„Čínský vládce se pokouší získat kontrolu nad armádou a podle mě si myslí, že potřebuje důstojníky, kteří jsou připraveni skutečně bojovat,“ říká autor knihy Čína jde do války a člen think-tanku Gatestone Institute Gordon Chang. V Číně prý převládá pocit, že mnohým tamním generálům se do války nechce.
Prezident Si Ťin-pching přitom do armády své země zasahuje už od roku 2012, kdy se dostal k moci. Provedl rozsáhlé strukturální reformy a personální škrty, jedním z jeho cílů byla i lepší spolupráce armády s civilní sférou. Tím hlavním pak bylo přetvoření pozemní armády na významnou námořní sílu.
Prezidentovo úsilí vyvrcholilo loni v prosinci, kdy bylo spolu se jmenováním nového ministra obrany Tung Ťüna vyhozeno devět vysokých důstojníků, připomíná Business Insider s tím, že americké tajné služby od té doby spekulovaly, že je za tím zřejmě snaha vykořenit korupci z armádních složek.
Mizející ministři, infarkty v bazénu. V Číně se roztáčí nové kolo čistek |
Chang však míní, že tato teorie nesedí. „Kdyby to tak bylo, vyhozeni by byli úplně všichni,“ podotýká. A opakuje, že Si vyhazuje ty velitele, kteří nechtějí válčit. Námitky proti invazi na Tchaj-wan měl třeba generál letectva Liou Ja-čou, který dostal později odložený trest smrti.
Výzkumník z washingtonského Centra pro studium čínských vojenských záležitostí Joel Wuthnow pak míní, že potlačení korupce a příprava čínské armády na válku jdou ruku v ruce. „Vyhazovy naznačují, že by si Si měl dělat starosti o kvalitu lidí a vybavení, do kterých v poslední dekádě investoval,“ poznamenal.
Chang upozorňuje, že Si ve své válečné rétorice neustále přidává. Navíc se podle něj nedá říct, že je zcela jasné, že jeho příštím cílem je právě Tchaj-wan, který zabírá největší pozornost Západu. Čína totiž se svými sousedy řeší několik sporů najednou. S Indií se dohaduje o Himálaj, s Japonskem o souostroví Senkaku a s Filipínami zase o kus Jihočínského moře.
Ve svém silvestrovském projevu prezident Číňanům nicméně vzkázal, že zcela jistě dojde ke sjednocení jejich země. „Čína bude určitě znovu sjednocena a všichni Číňané na obou stranách Tchajwanského průlivu by měli být vázáni společným cílem a sdílet slávu oživení čínského národa,“ zní oficiální anglický překlad projevu podle agentury Nová Čína.
ANALÝZA: Tchajwanská ťafka Číně. Pro Si Ťin-pchinga je to nemalý rébus |
Sám Si doslova řekl, že „znovusjednocení vlasti je historickou nevyhnutelností“. Řekl to dva týdny před parlamentními a prezidentskými volbami na Tchaj-wanu. A podle stanice NBC News to zdůraznil i při nedávném osobním setkání s šéfem Bílého domu Joem Bidenem. „Čína hodlá získat kontrolu nad Tchaj-wanem,“ řekl mu údajně.
Ve stejném smyslu se Si vyjadřoval i dřív, třeba když Bidena varoval, aby si „nezahrával s ohněm“ a nepodporoval tchajwanskou nezávislost s tím, že je to nebezpečné. „Takovými vyjádřeními by mohl zatáhnout sebe i Čínu do války,“ upozorňuje Chang.
Podle Wuthnowa je však čínský vládce nyní opatrnější, a to s ohledem na to, že viděl, jak ruská invaze na Ukrajinu destabilizovala pozici diktátora Vladimira Putina. Bojí se, že to samé by se mohlo stát i jemu. „Rusko za svůj průšvih zaplatilo obrovskou cenu a Čína by dopadla stejně. O to víc, že nepodařená invaze by pro Si Ťin-pchinga byla politicky horší, než kdyby se o ni vůbec nepokusil,“ dodává.
Nic nás nerozdělí, vzkázal Rusům Putin. Si Ťin-pching mluvil o sjednocení Číny |
Chang varuje, že jsou tu už všechny podmínky ke třetí světové válce. „Máme zde velký konflikt – válku na Ukrajině, dále povstání v Africe, Izrael je ve válce s Hamásem v Gaze, vidíme vojenské aktivity v Rudém moři, Perském zálivu i Indickém oceánu. Připomeňme si, že v třicátých letech nezávisle na sobě probíhaly různé války, které se pak spojily do toho, čemu dnes říkáme druhá světová válka,“ popisuje.
„Stejnou dynamiku pozorujeme i dnes a je zcela možné, ba podle některých lidí i pravděpodobné, že se to přetaví do globálního konfliktu,“ dodává. Čínská invaze do východní Asie by pak mohla zatáhnout Západ do „něčeho většího“, předpovídá. „Si Ťin-pching si dle mého vytrhl dvě stránky z učebnice revoluce od Mao Ce-tunga. Jedna z nich hovoří o obklíčení měst z venkova. A myslím si, že v tomto ohledu Si vnímá Ukrajinu, severní Afriku a Izrael jako venkov a Spojené státy jako město,“ uzavírá.