„Město nemůže klást překážky či jakkoliv podmiňovat přijetí žádosti občana města nebo majitele nemovitosti na jeho území. Každá podaná žádost musí být přijata a projednána,“ uvedl Miroslav Veselý z odboru veřejné správy, dozoru a kontroly ministerstva vnitra v upozornění městu z května 2019.
Městská společnost Domovní správa Prostějov však poté platbu přejmenovala na poplatek za přidělení bytu a snížila ho z tisícovky na sto korun.
Peníze za žádost vybírá Domovní správa dodnes, což dokazuje i platný ceník na jejích webových stránkách.
Ředitel Domovní správy Prostějov Vladimíra Průša se brání, že nejde o poplatek nutný k podání a projednání žádosti, ale o platbu za služby spojené s již schváleným přidělením bytu, například za vyhotovení nájemní smlouvy a předávacího protokolu či za předání bytu.
„Myslím si, že tyto náklady jsou pro naši společnost v reálu daleko vyšší než jednorázových sto korun,“ dodal Průša.
Ministerstvo vnitra si ovšem myslí, že stále jde o ten stejný poplatek. „Domovní správa Prostějov, společnost vlastněná městem, dále vybírá poplatek za podání žádosti o pronájem bytu, byť v nižší výši, než bylo původně v bytových pravidlech města,“ konstatoval Veselý z vnitra.
Jelikož ale jde o městskou společnost, tedy město nespravuje poplatky přímo, a jelikož neexistuje žádné příslušné usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření některého z orgánů města, věc spadá mimo působnost ministerstva a poplatky tak nemůže napadnout.
Poplatky kritizovala opozice i ombudsmanka
Podnět na ministerstvo vnitra podal v roce 2019 prostějovský opoziční zastupitel Petr Ošťádal (Na rovinu!). Podle něj se v současnosti jedná pořád o stejný poplatek, který jen Domovní správa přeměnila tak, aby obsahoval jiné administrativní služby, které by ovšem také měly být zdarma.
„Já nerozumím tomu, proč by lidé měli platit za to, že někdo na úřadě vyplní formulář,“ divil se Ošťádal s tím, že administrativu spojenou s městskými byty by zvládl i některý z odborů magistrátu a není důvod, aby spadala pod Domovní správu.
„Na zastupitelstvu jsme navrhovali zrušení tohoto poplatku, ale neprošlo. Když jsem hovořil v bytové komisi o zpětném vrácení peněz po snížení poplatku, tak s tím byly strašné problémy.“
V minulosti výběr poplatků za žádost o byt kritizovaly také tehdejší veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová i tehdejší prostějovská zastupitelka a nynější poslankyně Hana Naiclerová (PirStan).
Podle Naiclerové by si město nemělo účtovat peníze za pouhé vypracování smlouvy nebo předání bytu, jelikož v jiných městech tyto úkony úřady vyřídí zdarma.
„Jsem v šoku, že to stále pokračuje. V dnešní době, kdy o obecní byty žádají lidé, kteří na tom nejsou finančně dobře a počítají každou korunu, vytváří tahle praxe velmi špatný obrázek o městu,“ prohlásila Naiclerová.
Bývala ombudsmanka Šabatová pro ministerstvo vnitra již dříve konstatovala, že podmínka platby za podání žádosti o pronájem obecního bytu může vést k nepřímé diskriminaci. Může totiž hůře dopadat na některé skupiny osob, například osoby se zdravotním postižením, seniory či matky samoživitelky.
„Pokrytí nákladů za zpracování žádosti lze sice považovat za legitimní cíl, výběr peněz od žadatelů o obecní byt však není přiměřený ani nezbytný,“ uvedla Šabatová.
„Stovka už není překážka“
Současný veřejný ochránce práv Stanislav Křeček ale neshledal, že by po snížení poplatku stále docházelo k diskriminaci v oblasti obecního bydlení.
„Město poplatek snížilo na sto korun a tato výše už nemusí představovat tak velkou překážku pro nízkopříjmové skupiny. Veřejný ochránce práv se tedy tímto konkrétním případem dále nezabýval,“ uvedla tisková mluvčí kanceláře ombudsmana Markéta Bočková.
Ředitel Průša připustil, že by Domovní správa mohla i tento poplatek zrušit. „Za rok přidělujeme asi čtyřicet bytů, celkově nám lidé zaplatí zhruba čtyři tisíce korun. To není finanční obnos, bez kterého bychom nemohli fungovat,“ řekl.
Město musí projednat žádosti i bez zaplacení
Naiclerová se později na ministerstvo vnitra obracela i ve věci poplatků za žádosti o nebytové prostory, ale i parkovací místa v městských domech. V tomto případě ale vnitro konstatovalo, že poplatek za žádost o pronájem nebytových prostor je v pořádku.
„Pokud jde o pronájem nebytových prostor, nejedná se o uspokojování jedné ze základních potřeb, jakou je bydlení. Zájemci o pronájem prostor sloužících typicky ke komerčnímu využití se nenacházejí ve srovnatelně zranitelné pozici jako zájemci o obecní bydlení,“ vysvětlil Veselý.
Za žádost o pronájem garáží a parkovacích míst Prostějované zaplatí 250 korun, za žádosti o pronájem ostatních nebytových prostor 500 korun.
Podle ministerstva vnitra se ovšem město musí žádostmi o bytové i nebytové prostory zabývat, i kdyby lidé poplatek nezaplatili.
„Ministerstvo vnitra upozorňuje město, že právo na projednání žádosti o pronájem městského bytu mají všichni občané obce a majitelé nemovitostí ležících na jejím území bez rozdílu,“ uvedl v upozornění z roku 2019 Veselý. Ještě důrazněji se pak vnitro vyjádřilo v dokumentu z roku 2021, v němž město upozornilo na jeho povinnosti podle zákona o obcích.
„Rada města je povinna projednat či odmítnout projednání žádosti i v případě, že žadatel neuhradil poplatek na pokladně Domovní správy Prostějov,“ dodal.
Prostějov je jediné okresní město Olomouckého kraje, které takové poplatky vybírá. Týkají se běžných městských bytů i speciálních domů s pečovatelskou službou.