Etiopie zmírnila pravidla exportu kávy. Reformy se dotknou i dalších komodit

Etiopie se pyšní tím, že je rodištěm kávy. Dosud její úřady vyžadovaly, aby kupující, jako jsou například megaspolečnosti Starbucks, Volcafe, Louis Dreyfus, Olam International nebo Sucafina, nakupovaly dodávky výhradně od místních společností. Informaci přinesla agentura Bloomberg.

„Toto odvětví bylo doposud vyhrazeno výhradně místním investorům, které stát chránil a podporoval,“ uvedla Hanna Arayaselassieová, šéfka etiopské investiční komise. Úřady však podle ní nezaznamenaly, že by se do tohoto byznysu zapojilo tolik místních společností, jak očekávaly.

„Podle nové směrnice budou mít nárok na povolení zahraniční transakcí obchodníci, kteří za poslední tři roky nakoupili kávu v hodnotě nejméně 10 milionů dolarů (226 milionů Kč) ročně,“ dodala Arayaselassieová.

Julius Meinl byl rodák z Karlovarska. Dobyl kávou svět, dědicové změnili logo

Kontroly byly zrušeny i u dalších komodit včetně olejnin, luštěnin, kůží, drůbeže a hospodářských zvířat, nikoli však u hnojiv, která Etiopie stále dotuje.

Podle etiopského úřadu pro kávu a čaj se v loňské sezoně v zemi vypěstovalo 833 000 tun kávy, to z ní činí předního pěstitele na černém kontinentu. Přibližně polovina této produkce se obvykle spotřebuje v zemi s přibližně 120 miliony obyvatel.

V uplynulé sezoně Etiopie vyvezla kávová zrna v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (29 miliard Kč), to představuje až 40 procent vývozních příjmů země.

Etiopie nyní otevírá ekonomiku prostřednictvím mnoha reforem včetně povolení zahraničních investic do finančních služeb a telekomunikací, uzavírá Bloomberg.

Loni v listopadu navštívil Etiopii český premiér Petr Fiala. V hlavním městě Addis Abeba zahájil česko-etiopské obchodní fórum. Jednal s etiopským premiérem Abiy Ahmedem, jehož také pozval do Prahy.

Etiopii Fiala označil za významnou zemi z hlediska stability ve východní Africe a řekl, že spatřuje potenciál pro spolupráci mimo jiné ve zdravotnictví či obranném průmyslu.