Testy Jak probíhá testování, kde se čeká a jak dlouho?
Když se jdou lidé s koronavirovými příznaky nechat otestovat do nemocnice, vezmou jim stěr ze sliznic a pošlou je domů?
Do nemocnice se v případě podezření na nákazu koronavirem vůbec chodit nemá. Lidé mají kontaktovat svého praktického lékaře a krajskou hygienickou stanici. Linky jsou sice přetížené, ale je důležité nákazu nešířit dál, proto mají být lidé doma, kde dokážou odběry udělat speciální sanitky s potřebným vybavením.
Lidé se mohou na COVID-19 nechat testovat sami, ale musí si to zaplatit |
Kvůli vytížení systému ale mohou lidé čekat na odběry i dny. Proto je potřeba situaci řešit se svým praktickým lékařem. V nemocnicích je největší koncentrace nemocných lidí, pro které vzhledem k jejich anamnéze může mít nemoc COVID-19 fatální následky. Proto potenciální nakažení nemají do nemocnic chodit.
Probíhá testování jen formou stěru, nebo i jinak?
Zpravidla jde o stěr ze sliznic z nosu nebo úst. Virus se přenáší kapénkami a v nich je také infekce nejvíc. Otestovat se ale dají také vzorky krve.
Jak dlouho lidé čekají na výsledky a kde?
Testy netrvají dlouho a výsledky bývají za pár hodin hotové. V případě mírných příznaků čekají lidé na výsledky doma v karanténě. Důležité je omezit styk s ostatními lidmi na minimum, aby se nákaza dál nešířila.
Karanténa Jak se do ní dostanu a kdo pacienty hlídá?
Co se stane, když jsou výsledky pozitivní – jedou pacienti hned do nemocnice a karantény, nebo zůstávají doma?
V nemocnicích se z celkového počtu lečí jen zlomek potvrzených případů, v současní době jsou to stovky případů. K 2. bylo v souvislosti s koronavirem aktuálně hospitalizováno 359 pacientů, 77 z nic je ve vážném stavu. Ostatní jsou v domácí karanténě a léčí se běžně dostupnými léky.
„Konec legrace“. Kontrolovat lidi, zda dodržují karanténu, bude i policie |
Podle odborných studií a odhadů je mezi lidmi hodně nakažených, kteří se mohou pohybovat mezi ostatními a ani nevědět, že jsou infikovaní. Inkubační doba jsou zhruba dva týdny. Odkdy je ale člověk infekční pro ostatní a žádné příznaky mít nemusí, nejde zatím přesně říct.
Kdo u pozitivně diagnostikovaných lidí kontroluje jejich domácí karanténu?
Policie kontroluje dodržování karantény všeobecně. Vláda nařídila, aby lidé chodili ven jen v nejnutnějších případech – převážně do práce a zpět. Policisté tak mohou lid v konkrétních případech, kdy se zdržují na některých místech zbytečně, vykázat z místa.
Lidé s nařízenou karanténou mají zpravidla e-neschopenku, takže policie spolupracuje také s Českou správou sociálního zabezpečení.
Průběh Zhoršuje se stav? Jak většinou vypadá?
Jaký je rozdíl mezi lehkými a těžkými příznaky?
Při lehčích příznacích se může člověk léčit doma s pomocí běžně dostupných léků na zmírněn teploty a bolesti, které s sebou onemocnění přináší. Těžší příznaky už vyžadují lékařskou pomoc. Vážné až kritické stavy pak i podporu přístrojů. Lidé nakažení novým typem koronaviru mají nejčastěji problémy s dýcháním. Těžké případy tak jsou na jednotkách intenzivní péče a napojení na přístroje v podobě plicního ventilátoru či formě mimotělního oběhu.
Jaký je „klasický“ průběh nakažení koronavirem?
Průběh onemocnění COVID-19 má u většiny nakažených mírnější průběh. Často připomíná svými projevy chřipku. Lidé mají horečky nad 38 stupňů Celsia, bolesti hlavy, svalů, dušnost a trpí celkovou únavou. Menší procento případů má horší průběh, kdy je potřeba hospitalizace.
Zhoršují se v čase stavy diagnostikovaných pacientů?
Může se to stát. Podle náměstka ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly se u nemocnění COVID-19 může stav zhoršovat. „Stává se, že i z relativně dobrého stavu dojde ke ‚znovuvzplanutí’ a pacientův stav se zhorší. Ale nechceme spekulovat,“ míní Prymula.
Na co umírají lidé v zahraničí nakažení virem? Selhání plic? Jiných orgánů?
Pacienti nakažení novým typem koronaviru mají hlavně respirační problémy. Pravděpodobně to souvisí s receptorem, přes který virus buňky napadá, dokáže je obsadit a rozmnožit se. Tento receptor je součástí hormonálního systému, který ovlivňuje krevní tlak a průtok, rovnováhu tekutin či solí v organismu. Je tak hodně v okolí plic či srdce. Pacienti, kteří podlehli nemoci COVID-19 měli hodně poničené právě plíce i srdce. Vypadá to tak, že součástí problému je i přehnaná reakce imunitního systému.