Zápletka o dívce vychovávané v africké buši, která si po příchodu na americkou střední školu musí najít respekt, přátele a snad i lásku, se nezměnila. Díky úvodní písni se přesun z divočiny do třídy odehraje vcelku svižně, zato pak už následuje jen velké dlouhé nudné nic.
Popravdě by se těžko hledala zbytečnější předělávka než Protivný sprostý holky. Moralizující vzorec trvá: novicka se zprvu přátelí se školními vyděděnci, ale pozvánka mezi nadřazenou elitu třídních krásek ji natolik oslepí, že se jim začne podobat; poté však samozřejmě prozře a učiní pokání.