Co vědět o viru Kde vydrží nejdéle
Virové částice jsou naštěstí na vzduchu vystaveny působení nepříznivých vlivů a postupně ztrácejí svoji aktivitu. Aktuální studie z New England Journal of Medicine ukazuje, že doba, po kterou zůstávají kontaminované povrchy infekční, závisí výrazně na použitém materiálu (viz graf dále).
Virus vydržel aktivní nejdéle na hladkých a chemicky nereaktivních površích, jako je plast nebo nerez. Kratší dobu koronavirus přežíval na papíru. Z hlediska bezpečnosti se pak jevily jako nejlepší povrchy vyrobené z mědi, a to zřejmě proto, že měď je pro mikroorganismy toxická. Lze předpokládat, že obdobné dezinfekční účinky budou mít i povrchy stříbrné, či alespoň postříbřené.
Nejdůležitějším závěrem této studie je, že v mnoha případech není nutné předměty složitým způsobem dezinfikovat, ale stačí je ponechat alespoň čtyři dny na bezpečném místě „v karanténě“. To může výrazně usnadnit práci s velkými objemy tištěných dokumentů, poštovními zásilkami či knihovními výpůjčkami.
Graf ukazuje model úbytku viru SARS-CoV-2 na různých površích v čase. Vědci změřili poločas inaktivace viru – tedy dobu, za kterou jeho množství klesne na polovinu (měď: cca 46 minut, karton: cca 3 a půl hodiny, ocel: cca 5 hodin a 40 minut, plast: necelých 7 hodin). S poločasem rovným jedné hodině zbude za hodinu na povrchu pouze 50 procent z původního množství, za další hodinu čtvrtina, za tři hodiny osmina a tak dále. Tímto postupem jsme odhadli, za jak dlouho klesne množství viru pod jedno promile (1/1000) původního množství.