Takto jej sledovalo celé Japonsko. Po patnáct měsíců defiloval pan Tomoaki Hamatsu na obrazovkách nahý, hladový, deptaný samotou i dezorientací.
Při informování veřejnosti japonská státní televize v roce 2020 neselhala. Během pandemie covid-19 jejím programem defilovaly stovky odborníků, kteří vytrvale přesvědčovali diváky o významu domácích karantén a sociální izolace. K nemalému překvapení a radosti sledujících se mezi nimi objevil i Tomoaki Hamatsu.
„Zůstat zavřený doma jeden nebo dva měsíce, to vás nezabije,“ prohlásil k národu. „Jak jste asi viděli, já to vydržel patnáct měsíců v kuse – a zbláznil jsem se jenom trochu.“
V těžké situaci mělo jeho poselství na diváky možná větší dopad než rady medicínských profesionálů, epidemiologů či psychiatrů. Čím si ve svých třiadvaceti letech prošel, to viděli doslova všichni. A sami museli uznat, že tak zle na tom ještě nejsou.
Pan Hamatsu totiž zažil skutečně extrémní formou sociální izolace, která byla v mnoha ohledech horší než jakákoliv karanténa či pobyt na samotce ve vězení. Tam alespoň tušíte, kdy vám trest či test vyprší. On však předem nevěděl, kdy jeho martyrium skončí.
Tak byla totiž nastavená celá televizní soutěž Susunu! Denpa Shōnen, jejíž bezkonkurenční hvězdou se stal. O co v ní šlo přesně? To se v případě zmíněného cyklu popisuje nesnadno, byť šlo o divácky nesmírně populární pořad. Producenti se k tomuto průkopnickému počinu inspirovali v prvních amerických reality show, obohatili je však o řadu kontroverzních až vyloženě sadistických prvků.
Název soutěže ve volném překladu sliboval, že, „mladí blázniví lidé dělají bláznivé věci“. Ozvláštněné to bylo tím, že vystupující častokrát vůbec netušili, v jaké disciplíně přesně soutěží nebo co je cílem hry. Na to museli přijít, často velmi bolestně.