Bezmála dva roky čeká na projednání ve Sněmovně mezistátní smlouva mezi Českem a Německem, která stanovuje pravidla údržby tuzemské jediné vodní cesty vedoucí k moři. Zatím neúspěšně. Německo, které by se do údržby řeky rádo pustilo, postup české strany nechápe.
Byl to totiž právě český stát, který roky přesvědčoval západního souseda, že má smysl Labe pro přepravu zboží nadále využívat a udržovat jeho přepravní kapacity, například pravidelným odstraňováním sedimentů z říčního dna. Navíc na rozdíl od Česka má spolková republika řadu významnějších říčních tepen, do nichž chtěla investovat.
Zástupci vodní dopravy i českého průmyslu se proto obrátili na předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) s dotazem, kdy se dohoda na stůl poslancům dostane. „Vyslechli jsme si, že je to politika a že je naprosto běžné, že podpis takové smlouvy trvá takto dlouho,“ uvedl předseda sekce vodní dopravy na Svazu dopravy Lukáš Hradský.
Chráněné rostliny už splavnění Labe nebrání, čekat se může na posudek |
MF DNES s dotazy ohledně českoněmecké smlouvy kontaktovala mluvčí TOP 09 Markétu Wolfovou. Ta se vyjádřila až po pondělním vydání článku s příslibem, že „smlouva může být projednána v následujícím období“. Projednání prosazuje i ministerstvo dopravy vedené Martinem Kupkou (ODS) „Bilaterální smlouvu mezi ČR a Německem o splavnosti Labe i nadále považujeme za prioritní a snažíme se pomoci s urychlením procesu ratifikace této smlouvy v Poslanecké sněmovně,“ potvrdil mluvčí úřadu František Jemelka.
Připravené projekty na Labi tak nyní stojí. Příkladem je oblast Magdeburku v Sasko-Anhaltsku, kde současná říční správa ukončí úpravy k začátku příštího roku. Zaměstnanec, který měl na starosti ložiskové průzkumy, odejde do důchodu a německá strana místo něj nikoho přijímat nebude, pokud bude Česko nadále zdržovat kontrasignaci dávno dohodnuté smlouvy.
Smlouva přitom doputovala do Sněmovny už v prosinci roku 2021. Podle sněmovního elektronického systému je navíc jediná, která se z tohoto období nedostala ani k prvnímu čtení. Například dohoda o letecké dopravě mezi Českem a Rwandskou republikou z letošního února nebo úmluva o kvalifikaci námořníků z dubna už podpis předsedkyně Sněmovny mají.
Potenciál lodní dopravy roste
„Je to neseriózní jednání v oblasti mezinárodních vztahů,“ uvedl místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). „Já bych i chápal, kdyby se smlouva projednala a koalice ji z nějakých důvodů zamítla. To by alespoň byla jasná odpověď německým partnerům, že máme novou vládu, která se rozhodla jinak,“ říká Kolovratník.
Labe totiž není zdaleka jediná věc, na které se musí Česko v oblasti mezistátní dopravy s Německem dohodnout. A rozhodně není nejdůležitější. V půlce října například podepsali ministr dopravy Martin Kupka a jeho německý protějšek Volker Wissing memorandum upravující podobu vysokorychlostního železničního spojení do Drážďan tunelem pod krušnohorským masivem nebo dohodu o zkapacitnění a elektrizaci trati z Domažlic do Schwandorfu a dále do Norimberku či Mnichova.
Hamburk rozšířil přístav. Češi z toho však nic mít nebudou, vázne dohoda s Němci |
Smyslem mezistátní dohody je udržet hloubku v plavební dráze řeky tak, aby lodě mohly z Pardubic do Hamburku proplouvat celoročně. To se dnes nedaří, a proto velká část labské flotily působí na zahraničních tocích. Bezpečné splavnění znamená, aby na české straně bylo dosaženo hloubky 230 centimetrů, což umožňuje ekonomickou plavbu nákladních lodí.
„Kromě parametrů plavební dráhy na území České republiky a na území Spolkové republiky Německo počítá dohoda se zřízením společné komise, jejímž úkolem bude provádět monitorování parametrů plavební dráhy a navrhovat opatření k jejímu zlepšení,“ uvedlo při podpisu v roce 2021 ministerstvo dopravy.
„Do objemných přeprav se v současnosti promítají zvýšené energetické náklady a vodní doprava se opět začíná stávat konkurenceschopnou vůči ostatním druhům dopravy,“ uvedl dopravní expert Hospodářské komory ČR Jan Sechter. Týká se to komodit, které nemusí na místo určení dorazit přesně na čas, jako je velkoobjemový stavební materiál nebo různé odpady.
Rovněž Hospodářská komora ČR se podle svých slov u předsedkyně Poslanecké sněmovny zasazovala, aby politici smlouvu projednali. Přestože od zaslání dopisu uplynul podle Sechtera rok, žádný výsledek se nedostavil.
Vládní TOP 09 spojuje podle Hradského ze Svazu dopravy podpis smlouvy o Labi s posunem v projektu takzvaného plavebního stupně Děčín. Ten patří mezi priority dopravního resortu i poté, co ministerstvo opustilo myšlenku propojení Dunaje, Odry a právě Labe prostřednictvím soustavy plavebních kanálů jako ekonomicky neefektivní.
TOP 09 trvá na tom, aby byl důkladně prověřen ekonomický přínos děčínského jezu a jeho přínos k rozvoji regionu. A ne jen jeho. „Samotná výstavba jezu musí být ku prospěchu celé České republiky,“ dodala Wolfová.
Stavba plavebního stupně se už ale desítky let potýká se spory mezi resorty dopravy a životního prostředí a nedaří se jí získat zelené razítko kladného posouzení vlivu na životní prostředí. Hlavní výtkou ekologů je skutečnost, že zvýšení hladiny v oblasti Děčína by ustálilo výšku hladiny řeky a připravilo o přirozený prostor rostliny z bahenních náplav na březích, konkrétně třeba chráněného drobnokvětu pobřežního.