V předchozích recenzích televizorů jsme se zaměřili na zajímavé levnější modely – U8K od Hisense a C845 od TCL – a docela je chválili. A teď tu máme televizor, za jehož cenu byste koupili oba zmiňované přístroje a ještě by zbylo na výborný soundbar a roční předplatné několika streamovacích služeb. Na stole máme totiž televizor Sony XR-65A95L za sto tisíc korun.
Otázka visící ve vzduchu je jasná: má televizor za několikanásobek ceny svých levnějších, a přitom kvalitních konkurentů vůbec smysl? Odpověď je jednoduchá pro toho, kdo i na ty zmíněné levnější modely šetří mnoho měsíců: ne, televizor za trojnásobek pro vás není smysluplnou volbou. Co ale když částka kolem sta tisíc korun není žádný dramatický výdaj? Na to hledáme odpověď na následujících řádcích.
Začněme tím nejdůležitějším.
Obraz je… fanstastický
Televizor je osazen druhou generací QD-OLED panelu od společnosti Samsung Display s nejnovější generací signálového procesoru „Cognitive Processor XR“ z dílny Sony. Ten analyzuje každý frame obrazu s ohledem na jeho přirozené vnímání lidským okem a tomu přizpůsobuje zpracování jeho jednotlivých částí. Což zní jako dobrá marketingová pohádka, jenže marno platno, na obrazovce prezentovaný výsledek je fantastický.
První, co nás zaujalo, je plasticita obrazu: objekty mají objem, prostor, hloubku a v obraze působí naprosto přirozeně. Samozřejmě nejde o 3D, ale částečně to tak působí. To je jeden z pocitů, které u cenově snadno dostupných obrazovek nenajdete. Velmi nadstandardní je podání pohybu, respektive jeho plynulost a především v podstatě zanedbatelná neostrost u složitých a rychle se pohybujících textur.
Menu pro nastavení parametrů obrazu a zvuku má novou svěží grafiku, v první rovině jsou základní volby, za podrobnými je vždy potřeba se posunout o úroveň níže.
Podání černé barvy je nepřekvapivě perfektní, co však umí překvapit – vzhledem k tomu, že jde o OLED panel – je vysoký jas. Jasová dynamika a kontrast scény jsou především u HDR obsahu fantastické. Pouze chválit můžeme podání barev: jsou syté a bohaté, a především nemizí ani ve velmi jasných plochách. Co ti, kterým jsme televizor ukázali, zmiňovali nejčastěji, byla přirozenost barev – už z krabice je A95L nastaven bez zbytečného „přebarvování“. Podání pleťové barvy je takřka referenční. Kdo ale chce, má a umí, může využít aplikaci Calman pro kalibraci pomocí obrazové sondy.
Z HDR si poradí s HDR10, HLG a Dolby Vision. Nejlepších obrazových výsledků dosáhnete při přehrávání UHD Blu-ray disků a se streamovacími službami u HDR/4K titulů. V případě přehrávání obrazu s nižším rozlišením zasáhne obrazový procesor a snaží se ho upscalovat a vylepšit. A jde mu to velmi dobře.
Není pochyb, že z hlediska obrazu jde o jeden z nejlepších televizorů na trhu. Snad jen ochrana proti odleskům světel z okolí by mohla být ještě o něco lepší, ačkoli není vůbec špatná.