Volba dramaturgie pořadu nebyla náhodná. Tomáš Trejbal je totiž velkým propagátorem přírodních zahrad. Je typickým představitelem procesu „cesta z města“. Po letech strávených kvůli škole a práci ve městě v bytě se mu podařilo najít vysněné místo, domek se zahradou.
Z dětství si práci na zahradě pamatuje jako nekonečné pletí. Po letech samostudií se dopracoval ke konceptu přírodní zahrady, která by měla být nejen ekologická, ale zároveň nezničit svými potřebami svého majitele.
Protože ví, že ne každý má zahradu, která by nabízela prostor pro celý záhumenek, zkouší metody, jak pěstovat i na omezené ploše. Ne každý je totiž ochotný obětovat užitkové zahradě celý pozemek.
A to je právě systém pěstování brambor ve věži. „Vy z jedné hlízy sklidíte dva a půl až tři kila brambor. Takže jedna podobná věž se rovná plnohodnotnému bramborovému záhonu,“ popisuje.
Co budete potřebovat? Sežeňte si lesnické pletivo, které má velká oka, ale posloužit může i kari síť. Důležitá jsou velká oka. Jednak z nich dobře brambory prorůstají, jednak se i dobře sází.
Na videu předvádí věž o průměru 60–70 centimetrů, ale je možné udělat i válec o menším průměru. „Jen bych pak doporučil vyztužit ho nějakou dřevěnou plaňkou, aby se nekácel,“ doporučuje.
Zahradník po ruce:Pořad můžete sledovat na Primě každou neděli po obědě a na iPrima.cz. |
Další z důležitých komponent je sláma. Jako základ je asi třiceticentimetrová vrstva. Je však možné použít i seno nebo listí z loňského podzimu.
A pak budete vrstvit, jako byste skládali lasagne. Sláma, hnůj, sadbové brambory. A tak pořád, dokud nebude válec plný.
K tomu hnoji: možná se vám nepodaří sehnat koňský nebo kravský hnůj. Jako náhražku můžete použít i kompost, případně granulovaný hnůj, který lze běžně koupit. Důležité je každou vrstvu důkladně prolít vodou. „Ta voda nám nastartuje růst,“ vysvětluje Trejbal.
Existují návody, jak pěstovat brambory jednoduše ve slámě bez hnoje, ale zahradník hnůj doporučuje, protože brambory podle něj mají více živin a podstatně lépe rostou.
Podívejte se, jak na to šli jiní:
Experiment: místo okopávání záhonů zkuste zahradničit v balících slámy |
A kdybyste se chtěli podívat, jak postupoval zahradník Marek Kvapil, sledujte toto video:
9. května 2013 |
Takže shrnuto a sečteno: 30 centimetrů slámy, 10 centimetrů hnoje, do kterého pokladete sadbové brambory zhruba 15 centimetrů od hran válce a třicet centimetrů od sebe.
Takto je vršíte, dokud není válec plný. Jen s tím, že v posledním „patře“ kladete brambory po celé ploše, protože nahoře porostou vzhůru.
Důležité je nejen při sázení, ale i během sezony dodávat bramborám vlhkost, samozřejmě podle množství srážek, které přirozeně naprší. Věž by měla být spíš na slunci. Ve stínu by brambory mohlo napadnou padlí.
Až skončí sezona a budete mít sklizeno, rozhodně zbytek hmoty nepřijde vniveč. Na kompostu začne nové kolo svého života a přispěje úrodě pro příští rok.