U veterinárního lékaře už čtenářka s pejskem byla, přesto stále tápe: "Vyšetření exkrementu bylo bez nálezu, veterináři navrhují dietu nebo nabízejí drahé šampony. Ale stravu má v pořádku, s námi nejí. Občas sebou trhne, jako by ji něco štíplo. Netrápí ji třeba roztoči? Můžu si to nějak ověřit? A jestli ji sužují, jak jí pomoci?"
Roztoči způsobující svrab jsou hrozbou i pro člověka
Příčin pro uvedenou svědivost může být mnoho a fenka by si určitě zasloužila podrobnější vyšetření kůže zaměřené na parazity, bakterie, plísně nebo kvasinky.
"Velká svědivost je například jedním z typických příznaků prašiviny, jejíž výskyt u psů v poslední době stoupá," konstatuje Vladimíra Tichá z Českomoravské kynologické unie. Přečtěte si předchozí článek Čím se můžete nakazit, pokud si pouštíte psa do postele.
Její slova potvrzuje i veterinární lékařka Michaela Riedlová z Prahy 6: "S psím svrabem se skutečně setkáváme, i když ne tak často, jako s ušním svrabem u koček." U koček ale bývá diagnóza poměrně jednoznačná a narozdíl od svrabu psího není ten kočičí přenosný na člověka.
U psa se ale svrab snadno zamění za alergii, protože svědění a drbání je typické pro oba problémy. Svrab se přitom většinou nejprve objeví na "podvozku" zvířete, což mohou být i vnitřní strany stehen, o kterých psala majitelka krysaříka. Na postižených místech se mohou objevit i lupy, šupinky kůže, přesto se roztoč způsobující svrab (dříve označovaný také jako prašivina) u psů obtížně diagnostikuje.
"Žije totiž v hlubokých vrstvách škáry, ale nevyskytuje se rovnoměrně po celé ploše kůže, takže se špatně hledá. Přestože se udělá rozbor stěru kůže, nemusí se ve vzorku objevit, i když v kůži zvířete žije," vysvětluje Riedlová, proč vám může veterinář doporučit léčbu, i když jsou výsledky stěru na svrab negativní.
Důvod je jednoduchý: pokud se svrab přenese na vás nebo vaše děti, nezbavíte se ho, i když se budete léčit. "Člověk totiž pro tohoto parazita není definitivní hostitel, svrab je schopen vyvinout se do stádia dospělce a rozmnožovat se jen na těle psa. Dokud ho tedy bude mít váš pes, neustále ho bude přenášet na vás, i když vy se budete léčit. Naopak, jakmile přeléčíte psa, zbavíte se problému i vy," dodává veterinářka.
Léčí se preparátem, který se zvířeti aplikuje za krk ve dvou dávkách s 30 denní pauzou. Diagnostika by vás měla přijít zhruba na 300 až 400 Kč, dvě potřebné pipety preparátu pak v závislosti na velikosti psa na 600 až 1 200 Kč.
Příčinou může být i alergie
Za zvážení stojí i změna potravy psa. "Určitě nikdo nechce tvrdit, že svoji fenku krmíte špatně. Může se však stát, že je na některou složku krmné dávky alergická. I v takovém případě kůže psa může reagovat zvýšenou svědivostí," radí také Tichá.
Na trhu je řada diet zaměřených na potravinovou alergii. Trochu nepříjemné je, že jejich efekt nemusí být okamžitý, ale že se může objevit až s odstupem několika týdnů.
Další informace hledejte v článku o veterinární dermatologii: Pes alergik bývá nejčastějším pacientem veterinárního dermatologa.
Pokud necháte problém bez léčby, již by měl doporučit veterinář, může se stát, že se ze zdánlivě banální záležitosti, jakou je zvýšená snaha psa se drbat, vyvine docela nepříjemné onemocnění. U zvířat stejně jako u lidí platí, že kožní choroby nemusí být jednoduché vyléčit a dost často jde o záležitost dlouhodobou.