Olomoucká zahrada chová kondory královské již od roku 1999. Přestože tamní chovný pár snáší oplozená vejce pravidelně, poslední úspěšný odchov mláděte se podařil před 14 lety. Olomoučtí zoologové se proto rozhodli vejce z hnízda odebrat a po dohodě poslat do Liberce, kde mají s asistovaným líhnutím dravců velké zkušenosti.
Liberečtí chovatelé umístili vejce do speciální líhně a po 55 dnech řízené a asistované inkubace se mládě začalo klubat na svět.
„Byl to velice složitý proces. Vejce ubývalo nezvykle pomalu, a tak jsme do něj museli velmi opatrně navrtávat mikro otvory, a tím pomáhat zvyšovat odpar,“ vysvětlil liberecký zoolog Jan Hanel.
Ani samotné líhnutí mláděte se neobešlo bez komplikací. Trvalo 72 hodin a bez lidské pomoci by se zřejmě nepodařilo. „Mládě bylo ve špatné pozici, mělo vzpříčenou nohu přes hlavu a nebylo schopné se samo vyklubat ven. Museli jsme proto začít opatrně vylupovat skořápku, což vždy trvalo několik minut, a pak jsme ptáče zase několik hodin nechali odpočívat,“ popsal Hanel.
Malý kondor zůstal v Liberci 10 dní, během kterých se ho podařilo zkušeným chovatelům úspěšně rozkrmit. Poté ho převezli zpět do Zoo Olomouc.
„Déle v přítomnosti člověka zůstat nemohl, aby nedošlo k takzvanému imprintingu a mládě si nevtisklo člověka jako svůj druh. Tím by došlo k nezvratným změnám v jeho chování a zvíře by se v budoucnu nebylo schopné pářit s protějškem svého druhu,“ vysvětlil zoolog.
Zoo v Liberci získala pár vzácných supů afrických, jsou jediní v Česku |
„Po návratu do Olomouce a překonání prvotních nesnází již přijímá sám potravu, vede se mu dobře a svou hmotností se blíží jednomu kilogramu,“ doplnil olomoucký kurátor ptáků Jan Kirner.
Zpět pod biologické rodiče už ale nebylo možné ptáče podložit, proto malý kondor zůstává v péči olomouckých chovatelů. Ti, aby zabránili fixaci na člověka, používají k podávání potravy maňáska – maketu hlavy dospělého kondora královského. Barvami věrně kopíruje barvy hlavy rodičů. Chovatel samotný je přitom schován za zástěnou.
Z klece má výhled na ubikaci rodičů
„Odchov probíhá v zázemí, kde udržujeme maximální klid, a malý kondor tráví čas v kleci, z níž má výhled pouze do vnitřní ubikace jeho rodičů,“ upřesnil Kirner.
Pokud se vzácný přírůstek podaří odchovat, půjde o třetí mládě kondora královského odchované v olomoucké zoo za 25 let, a to po dlouhé čtrnáctileté pauze. Současně se stane velkým genetickým přínosem. Navzdory tomu, že tento druh nyní chová 34 evropských zoologických zahrad, odchov v zajetí se daří zřídka. V období posledních 12 měsíců se povedl pouze ve čtyřech z nich.
Kondor královský (Sarcoramphus papa) je velký pták z řádu dravců. Jeho domovinou jsou tropické oblasti Jižní Ameriky, kde se živí jako mrchožrout. K příjmu této potravy je přizpůsoben mohutným zobákem a drápy, kterými potravu přidržuje. Ve snůšce bývá jediné vejce a vývoj mláďat trvá několik měsíců. Kondoři, tak jako většina ostatních dravců, jsou dlouhověcí ptáci dožívající se desítek let.