Čína zahrnula do map jako svoje území ruskou část ostrova na Dálném východě

Na nové oficiální mapě, kterou představila čínská státní Standardní mapová služba, je celý ostrov označen jako nejvýchodnější bod čínského území. Ve vysvětlivce je zdůrazněno, že „mapa je vytvořena v souladu s národními standardy pro zakreslování hranic Číny a dalších zemí světa“.

Sada nových map má být využívána například ve zprávách, v knihách nebo propagačních materiálech. Lze ji použít také jako referenční zdroj.

Velký Ussurijský ostrov se rozléhá na zhruba 350 kilometrech čtverečních a nachází se na soutoku řek Ussuri a Amur. Kvůli své poloze v těsné blízkosti velkého ruského města Chabarovsk má strategický význam.

Rusko a Čína se o ostrov po staletí přely. Pekingská úmluva z roku 1860 stanovila, že hranice mezi Ruskem a Čínou vede podél Amuru a Ussuri, což z ostrova učinilo čínské území. V roce 1929 ho nicméně obsadila společně se sousedním ostrovem Tarabarov sovětská armáda.

Po rozpadu SSSR zůstal ostrov pod ruskou jurisdikcí, přestože si Čína toto území dlouhodobě nárokovala. V letech 2004 až 2008 nakonec spor mezi oběma zeměmi ukončila dohoda, v rámci které Moskva předala Číně celý Tarabarov a západní část Velkého Ussurijského ostrova.

Agentura Nexta uvádí, že Čína si na nových mapách přivlastnila také část Indie, konkrétně stát Arunáčalpradéš a pohraniční oblast Aksajčín. Indické ministerstvo zahraničí se proti tomu již ohradilo a požádalo o nápravu.

Rusko děkuje Číně za „vyváženost“. Navrhla, aby si z Ukrajiny nechalo, co má

Peking novou mapu vydal paradoxně v době, kdy je považován za jednoho z nejbližších spojenců Moskvy, která kvůli svému válečnému tažení na Ukrajině čelí západním sankcím. Čína tato opatření kritizuje a nechce ruskou invazi na Ukrajinu oficiálně odsoudit.

Ruskou metropoli na jaře navštívil čínský prezident Si Ťin-pching, aby se svým protějškem Vladimirem Putinem podepsal rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Čína nicméně dosud odmítá dodávat Rusku zbraně potřebné pro vedení invaze a Peking rovněž v minulosti odsoudil ruské jaderné hrozby v souvislosti s válkou.