Jako žačky a dorostenky válcovaly konkurenci nejen na domácích, ale taky na známých světových akcích. Nyní se o totéž pokoušejí mezi dospělými, což je zase o kus těžší.
Na tradičním Italian Open se obě protloukly kvalifikací, na což Brenda dokázala navázat postupem do druhého kola hlavní soutěže. Tři vítězství na prestižním podniku ji v novém pořadí WTA vynesou poprvé v kariéře do elitní devadesátky.
„Mám radost, super!“ lebedila si v rozhovoru pro televizní stanici CANAL+ Sport ve Foru Italicu. „Tím spíš, že jsem kvůli zdravotním problémům v poslední době odehrála jenom mizivý počet turnajů.“
Linda na římské antuce vyhrála dvě utkání za sebou, což dokázala letos poprvé. Zdolala Japonku Mijazakiovou a Švýcarku Golubicovou, což jí vylepšilo pocit z dosud rozpačité sezony.
„Výsledky by mohly být lepší, ale dělám, co můžu. I když mě mrzí pár těsných porážek, myslím, že jsem na dobré cestě,“ řekla v rozhovoru s Klárou Koukalovou, expertkou CANAL+ Sport.
Zrovna za sebou měla mrzutou prohru s Němkou Mariaovou v prvním kole hlavní soutěže. Litovala ztráty úvodní sady, v níž byla stavu 6:5 a 30-30 dva míče od vítězství. Zároveň si udržuje pozitivní myšlení.
„Skoro každý týden přináší novou šanci. Opakuju si, že musím jít dál a nesmím přestat pracovat, abych horší období prolomila třeba už na dalším turnaji.“
Přechod mezi dospělé bývá ve všech sportech obtížný. Juniorské hvězdičky zápolí s mnoha trampotami. Lindu třeba na jaře rozptyluje autoškola nebo učení na maturitní zkoušky.
Obě Fruhvirtovy kromě těch obvyklých potíží citelně postrádají stálé kouče, kteří by se jim věnovali a budovali a šlechtili jejich herní styl.
Důvody jsou například finanční nebo zeměpisné. Brendina spolupráce s Chilanem Massúem, olympijským vítězem z Atén 2004, ztroskotala rovněž vinou obrovské vzdálenosti mezi jejich rodnými zeměmi.
Nové šampionky. Tři šestnáctileté naděje útočí, Češce radí olympijský vítěz |
„Hledání trvá a zatím se moc nevede,“ posteskla si Linda. „Je to podobně těžké jako najít vhodného životního partnera. Trenéři, kteří mají rodinu, nechtějí tolik cestovat. Zatím jsme prostě neměly štěstí. Tak snad to brzo přijde.“
Obětaví rodiče dělají, co mohou. S Lindou nejčastěji létá po planetě táta, s Brendou zase máma. Nemohou ovšem plně nahradit stabilní tým odborníků, který by jejich dcerám zajistil všestrannou péči.
„Není zrovna běžné a žádoucí, aby měla sedmnáctiletá hráčka tak často zatejpovanou nějakou část těla,“ poznamenala například Koukalová o Brendě.
V šestnácti slaví milník, je hrozbou pro každou sokyni. Brenda F. nahání i sestru |
Ta si navzdory bolístkám na kurtech počíná zdatně. Tento týden otočila mač s Američankou Townsendovou, 59. tenistkou světa, poté, co našla recept na její nevšední styl: „Nejdřív jsem trošku nevěděla, jak najít rytmus a co vlastně mám hrát. Ale zvykla jsem si a začala do toho víc chodit. Taky mi pomohl servis.“
O den později už nestačila na 32. hráčku žebříčku Rumunku Cirsteaovou 5:7 a 0:6. Ve druhé sadě se nechávala ošetřit. „Jak jsem moc nemohla makat na fyzičce, zápasy jsou pro mě zvlášť velký záhul, vždycky mě po nich něco tahá,“ přiznala pro CANAL+ Sport.
Největší trápení prožila v březnu v Miami, kde onemocněla a tři dny ležela v hotelu.
„Nejdřív jsem to chtěla vzdát, ale dostala jsem divokou kartu na tisícovku, a tak jsem se rozhodla, že to aspoň zkusím.“
„Měla jsem plné dutiny, všechno mě bolelo, což mi v tamním vedru nepomáhalo. Uvědomuju si, že v televizi jsem musela vypadat všelijak.“
Protože se 19letá Linda a o dva roky mladší Brenda v posledních měsících konečně scházejí na stejných turnajích, dlouhodobě rozpůlená rodina se častěji ocitá pohromadě.
„Jsme rádi. Naši stráví nějaký čas spolu, já se ségrou většinou máme společný pokoj, takže netrávíme večery samy,“ pochvaluje si Linda.
Brenda přikývla, třebaže zároveň s lehce rebelským úsměvem poznamenala: „Teď se potkáváme fakt hodně, takže jsem ráda, když se od sebe zase někdy oddělíme. Někdy si od sebe taky potřebujeme odpočinout.“