Každý z těch tří dostal šanci vybrat místo, pokrm a příběh, o které se chce s ostatními podělit a kam společně vyrazí. „Budeme poznávat krásný místa a prožírat se Českem. Na to se těším,“ láká Jan Punčochář, který se stal průvodcem první epizody Souboje na talíři odvysílané na Nově.
Cíl cesty? Bio farma Košík, jen kousek od Nymburka, kde vaří Václav Košnář, kuchařský guru Jana Punčocháře. Kdo Honzovu kuchyni zná, je mu jasné, že tady musí jít o poctivou českou klasiku. A taky jo. Není nad opravdu dobré brambory na loupačku, k tomu jemné jehněčí maso s koprovkou, kompletně v duchu nedělního oběda. S rodinou kolem stolu, pekáče a mísy s jídlem vyrovnané uprostřed, ať si každý nabere, co má rád. Tak pro své hosty prostírá mistr svého oboru Václav Košnář.
Tato kuchařská legenda dobře ví, co dělá, českou kuchyni má v malíčku a miluje ji nade vše. Václav Košnář se vyučil v Alcronu, kde vařil až do důchodu, následoval Hotel Hoffmeister a na stará kolena si užívá pohodové vaření v malé kuchyni na farmě.
Jeho koprovka vykouzlí všem třem boule za ušima, úsměvy na tváři, teplo v bříšku a vyvolá vzpomínky: u Honzy na babičku, u Radka na nedělní rodinné obědy a čerstvý svazek kopru u babičky ve špajzce, u Přemka na koprovku, kterou v dětství sice nemusel, ale teď ji miluje.
A tradiční koprovka je i kuchařskou výzvou pro Radka Kašpárka a Přemka Forejta. Motivací jim je jednak respekt před precizní úpravou koprovky mistra Košnáře, ovšem i hrozba, že kdo prohraje, nažene zpět do ohrady sice ochočeného, ale přece jen obřího divočáka Chrochtíka.
Oba vsadí na tradiční suroviny, jehněčí, brambory a houby, pro oba je to sváteční vaření pod širým nebem a z domácích surovin. Na farmě, kde si leccos musí i zasloužit: třeba zaběhnout podojit krávu, aby mohli použít mléko, nebo vybrat slepicím vajíčka. Užijí si to a všechno zvládnou.
„Mám rád výzvy, velmi rád bojuju, rád vyhrávám. K výhrám patří i prohra. Ale vůbec do toho nepůjdu s tím, že bych si na chvíli připustil, že bych měl selhat a skončit druhý. Nejdu do souboje s tím, že dneska proti mně stojí Přéma,“ věřil si Radek Kašpárek. Respekt vůči soupeři cítil i Přemek Forejt: „Je něco jiného stát vedle Rádi jako kamaráda, a něco jiného si vedle něho stoupnout v kuchařském rondonu a vlastně proti němu bojovat.“
Koprovka podle Kašpárka
Recept si oba vybrali hodně podobný, nicméně rozhoduje chuť, což vědí oba velmi dobře. „Myslí, že ta laťka byla nastavená tak vysoko, že se tomu dalo tak maximálně přiblížit,“ konstatoval Kašpárek, když vybraní hosté, majitelka farmy Dagmar Havlová i Václav Košnář, jejich koprovky chutnali.
Radek Kašpárek konfitoval jehněčí ramínko v cibulovém základu se špekem a kořením, pak z toho připravil krémovou koprovou omáčku. Aby brambory nebyly suché, doplnil je šlehaným krémem z tvarohu. A k tomu lišky nakyselo s nakládanými šalotkami a jarní cibulkou.
Přemek Forejt sáhl při přípravě po třech druzích jehněčího masa a připravil roládu z pupku, dušenou plec na portském víně a hřbet. Brambory orestoval a přidal k nim hladký „creme fraiche“ (krém freš), jako přílohu zvolil marinovanou hlívu královskou. A samozřejmě koprovku.
Koprovka podle Forejta
Všichni u stolu se rozplývali nad oběma variantami tradičního jídla, jejich tajné hlasování skončilo plichtou. Honza Punčochář tedy rozhodl sám za sebe a vybral tu podle něj rafinovanější variantu. A skromně se dušoval, že si není jistý, že by sám dokázal uvařit jako jeho kolegové.
Který ze špičkových kuchařů uvařil podle vás lepší koprovku?
A co lze vnímat jako bonus pořadu? Když byly kvůli opatřením proti covidu zavřeny restaurace, dlouho jsme si je na vlastní kůži neužili. Takže je moc fajn vrátit se zase ke stolu s naservírovaným dobrým jídlem a vidět, jak vzniká. I když jen jako televizní divák. I tak je to příjemná jízda.