„Zakotvili jsme. Posádka jde rychle nandat kryt na velkou ‚vanu‘. Začíná totiž poprchávat,“ informovala před sedmou hodinou večer o dosažení čtvrtečního cíle reportérka iDNES.cz. Do přístavu v Riese musela loď couvat, zakotvení je zde dle kapitána složitější. „Přístav je znatelně obsazenější než byl ten drážďanský,“ porovnala situaci se středečním místem kotvení reportérka.
Z Drážďan loď vyrazila po ranní vykládce šrotu dovezeného z Děčína zhruba po třetí odpoledne. Posádka se šrotem sama nemanipulovala, spíše jen dohlížela na jeřábníky, kteří jej překládali „chobotnicí“. „Hlídáme, aby do něčeho nebouchli. Teprve až se budou blížit ke konci, budeme jim pomáhat. Smeteme zbytky šrotu na jednu stranu,“ vysvětlil kapitán Jaroslav Batista.
Zatímco se odklízel šrot, členové posádky vysušovali druhý tlačný člun - „vanu“, která je v současnosti prázdná, ale brzy se zaplní obilím. V přístavu do ní ovšem ve středu trochu napršelo, než ji stačili přikrýt. „Bude to trvat, je to plocha o velikosti 8,60 na 58 metrů,“ řekl kapitán. „Voda se rozmetá a louže se berou hadry, stěrkami i vysavačem,“ popsal postup loďmistr Jakub. „Jde to špatně, nejlepší je to vysát molitanem a ždímat do kýble,“ dodal strojmistr František.
V případě, že se stream pouze načítá a nevidíte obraz, vjela loď do oblasti bez signálu pro přenos dat.
Během středy nákladní loď absolvovala cestu z Děčína, odkud vezla náklad železného šrotu - odřezků z automobilky. Posádka proplula malebnou a prosluněnou krajinou Českosaského Švýcarska a bez problémů zvládla i proplutí pod několika drážďanskými mosty. „Vždycky mě trochu mrazí, když přijíždím do Drážďan,“ podotkl kapitán.
Jak probíhal 1. den na lodi?Nákladní loď s reportérkou iDNES.cz zakotvila v drážďanském přístavu Máte dotaz na šífaře na remorkéru Rio 2? Ptejte se v diskuzi pod článkem nebo na adrese redakce@idnes.cz. Odpoví vám v on-line reportáži. |
Působil však klidně, ačkoli důvod k nervozitě by mít mohl. V polovině března pod drážďanským Albertovým mostem na týden uvázla česká nákladní loď Albis. A vyprostit jí dalo zabrat hasičům i posádce dalšího remorkéru.
Odpoledne soulodí zakotvilo v poloprázdném drážďanském přístavu. „Teď tu takový provoz není. Němci sem jezdí, když je víc vody, nebo když tu mají nějaký zajímavý kšeft, jinak moc ne,“ vysvětlil Batista.
Jelikož remorkér dorazil na místo už ve 14 hodin a loď byla rychle připravena na kotvení, zbylo posádce do večera dost volného času. Kapitán Jaroslav, strojník František a lodník Jakub se sešli v obývací kajutě na kávu a panáčka slivovice.
Vnitřek remorkéru působí jako pohodlný a nikterak stísněný byt o velikosti 4+1. Každý člen posádky má svoji kajutu, ta poslední je určena pro plavčíky, kteří příležitostně posádku doprovázejí. Nyní v ní přespává reportérka. Ve společné obývací místnosti nechybí televize a CD přehrávač. Také koupelna je prostorná a čistá.
Pohodlí je zde důležité, neboť posádka na lodi tráví podstatnou část roku. „Domů se dostanu spíš příležitostně, když jsme v Čechách. Nebo o dovolené,“ podotýká kapitán. Lodník a strojník jsou pak na lodi vždy jeden měsíc, načež je vystřídají kolegové a mají měsíc volna.