Pokus odstartoval v pondělí, už nyní si tak v on-line reportáži můžete přečíst, jak si aktéři poradili s prvním dnem testu.
Do životního minima se nezapočítávají náklady na bydlení (tedy ani energie) - ty se v rámci českého sociálního systému řeší zvlášť. Zároveň je zřejmé, že pouhý týdenní pokus nemůže zahrnovat dlouhodobější výdaje typu vybavení domácnosti či léky. S tím vším však naši účastníci počítají a tvoří si v rámci limitu patřičné rezervy.
V případě poslankyně a redaktorky zkouška života na hraně navíc nebude zcela přesná. Řadu věcí, s nimiž nejchudší musí počítat ve svých nákladech, již mají zaplacenou, například kartičku na městskou hromadnou dopravu či platbu za telefon a internet. Obě aktérky však na životní minimum srazí všechny aktuální výdaje, zejména za jídlo.
A kdo jsou účastníci našeho pokusu?
Poslankyně Markéta Adamová
Markéta Adamová je místopředsedkyní TOP 09 a je stranickou expertkou na sociální oblast. Je členkou sněmovního výboru pro sociální politiku a podvýboru pro lidská práva. V minulosti měla v radě Prahy 8 na starosti sociální oblast a protidrogovou prevenci.
„’Vyžijete se 113 Kč denně?’ Otázka, se kterou se na mne obrátili novináři iDNES.cz, ve mně vyvolala vzpomínky na studentský život. Tehdy, tedy před zhruba deseti lety, jsem s podobnou částkou vyšla, zvládnu to i dnes? Pokusím se o to,“ píše ve svém prvním příspěvku poslankyně.
Invalidní důchodce Emil Jíra
Invalidní důchodce Emil Jíra byl dlouhá léta bez domova a spal po squatech. Momentálně střechu nad hlavou má, ale peněz nazbyt nikoliv. S jeho životem se čtenáři mohli seznámit v jednom z dílů cyklu iDNES.cz Lidé Česka.
Zdenka Trachtová působí čtvrtým rokem jako redaktorka domácího zpravodajství portálu iDNES.cz. Ve svých textech se zaměřuje zejména na sociální témata a české školství.
Jak se liší životní a existenční minimum?
Životní minimum je dle definice „minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Jeho současná výše je 3 410 Kč pro jednotlivce, v případě rodiny se výše liší (viz tabulka). Vedle tohoto údaje úřady používají ještě pojem existenční minimum (2 200 Kč měsíčně), což je „minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.“
Stručně řečeno: existenční minimum vám dovolí přežít, životní umožní žít na jakési minimální společenské úrovni. Do žádné z obou částek se nezapočítávají náklady na bydlení.
| pro jednotlivce | 3 410 |
| pro první osobu v domácnosti | 3 140 |
| pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem | 2 830 |
| pro nezaopatřené dítě ve věku: | |
| - do 6 let | 1 740 |
| - 6 až 15 let | 2 140 |
| - 15 až 26 let (nezaopatřené) | 2 450 |
Údaj slouží českým úřadům hlavně k porovnávání. Částka se používá k určení příspěvku na živobytí, což jedna z dávek hmotné nouze. Jde o započtené příjmy po odečtení přiměřených nákladů na bydlení. Domácností, kterým stát pomáhat dosáhnout alespoň životního minima, bylo loni v Česku 150 tisíc.
Příjem se započítává dle vynaloženého úsilí v 70 %, 80 %, nebo 100 %.