Sochy Krista a svatých Petra, Jana a Jakuba Většího patří k ojedinělým dílům pozdní gotiky nejen v Česku, ale také v Evropě. „Olomoucké sousoší ze 30. let 15. století patří nepochybně k nejvýznamnějším dílům evropské pozdní gotiky,“ upozornila kurátorka Muzea umění Olomouc (MUO) Jana Hrbáčová.
Toto dílo prošlo za dobu své existence i barevnými proměnami. „Původně bylo polychromováno v harmonickém souzvuku červené, modré, zelené a bílé barvy podle přetrvávající tradice krásného slohu konce 14. století,“ popsala Hrbáčová.
Toto sousoší patří olomoucké farnosti sv. Mořice, kde je nyní na vnější stěně kostela umístěna jeho kopie. „Nejedná se o původní umístění soch. Byly zřejmě zhotoveny pro někdejší hřbitov nebo hřbitovní kapli u kostela sv. Mořice,“ upřesnila kurátorka.
Apoštolové spí
Výjev sousoší znázorňuje Krista, když se modlil v Getsemanské zahradě, zatímco jeho apoštolové Petr, Jan a Jakub Starší spali.
Podle odborníků patří mezi důležité posvátné náměty. „Tato díla měla nabádat k osobní modlitbě, usebrání a spoluprožívání Kristova utrpení. Olomoucké sousoší bylo zřejmě zhotoveno z místního mladějovského pískovce,“ poznamenal mluvčí MUO Tomáš Kasal.
Dílo navíc odráží vliv tehdy nového nizozemského realismu. „S ním souvisí také monumentálnost postav tří spících apoštolů, zahalených do členitých zalamovaných draperií, které navazují na stylový okruh malby bratří van Eycků,“ doplnil mluvčí.
Olomoucké sousoší Krista na hoře Olivetské patří k nejvýznamnějším sochařským dílům evropské pozdní gotiky. „Vzhledem k opracování zadní strany a také vzhledem k tomu, že modelace povrchu kamene nepočítala s přirozeným odvodem dešťové vody, muselo být sousoší původně umístěno u zdi a chráněno stříškou,“ vysvětlil Kasal.
Autor je neznámý, jen procházel
Olivetská hora byla zřejmě zhotovena pro někdejší ohradní zeď hřbitova nebo hřbitovní kaple u kostela sv. Mořice. „Ve 30. letech 15. století ji vytesal neznámý sochař, který patrně Olomoucí jen procházel, neboť se zde nedochovala žádná z jeho dalších prací,“ uvedl mluvčí.
Pojetí Olivetské hory z kostela sv. Mořice se tehdejšímu „krásnému slohu“ již vzdaluje ve prospěch vrcholného realismu, které odpovídá hnutí Devotio moderna (Nová zbožnost), popsali znalci.
„Je možné, že olomoucká Olivetská hora je vůbec nejstarším evropským příkladem monumentálního sochařského pojednání tohoto tématu,“ uvedla před časem Hrbáčová.
„Objednavatelem sousoší mohl být farář u kostela sv. Mořice a od roku 1430 olomoucký biskup Kuneš ze Zvole. Kuneš se v roce 1433 účastnil koncilu v Basileji, kde je zaznamenán jako člen průvodu burgundského vévody Filipa Dobrého, v jehož službách působil od roku 1425 Jan van Eyck. Uvážíme-li, že právě Kuneš ze Zvole měl možnost seznámit se již v roce 1433 s aktuálním nizozemským uměním, jeví se hypotéza o něm jakožto objednavateli sousoší, jež jinak nemá v českých zemích obdoby, jako vysoce pravděpodobná,“ řekla kurátorka stálé expozice Arcidiecézního muzea Olomouc.
Sousoší Olivetské hory muselo budit pozornost již v době svého vzniku. „Do značné míry ovlivnilo také další sochařskou tvorbu na Moravě: na jeho základě vzniklo například dřevěné sousoší Olivetské hory v Pustiměři nebo mladší kamenná sousoší dochovaná v Boršově a Uničově,“ doplnila kurátorka s tím, že monumentální sochařské skupiny Olivetské hory se objevují zejména v umění 15. a 16. století.