Současnou invazi blech veterináři nepamatují (viz článek zde). Docent Jan Votýpka z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze potvrzuje, že na množení blech má opravdu vliv dosavadní mírný průběh zimy, protože vývoj blech, stejně tak jako kteréhokoli jiného hmyzu, ovlivňuje především teplota a vlhkost.
„Teplá zima usnadňuje a zkracuje vývoj blech, a tak může ovlivnit jejich početnost. Normálně totiž vývoj blech v peleších či hnízdech hostitelů umístěných mimo vytápěné prostory v zimních měsících ustává, nebo se alespoň zpomaluje,“ vysvětluje Votýpka. Mírná zima podle něj navíc může vést i k vyšší aktivitě potulných hostitelů - tedy koček - a tím se opět zvyšuje šance nákazy blechou.
Pokud tedy vaše kočka celoročně nenosí antiparazitární obojek, nebo ji proti parazitům pravidelně neošetřujete jinak, máte reálnou šanci, že vám zableší byt. Totéž bohužel platí i pro venčení psů. Stačí, aby se vám váš psí miláček venku vyválel v nějakém bleším hnízdě, případně potkal zablešeného psího kamaráda, a „máte to doma“.
Blechy kočičí, blechy psí... Jdou vůbec na člověka?
Blech u nás žije celá řada druhů, ale u psů a koček se nejčastěji vyskytují blechy kočičí a psí. Pokud si ale myslíte, že jako majitele psa se vás kočičí blechy netýkají, jste na velikém omylu.
Zablešení. Celoroční problém a hrozba infekce pro člověkaZablešená kočka může být zdrojem celé řady infekcí, mezi nimi i bartonelózy, tedy ́nemoci z kočičího škrábnutí ́. „U člověka se projevuje bolestivým zduřením mízních uzlin, horečkami a vyžaduje antibiotickou terapii. Výsledky našeho výzkumu ukazují, že v České republice se více než 50 % koček setkalo s původcem této infekce. Kočky přitom na rozdíl od lidí snášejí infekci bez jakýchkoli projevů onemocnění,“ uvádí profesorka Vlasta Svobodová z Ústavu patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Ochrana spočívá v zamezení zablešení koček. |
„Latinské i české jméno blechy kočičí i blechy psí je trochu zavádějící, protože blechy obou druhů sají bez rozdílu na psech i kočkách. V Česku jsou běžnější blechy kočičí, a to jak na psech, tak na kočkách,“ uvádí parazitolog s tím, že rozdíl mezi blechou psí a kočičí je stejně natolik nenápadný, že je rozezná pouze odborník.
Na lidech pak sají oba výše zmiňované druhy. „Dále na nás mohou sát i blechy ptačí, výjimečně i blechy z hlodavců. Nejochotněji na lidech saje blecha obecná, její výskyt je však u nás čím dál tím vzácnější. Naštěstí. Protože blecha obecná nejenže napadá rovněž psy, kočky, prasata a jiná zvířata, ale dokáže se také vyvíjet v lidských domácnostech, tedy bez vazby na jiné hostitele. Ale to by se muselo jednat spíše o vlhké squaty či slumy; současné, poměrně suché byty jim nevyhovují,“ vysvětluje a uklidňuje docent Votýpka.
Nejde jen o štípance, lze se nakazit celou řadou chorob
Poštípání od blechy je nepříjemné, svědí a nutí ke škrábání. Jenže tím ohrožení zdraví ze strany blech zdaleka nekončí.
„V první řadě blechy přenášejí tasemnici psí (Dipylidium caninum), která se vyskytuje u psů i koček a do člověka se dostává jen vzácně - musel by ji totiž pozřít. Domácí mazlíčci ale dokážou člověka nakazit i jinými parazity, například škrkavkami,“ uvádí parazitolog, že obezřetnost je u všech chovatelů v každém případě na místě.
Blechy přenášejí také myší skvrnivku, která je přenosná i na člověka, či u koček bartonelózu - také přenosnou i na člověka. „O té jste už pravděpodobně slyšeli jako o ́nemoci z kočičího škrábnutí ́. Nakazit se totiž opravdu lze přímo od kočky běžným škrábnutím,“ upozorňuje Votýpka. (Bartonelózu může přenést i klíště, které lze v případě napadení nechat na bartonelózu otestovat, více zde).
Mezi zvířaty pak blechy podle parazitologa přenášejí ještě myxomatózu v případě králíků a tularémii u zajíců. A v minulosti to byl také mor, který již v Evropě není.
Vnější parazity si u mazlíčků hlídejte celoročně. Pro svůj klid
Je evidentní, že ochrana mazlíčků před vnějšími parazity je spojenou nádobou i co se ochrany před vnitřními parazity týká. Pokud jste tedy narazili na blechu, není na co čekat a zvíře i odčervěte, aby se případně zbavilo i nákazy tasemnicí či jiným vnitřním parazitem. Stačí, aby zvíře při olizování srsti infikovanou blechu spolklo - což je pravděpodobnější u koček. Psi se zase snaží si blechy z kožichu aktivně vykousat - i při tom mohou nepříjemného a infikovaného parazita spolknout také.
Rezistence blech proti běžným veterinárním antiparazitárním přípravkům zatím podle docenta Votýpky není příliš vysoká. „Problémem je spíše opakované znovuzablešení, buď od ostatních koček a psů, nebo z neošetřených pelechů a hnízd. Zejména kočky mají pelechy porůznu, na půdách, v kůlnách a podobně,“ upozorňuje, že je nutné odblešit nejen přímo zvíře, ale rovněž jeho pelech a případně další místa, kde by parazité mohli přežít.
Kde všude by se mohly larvy blech ukrývat, v tom těžko radit. „Blechy, respektive jejich larvy, jsou všude, kde je trochu vlhko a kde najdou trochu organického materiálu. Kromě použití chemie je tedy vhodné místa možného výskytu důkladně vyluxovat, pelech vyklepat a podobně. Ale opět - zejména u koček - platí, že mají pelechy i mimo dům,“ radí parazitolog.
Odblešení navíc může být během na dlouhou trať, protože dospělá blecha dokáže bez potravy přežít několik měsíců, kukla ještě déle. „V suchu blechy přežívají podstatně hůře, ale nezáleží jen na teplotě a vlhkosti. Co se potravy týká, dospělé blechy dokážou sát pouze krev, jinou potravu nepřijímají. A naopak larvy se živí organickým materiálem a výkaly dospělých blech v hnízdě hostitele,“ konstatuje docent Votýpka. Přinejmenším si tedy na vašeho mazlíčka někde venku klidně počkají do jara.