Clinton míří do Prahy. Bývalý americký prezident připomene cestu ČR do NATO

Clinton vystoupí na 11. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná symbolicky 12. března 2024 na Pražském hradě, tedy v den 25. výročí vstupu České republiky do NATO. Pozvání prezidenta Pavla přijal rovněž bývalý generální tajemník NATO Lord Robertson.

Oba vrcholní představitelé na konferenci promluví o strategickém významu rozšíření Severoatlantické aliance v roce 1999, na které měl právě postoj prezidenta Billa Clintona zásadní vliv.

Už před třiceti lety, v lednu 1994, se Clinton cestou ze summitu Severoatlantické aliance v Bruselu zastavil na návštěvu Prahy a sdělil Václavu Havlovi, že už není otázkou, zda se NATO bude rozšiřovat, ale jak a kdy k tomu dojde.

Tehdejším prezidentům Visegradské čtyřky - Česka, Polska, Maďarska a Slovenska oznámil vznik programu Partnerství pro mír, které nastartovalo proces jejich postupného přijetí mezi spojence.

Česko bude čtvrtstoletí v NATO, na konferenci přijede Lord Robertson

„Díky historickému rozšíření Severoatlantické aliance o země bývalého východního bloku se Česko stalo členem nejsilnější obranné organizace, a tím tak získalo nejlepší bezpečnostní garance ve své historii,“ uvedl Zbyněk Pavlačík, předseda Jagello 2000, které konferenci organizuje.

Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost vystoupí nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou, ministryní obrany Janou Černochovou nebo šéfem diplomacie Janem Lipavským.

V rámci tradičního politického panelu vystoupí rovněž i zástupci opozice. „Vnitropolitickou diskusi o bezpečnostní problematice považujeme za naprosto klíčovou, a proto jsme hrdí, že přední zástupci všech politických subjektů, vládní koalice i opozice, každoročně diskutují na naší konferenci o aktuálních bezpečnostních tématech,“ dodal Pavlačík.

Organizátoři letos zařadili na program velmi aktuální téma propojování vnější a vnitřní bezpečnosti, kterému se budou věnovat policejní prezident Martin Vondrášek a generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček.

Smyslem letošní konference není jen zhodnotit první čtvrtstoletí členství České republiky v Alianci, ale rovněž se zaměřit na klíčové téma její budoucnosti. Zvlášť v kontextu nynějšího dynamického vývoje bezpečnostního prostředí a hrozeb. Samotná Aliance si počátkem dubna připomene připomene 75 let od svého založení v roce 1949.

„Pokud chceme, aby Aliance byla garantem naší bezpečnosti i ve své stovce v roce 2049, tak hodně práce musíme udělat již dnes,“ konstatoval Pavlačík.

Ve speciálním panelu se na budoucí směřování NATO zaměří poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a náčelník Generálního štábu Karel Řehka.

Podklad pro tento panel připravil přední think-tank AMO pod trochu provokativním názvem „Severoatlantická aliance není samozřejmost“, který tak našel trefnou inspiraci v názvu konference.

Památný jazz a pivo U Tygra

William Jefferson Clinton byl v letech 1993–2001 v pořadí 42. prezidentem Spojených států amerických. Na začátku svého prvního funkčního období prezident Clinton poprvé v dějinách nastínil vizi Evropy bez konfliktů, nerozdělené a demokratické.

Právě on byl hybatelem a podporovatelem rozšíření NATO, ačkoliv mezi spojenci i v jeho vlastní administrativě a v Pentagonu to nebylo zprvu přijímáno jako ten nejlepší nápad. Především kvůli obavám z toho, jak se zachová Rusko.

Podle některých chtěl ambiciózně v zahraniční politice navázat na své dva předchůdce v duchu linie, že „Ronald Reagan zbořil Berlínskou zeď, George Bush sjednotil Německo a Bill Clinton sjednotil Evropu“.

Zabezpečit svobodu Evropy pozváním demokracií střední a východní Evropy ke vstupu do NATO bylo přitom klíčovým bodem jeho vize a úspěch v podobě rozšíření transatlantické aliance o Českou republiku, Polsko a Maďarsko v březnu 1999 znamenal historický krok k jejímu uskutečnění.

I když se Clinton do Prahy později několikrát vrátil, jeho návštěva z 11. na 12. ledna 1994 se stala památnou a doslova symbolem cesty tehdy mladé České republiky k západnímu společenství. A to i díky nebývalé neformálnosti návštěvy.

Clinton se svou delegací v čele s tehdejší velvyslankyní Spojených států při OSN Madeleine Albrightovou totiž kromě řady oficiálních jednání stihl s prezidentem Václavem Havlem jako průvodcem i procházku po Karlově mostě, řízek a pivo s Bohumilem Hrabalem v pivnici U Tygra a v jazzovém klubu Reduta pak zahrál na saxofon věnovaný Havlem svou oblíbenou píseň Sweet Valentine.

Mimochodem, z Prahy Clinton pokračoval do Kyjeva a následně do Moskvy. Klíčovým cílem jednání s tehdejším ukrajinským prezidentem Leonidem Kravčukem a ruským prezidentem Borisem Jelcinem bylo stvrdit akt, kterým se Ukrajina vzdala svého jaderného arzenálu ze sovětských časů.

„Myslím, že ruský postoj, postoj tamní současné administrativy, že budou respektovat územní hranice svých sousedů, je správný postoj. Může někdo v 21. století vážně věřit, že budeme definovat velikost podle toho, zda jedna země může fyzicky okupovat druhou, protože všichni víme, že bohatství a příležitosti budou určovány jinými věcmi než fyzickým vlastnictvím půdy? Myslím, že ne,“ prohlásil tehdy na tiskové konferenci v Praze na adresu Ruska.

Jelcin tedy doma tvrdě soupeřil s nacionalisty, kteří kritizovali námluvy ČR, Polska, Slovenska a Maďarska s NATO a otevřeně volali po znovuvybudování sovětského impéria. „Jsou to skvělí lidé (Rusové) s velkou historií a velkou budoucností. Ale budoucnost se musí lišit od minulosti a způsob, jakým je definována velikost, musí být odlišný,“ dodal tehdy.