentrum, rozšiřuje své služby na zakázku | Novinky | ČTK (ctk.cz)) a další komerční služby agentury.
V čele tohoto projektu stál ředitel pro strategii a rozvoj Jaroslav Kábele, kterého Rada ČTK zvolila v březnu 2023 generálním ředitelem agentury (Rada ČTK zvolila novým generálním ředitelem agentury Jaroslava Kábeleho | Novinky | ČTK (ctk.cz)).
Agentura klade velký důraz na rozvoj a využití nových technologií pro tvorbu a distribuci zpravodajství. V roce svého stého výročí ČTK během krajských a senátních voleb poprvé využila automatickou tvorbu textů, kdy s pomocí předem připravených šablon napojených na data Českého statistického úřadu výrazně zrychlila volební výsledkový servis.
Od té doby pokračuje v automatizaci dalších rutinních redakčních činností a spolupracuje na různých projektech kolem umělé inteligence, například v roce 2019 na projektu zkoumajícím dopady těchto technologií na novinářskou práci (Vědci budou zkoumat vliv umělé inteligence na žurnalistiku, v projektu i ČTK | Novinky | ČTK (ctk.cz)).
V roce 2021 uvedla ČTK do provozu novou verzi redakčního systému, pokřtěnou na Agnes. Systém umožňuje pracovat z libovolného zařízení, je ale také dostatečně otevřený, aby umožňoval využití externích zdrojů včetně například ChatGPT.
Agentura podchytila nástup nástrojů generativní AI, vytvořila, aktualizuje interní redakční pravidla pro práci s nimi a spolupracuje s dalšími médii, technologickými platformami a vědeckými pracovišti (ČTK připravila regule k AI, prvky automatizace jsou ve zpravodajství už 30 let | Novinky | ČTK (ctk.cz)), nebo v roce 2018 ukázala dosavadní výsledky na besedě se studenty FSV UK (O robotické žurnalistice v ČTK - záznam debaty na Fakultě sociálních věd UK | Novinky | ČTK (ctk.cz)).
V sepětí redakční erudice, zkušeností a nového pohledu na vše, co se týká zpravodajství, ale i dalších činností vidí agentura klíč ke své budoucnosti.