Hra roku po dvaceti letech: |
Na to, co jsme dělali před dvaceti lety, si přesně vzpomenout nedokážeme, ale pokud se podíváme na přehled nejlepších her té doby, máme jasno. Každý, kdo se tou dobou zajímal o hry, musel o následujících klasikách minimálně slyšet, pravděpodobněji jich pak i několik na vlastní kůži vyzkoušel. Pomozte nám tedy najít tu vůbec nejlepší.
Aby nevznikaly zbytečné dohady, seřadili jsme onu dvacítku podle abecedy. Krátký popis jsme pak doplnili i o citace z našich dobových recenzí.
1 Beyond Good & Evil
Francouzský vývojář Michel Ancel je znám především kvůli sérii Rayman, jeho první výlet do světa akčních adventur však zanechal v historii hraní ještě hlubší otisk. Beyond Good & Evil je fantastická hra odehrávající se v nesmírně originálním vesmíru, kde bojujeme proti totalitní nadvládě mimozemšťanů. Fotoreportérka Jade je jednou z prvních ženských hrdinek, které nesázejí na sex appeal, ale spíš na svoji osobnost. Bohužel, hra se neprodávala nijak zázračně a přislíbený druhý díl už je ve vývoji déle než nechvalně proslulý Duke Nukem Forever. To ovšem na výjimečnosti originálu nic nesnižuje, ostatně na příští rok se chytá remasterovaná verze.
Z dobové recenze: „…jsou to totiž právě prožívané emoce a překvapivý důraz na detail na správném místě, co vás s hrou skutečně sblíží a ukáže vám péči jí tvůrci věnovanou v plné, intimní nahotě, dávajíc jí tak ve vašich očích nezaměnitelnou tvář. Tohle umí jen ty opravdu velké hry.“
2 Call of Duty
Představovat na našich stránkách sérii Call of Duty je zbytečné, dlouhodobě jde o jednu z nejprodávanějších značek herního průmyslu. Že začíná „něco velikého“, bylo jasné už z prvního dílu, který vznikal s jasným plánem stát se „zabijákem“ konkurenční série Medal of Honor. A to se mu bez debaty povedlo. Ve skvělé kampani se ve třech příbězích podíváme na mnohá slavná bojiště druhé světové války, památná je obzvlášť obrana Stalingradu. Základy byly položeny i u multiplayeru, který tehdy ovšem umožňoval odbavit pouze osm hráčů najednou. Call of Duty mimochodem tehdy u našich čtenářů titul nejlepší hry roku vyhrálo.
Z dobové recenze: Hra je sice postavena na starém Quake 3 enginu, ale ten je tak překopaný, že samotný jeho tvůrce, John Carmack, ho oficiálně pochválil a vyslovil svůj obdiv nad tím, co z něj chlapíci z Infinity Ward vymáčkli.
3 Command & Conquer: Generals
Na rozdíl od ostatních dílů série Command & Conquer se díl Generals drží svým zasazením hodně při zemi, byť tedy nazvat ho realistickým určitě nelze. Ve hře soupeří tři frakce, USA, Čína a teroristická organizace GLA složená především ze zemí blízkého východu. Šlo o první 3D díl série, což se neobešlo bez komplikací, celkově se ale vše povedlo, ať už co se týče příběhových kampaní tak i multiplayerové složky. Ostatně jinak by se hra ještě ten samý rok nedočkala i datadisku Zero Hour.
Z dobové recenze: Ačkoli hodnocení na BW v procentech vyznívá jinak, s odstupem bych z hlediska zábavnosti jednotlivých titulů hodnotil (a to zcela subjektivně :) sérii C&C následovně. První místo patří vůbec prvnímu C&C, druhé Generals, třetí Red Alert, čtvrté Tiberian Sun, páté Red Alert 2. Mimo sérii (a Dune 2), bych na páté ještě zařadil Emperor: Battle for Dune a na poslední jednoznačně Dune 2000. Co myslíte vy?
4 Enter the Matrix
Na rovinu, Enter the Matrix není povedená hra, ve své době se o ní ovšem hodně mluvilo a skvěle se prodávala, takže si na ní určitě spousta z čtenářů vzpomene. Studiu Shiny se tehdy příliš nepodařilo navázat na atmosféru už tak dost divného druhého dílu kultovního sci-fi a vytvořili jen béčkovou mlátičku bez nějaké přidané hodnoty.
Z dobové recenze: Máme tu prvotní super nápad s propojením filmu a hry, ještě slušnou koncepci na papíře, pěkné kulisy z filmu, ale samotné in-game provedení je dosti mrzuté. A zatímco na film se ještě jednou, či alepoň určité pasáže, podívám, Enter The Matrix znovu za druhou postavu hrát určitě nebudu. Přitom z téhle hry se dalo vytěžit mnohonásobně více.
5 Freelancer
Na následovníka slavného Privateeru od známého vývojáře Chrise Robertse se čekalo opravdu dlouho, nakonec se to ale vyplatilo. Jde o jednu z nejlepších vesmírných stříleček vůbec, na kterou dodnes fanoušci vzpomínají. A právě i díky jejímu odkazu se Robertsovi stále daří přesvědčovat statisíce lidí, kteří už přes deset let investují obří peníze penze do jeho vizionářského projektu Star Citizen.
Z dobové recenze: Freelancer není bez chybičky, přesto si zaslouží BW tip (ocenění, které jsme tehdy udávali výjimečným titulům, pozn. red.) a hodnocení, které je vyhrazeno jen těm hrám, které se na nějakou dobu stanou etalonem žánru. A tyto vysoké požadavky Freelancer rozhodně splňuje. Pokud tedy chcete hodně zábavy na dlouhou dobu, koupí této pecky chybu rozhodně neuděláte.