Před necelými dvaceti lety se Rabiga rozhodla opustit rodný Kazachstán a odjela studovat do Prahy. Střední Evropa se jí navíc zdála být ideálním výchozím bodem pro cestování. Do té doby už si zamilovala Francii a Korsiku, které předtím navštívila s rodiči. Emoce z cest měly přesah, ovlivnily interiér garsonky, kterou si nedávno pořídila v centru. V bytě ve čtvrtém patře o ploše 27 m2 s malým balkonem bude časem bydlet její maminka.
Garsonka s malým balkonem a výhledem do rušné ulice. Městský hluk tlumí špaletová okna s izolačními skly.
„Mám ráda prosluněnou Provence, její vybělené pastelové barvy, vůně. Jednoduchý, elegantní a vzdušný styl. Na druhou stranu se mi nelíbí industriální styl. Těmto prvkům jsem se chtěla vyhnout. Do návrhu jsem přidala pár nápadů a popsala, co chci. V Kazachstánu nemáme obchody IKEA, věci do bytu jsou třikrát dražší než tady,“ popisuje Rabiga.
A dodává: „Stále je oblíbené pohledově ,těžké’ bydlení přežívající z doby SSSR a styl, jenž v sobě nese i tradiční kulturu. Na stěnách třeba visí vzorované koberce.“
Pražský byt v takřka sto let starém rekonstruovaném činžovním domě pořídila od developera, ale termín dokončení se protahoval. Interiér chtěla včas a od profesionálů. Oslovila proto tři interiérové designérky, s nimiž si postupně domluvila schůzky.
Sváteční dárek
Až při setkání s Janou Szonowskou, zakladatelkou studia Virtuální bydlení, měla Rabiga pocit, že designérka bude respektovat její představy a zároveň je usměrní tak, aby byl výsledek dobrý.
„Jako laik nevidím souvislosti, neodhadnu prostor a jeho možnosti. Návrh se mi moc líbil, řešil celek, detaily i denní provoz. Určil optimální místo pro vestavěné patro. Jana promyslela fungování dispozice i barev. Třeba v předsíni jsem chtěla šedou, ona doporučila stejnou modrou jako v obýváku. Vše teď působí uceleným, klidným i větším dojmem.“
Zařízený byt s maminkou přebíraly dva dny před Vánoci, takže jej dostaly pod stromeček. „Plánovaný rozpočet by zůstal nezměněný, kdybych si ,nevymýšlela’. V obýváku jsem se rozhodla pro materiály z vyšší cenové kategorie, lakované skříňky. V předsíni zůstaly levnější fóliované. Osvětlení i pohovku jsme koupily v nábytkovém řetězci,“ vzpomíná Rabiga.
Kuchyňská linka na zakázku s dvířky z lakovaných MDF desek. Barvy, členění i prvek zavětrování skel připomínají náladu francouzské Provence.
Pohoda a ukládání
Spoluautorkou nevšedního projektu je interiérová designérka Lucie Nováková, rovněž ze studia Virtuální bydlení. Na starost měla estetickou stránku i detailní řešení.
„Majitelka mi přinesla pro inspiraci pár fotografií z cest. Začala jsem keramickým obkladem stěn nad pracovní deskou v kuchyni. V barevném,patchworku’ dekorů jsou zastoupené stěžejní barvy interiéru, modrá, šedá či okrová. Kromě poklidné atmosféry francouzského venkova jsem musela na několika metrech vyřešit komfortní spaní i možnost stolování. Výška stropu 3,2 metru dovolila vestavět spací patro, které vyrobili stejně jako ostatní zakázkový nábytek v Truhlářství Karpentr. Spodní hrana postele je 1,6 metru vysoko, aby ji bylo možné podejít a zároveň se na posteli posadit,“ komentuje návrh Lucie.
Rabiga s úsměvem dodává, že maminka je menší a pod patro se bez problému vejde. Původně byla v plánu postel sklápěná na stěnu, zeď však nebyla dostatečně nosná. I kvůli ukotvení ostatního nábytku bylo třeba zesílit stěny sádrokartonovými deskami Habito.
Když žena miluje Provence a architekt jejímu vkusu vyjde vstříc |
Podstatným bodem zadání byly úložné prostory. K jejich vyřešení posloužily i široké schody do patra. U postele nechybí polička na mobil a další drobnosti. Lednice s mrazákem stojí v předsíni v bývalé nice. Do úzké vysoké skříňky v chodbě designérka schovala žehlicí prkno a vysavač, což si pochvaluje maminka Rabigy: „Lucie je opravdu dobrá. Nezapomněla ani na zásuvku pro dobíjení vysavače.“
Z Azurového pobřeží do Prahy
Nová izolační skla v oknech tlumí hluk rušné ulice. Dovnitř doléhá jen lehký cinkot tramvají a odbíjení hodin na blízkém kostele. Co chybí, je výhled do zeleně. „Ráda se dívám do nebe. To tu nahrazuje modrý odstín nábytku připomínající čistou oblohu,“ říká Rabiga.
VZHŮRU, DOLŮ, DOVNITŘ Prostor pod schody s dýhovanými stupnicemi umožnil vytvořit šatní skříně. Podle návrhu designérky je vyrobili truhláři na míru.
A dodává: „Jednou jsme s rodiči v Saint-Tropez navštívili kavárnu s úžasnými dekorovanými obkládačkami na stěnách. Podobné jsem tu chtěla mít. Závěsy jsme šly s maminkou nejdřív vybrat samy do obchodu. Pak nám Jana Szonowská přinesla vzorky látek včetně této květinové, a to rozhodlo.“
„Obrázky z Provence“ se promítají do moderní variace na vintage styl. Dvířka kuchyňské linky z lakované MDF desky rámují fazety, nábytek oživuje prvek zavětrování opakující se i na zábradlí u postele. Do konceptu zapadá dřevo na podlaze, na dýhovaných stupních schodů či jako dekor na pracovní desce z lamina. Majitelka si přála moderní LED podsvícení nábytku, i když připouští, že se to od „Provence“ mírně vzdaluje. S výsledkem je spokojená, teď plánuje ještě proměnu koupelny.