Nejen o této, ale i o dalších šachtách převážně moravské části OKD je dnešní díl seriálu věnovaného těžbě uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Je nejstarší dochovanou šachtou na dnešním území Ostravy, přitom s Ostravou ani Rakouskem-Uherskem neměla dlouho nic společného. Důl Anselm totiž až do dvacátých let minulého století ležel na území Německa.
Důl Anselm
Jeden z nejdéle činných dolů na Ostravsku byl založen v roce 1835. Původní název dolu zněl Strojní, po převzetí S. M. Rothschildem byl přejmenován na Anselm. V roce 1942 byl důl přejmenován na Petrshoffen I–IV (Petřkovice I–IV), po osvobození se nejprve vrátil k názvu Anselm, v roce 1946 změnil název na Masaryk I.
Ten ale vydržel jen do roku 1948, kdy se z něj stal Důl Eduard Urx. V roce 1991 se vrací ke starému názvu Anselm. Těžba je ukončena v roce 1991. Hloubka dosáhla 700 metrů, dnes je v areálu umístěno hornické muzeum.
Důl Oskar
Původní Důl Oskar založený v roce 1891 se za okupace krátce jmenoval Petershoffen V–VI, v roce 1946 byl přejmenován na důl Masaryk II, od roku 1951 pak na Důl Lidice. Konečná hloubka dolu dosáhla 580 metrů. V roce 1954 byla šachta spojena s Dolem Eduard Urx, těžilo se zde do ledna 1967.
Důl Stachanov
Těžba uhlí zde probíhala od roku 1855, celkem na deseti patrech. Důl s původním jménem Hubert se v roce 1946 přejmenoval na Stachanov. V roce 1966 byla těžba uhlí převedena podzemím na závod Vítězný únor (později Důl Odra). Později byl důl označován jako Lokalita Hrušov a spadal pod Důl Odra.
Důl Odra
Uhlí se zde těžilo od roku 1852. Původní Důl František později získal jméno Generál Svoboda (1946), Důl Vítězný únor (1953) a nakonec v roce 1990 Důl Odra. Pod důl spadala od roku 1933 například i těžba z Dolu Jindřich, od roku 1923 těžba bývalého Dolu Jiří. Horníci zde těžili ve třech jámách, v jedenácti patrech. Největší hloubka dosáhla 1 099 metrů. 30. 6. 1994 zde byl vytěžen poslední vozík uhlí v ostravské části revíru.
Důl Hlubina
Důl Hlubina, německy Tiefbauschacht, začal s těžbou v roce 1863. V roce 1946 se jeho název nakrátko změnil na Důl Bohumil Laušmann, v roce 1949 bylo ale zase vše při starém. Už od roku 1931 byl důl spojen s Dolem Šalamoun, v roce 1958 se organizačně připojila šachta Generál Jeremenko, v roce 1987 se spojil se závodem Důl Ostrava, v němž byly šachty Bezruč a Zárubek. Horníci se zde prokopali do hloubky 1 200 metrů, těžba – celkem ve 12 patrech – byla ukončena v roce 1991.
Vybraní ředitelé OKDOd konce čtyřicátých let neměla na výběr ředitele OKD často vliv ani tak odbornost jako hlavně stranická příslušnost. * Ředitel OKD 1946–1948 Ing. Dr. František Otásek DrSc. Vysoká škola báňská v Příbrami * Ředitel OKD 1951–1954, 1957–1961 Karel Šrajer měšťanská škola, truhlářský učeň * Ředitel OKD 1954–1955 Josef Hečko 8 tříd obecné školy * Ředitel OKD 1955–1957 Arnošt Karpeta 6 tříd obecné školy, 1 třída měšťanské školy * Ředitel OKD 1961–1967 Jaroslav Miska 5 tříd obecné školy, 3měsíční havířský kurz, 6měsíční kurz nadkopních * Ředitel OKD 1967–1971 Prof. Ing. Jaromír Matušek, CSc. Vysoká škola báňská v Příbrami |
Důl Jeremenko
Těžba na Dole Generál Jeremenko probíhala od roku 1896 do roku 1992. Šachta postupně měnila jména z Nové jámy (Neuschacht) přes Louis, Steinböck (1942) až na Důl Generál Jeremenko v roce 1946. Hloubka dolu dosáhla 1 200 metrů, těžba zde skončila v roce 1992. Dnes se jáma využívá pro čerpání důlních vod z celého ostravského revíru.
Důl Paskov
Jen 33 let vydržela v provozu paskovská šachta, v níž se první uhlí vykopalo v roce 1966. Celkem se zde za tu dobu vykopalo přes 18 milionů tun převážně vysoce kvalitního koksovatelného uhlí. Nejhlouběji se horníci dostali do 1 050 metrů. V roce 1994 byly šachty Paskov a Staříč spojeny v jeden skupinový důl pod názvem Důl Paskov. V roce 1999 těžba uhlí na Dole Paskov skončila, jméno dolu ale zůstalo, v současnosti jej nese například nedaleký Důl Staříč.
Důl Staříč
Hloubením jam na Dole Staříč i jeho pobočném závodě Chlebovice začala v roce 1962 stavba Dolu Staříč, v současnosti známého pod názvem Důl Paskov. První uhlí vyjelo z hlubin země v roce 1969, výraznější těžba začíná až v roce 1971. Přes těžbu milionu tun ročně se šachta přehoupla až v roce 1981. Největší dosažená hloubka na šachtě je 1 155 metrů. V roce 1994 byly šachty Paskov a Staříč spojeny v jeden skupinový důl pod názvem Důl Paskov. V současnosti je Důl Paskov nejohroženějším dolem v OKD, jeho konec může přijít ještě v letošním roce.