Opoziční hnutí ANO podnítí v souvislosti s bitcoinovou aférou mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy (ODS). Před poslanci to v pátek řekla Alena Schillerová (ANO).
Volby by vyhrálo ANO, druhé by bylo Spolu. Třetí by po dalším nárůstu skončila SPD s dosud nejvyšším ziskem. Výzkumníci NMS Market Research ale upozorňují, že může jít o jednorázovou výběrovou chybu.
Stejně jako podle předchozího průzkumu by na třetím místě bylo hnutí SPD a těsně za ním STAN. Do Sněmovny by se ještě dostalo hnutí Stačilo! s podporou Svobodných, PRO a Trikolory a také Piráti.
Piráti budou hlasovat pro nedůvěru vládě Petra Fialy. Navíc jim ani nestačí konec ministra spravedlnosti Pavla Blažka, chtěli by i konec ministra financí Zbyňka Stanjury (všichni ODS).
Strašák milionu propadnutých hlasů z minulých sněmovních voleb letos donutil ke spojování téměř všechny. I ty, kteří se v minulosti proti koalicím a předvolebním spojenectvím výrazně vymezovali.
„Já jsem rád, že to bude policie řešit. Našemu analytikovi, panu Janušovi, advokát Portosu skrze nějakého prostředníka nabídl, že dokonce může audit upravovat, “ říká Ivan Bartoš.
Převážně odmítaví jsou vůči koalicím před volbami i voliči SPD, 34 procent na ně má pozitivní pohled a 59 procent odmítavý. „Voliči SPD jsou možná spíše jen proti koalici Spolu,“ poukazuje analytička.
ANO by mělo 32,4 procenta. Koalice Spolu si mírně polepšila na 20,9 procenta. Třetí Hnutí SPD s podporou Trikolory, PRO a Svobodných by aktuálně získalo 12,7 procenta.
Květnový volební model NMS Market Research ukazuje zabrzdění dřívějšího poklesu hnutí ANO, které se vrací nad 30procentní hranici podpory. Druhé Spolu od začátku roku mírně sílí.
Spojenectví kolem Tomia Okamury vyrostlo nad deset procent a objevuje se i na třetím místě. Situaci v uplynulém měsíci popisuje iROZHLAS.cz a Radiožurnál v analýze aktuálního rozložení sil.
Přísaha by dostala 2,4 procenta hlasů, Zelení 2,1 procenta, a SOCDEM klesla dokonce pod dvě procenta, přestože v březnovém průzkumu získala 3,5 procenta.
Teď je čas stát na správné straně, říká koalice Spolu v předvolební kampani. Po návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nenechává nikoho na pochybách, jakou stranu tím myslí.
Aktuální spor v pražské koalici vznikl kvůli záměru primátorova náměstka Jiřího Pospíšila (TOP 09) skončit v radě města. Měl ho nahradit Tomáš Slabihoudek (TOP 09).
Jiří Šolc (nestraník za ANO) obvinění odmítá. „Podávám proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost,“ řekl náměstek pro technickou správu a informační technologie.
ANO by podle STEM získalo 77 poslaneckých křesel, Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) by jich mělo 46. SPD by obsadila 26 mandátů, Starostové by jich měli 22.
Jestli něco vyzařuje ze zbylých Pirátů, je to bezradnost a skomírání nadějí. Mrákotný stav strany jakoby upomínal na skladbu Boba Dylana, v níž zpívá: Ještě není tma, ale stmívá se.
„Některé společenské vrstvy nemají moc zájem na tom, aby ceny nemovitostí nebo ceny nájmů klesaly. V tržním prostředí je každý nejraději, že na tom vydělá v danou chvíli nejvíc,“ tvrdí Ivan Bartoš.
Největší změnou v dubnovém modelu je výrazný nárůst SPD s podporou Trikolory, Svobodných a PRO. Toto spojenectví by skončilo třetí se ziskem 12,5 procenta. Do Sněmovny by se dostalo až sedm stran.
Zelení si přiznávají, že sami jsou bez šancí, a mají tak velký zájem netříštit síly. Ze strany Pirátů ale cítí zdrženlivost. „Část Pirátů s námi jít nechce,“ říká spolupředsedkyně Gabriela Svárovská.
Volby by podle modelu STEM vyhrálo ANO s 31,6 procenta hlasů, následuje koalice Spolu s 19,9 procenta a hnutí STAN s 11,9 procenta. Do Sněmovny by prošli také SPD, Piráti, Motoristé sobě a Stačilo!
Do průzkumu se zatím nepromítlo memorandum o spolupráci SPD, Trikolory, Svobodných a PRO, protože ho zástupci těchto subjektů podepsali až ve druhé polovině března.
Mezi Spolu a STAN jsou vůbec největší voličské překryvy, aktuálně může oba subjekty zároveň zvažovat asi 800 tisíc lidí. Toto vědomí už probublává do sporů, které budou provázet boj o tyto voliče.
Výběr daní tvoří největší a zásadní část příjmů státního rozpočtu. Politici navíc mluví o dalším zvyšování výdajů na obranu. Daně ale zvyšovat nechtějí.
Třicet procent daňových výnosů v Česku pochází ze zdanění spotřeby. Je to trochu vyšší podíl výnosů z daní, než je průměr v EU. Mezi spotřební daně spadá nulová sazba spotřební daně u tichých vín.