Kolem tisícovky ročně jich je pak v takzvaném pasivním standardu. „Počet pasivních domů neustále roste, což je dáno jejich výhodami, kvalitním vnitřním prostředím a zejména nízkou potřebou energie na vytápění,“ zhodnotili odborníci z Centra pasivního domu a vysvětlili, co jednotlivé pojmy znamenají. Tak zvaný nízkoenergetický dům je stavba, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m22 za rok. Zjednodušeně řečeno, platí pro něj mírnější podmínky na spotřebu energie než u domu pasivního, kde je spotřeba do 15 kWh/m2 .
Úspora: Rodinné domy se čím dál více podílejí na výrobě energie.
Do roku 2030 nové budovy bezemisní
Jaké trendy se dají ve výstavbě rodinných domů očekávat? „Do budoucna se budou budovy, tedy i rodinné domy, mnohem více podílet na výrobě energie. Podle Směrnice o energetické náročnosti budov, která byla schválená Evropským parlamentem v březnu letošního roku, mají být od roku 2030 v bezemisním standardu všechny nově postavené budovy. Technické nastavení si ale členské státy stanoví samy a bude se odvíjet od národní legislativy. Stále bude brána v potaz nákladově-optimální úroveň,“ vysvětluje Marta Gellová, ředitelka profesního svazu Šance pro budovy.
V praxi to prý znamená, že budovy budou svou nízkou spotřebu energie z emisních zdrojů kompenzovat výrobou z obnovitelných, tedy bezemisních zdrojů buď samovýrobou na úrovni budovy, nebo na úrovni komunity. „Jde v zásadě o pokračování současného trendu – efektivnějšího řešení energetiky a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů,“ říká Gellová a upozorňuje, že již dnes se však staví energeticky velice úsporné budovy, takzvané budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB), kde se energetická náročnost pohybuje obvykle mezi 60 a 90 kWh/m2 za rok, přičemž se tato hodnota liší pro každou konkrétní budovu.
„Jedná se o celkovou primární neobnovitelnou energii spotřebovanou na vytápění, ohřev vody, osvětlení či chlazení. Při pohledu do průkazu energetické náročnosti odpovídá nZEB standard zhruba polovině kategorie B,“ upřesňuje Marta Gellová s tím, že požadovaného energetického standardu lze dosáhnout již samotným architektonickým návrhem. Orientace domu vůči světovým stranám, jeho tvar a dispozice hrají důležitou roli.
Digitalizace na vzestupu
Dalším trendem v současném stavebnictví je digitalizace, která se postupně prosazuje i u developerů rodinných domů. „Digitalizace s těmi správnými nástroji výrazně zkvalitňuje stavební procesy, když prostřednictvím vyšší efektivity práce, nižší chybovosti a rychlé, transparentní komunikace významně šetří čas i peníze,“ přibližuje Adam Heres Vostárek, expert na digitalizaci ve společnosti PlanRadar.
Celý magazín |
Lidem, kteří si nechávají postavit rodinný dům, podle něj přináší digitalizace řadu výhod. Umožňuje lepší plánování a přesnější odhady nákladů díky digitalizovaným nástrojům pro výpočty a vizualizace projektu. To vede k efektivnějšímu využití materiálu a minimalizaci chyb, což může pomoci snížit celkové náklady na výstavbu. Dále digitalizace zajišťuje lepší komunikaci a koordinaci mezi všemi zúčastněnými stranami, což zvyšuje transparentnost a umožňuje rychlejší řešení případných problémů. Nástroje pro online dokumentaci a sdílení informací v reálném čase také zlepšují přehled o průběhu výstavby a budoucím majitelům umožňují udržet si kontrolu nad projektem.
„Velmi aktuální je v dnešní době také zaměření na udržitelnost, kde je digitalizace velkým pomocníkem – například umožňuje lepší sledování a řízení spotřeby energie v domě, což přispívá k vyšší energetické efektivitě,“ uvádí Vostárek a doplňuje, že dalším významným trendem je zaměření na inteligentní domácnosti a integraci technologií pro chytré bydlení, které zvyšují komfort, bezpečnost a energetickou efektivitu domů.
Podle výsledků průzkumu PlanRadaru uskutečněného ve 12 zemích včetně ČR se zaměřením na budoucí trendy, priority a strategie v oblasti urbanismu a architektury, je v posledních letech největší zájem o pokročilé systémy osvětlení či chytré termostaty a domovní zabezpečení. „Tyto technologie jsou již nyní poměrně rozšířené, ovšem podle očekávání se v domácnostech po celém světě postupně stanou normou. Takto rychlý a globální průnik nových technologií do privátní sféry znamená obrovskou proměnu v tom, jak lidé žijí v porovnání s ještě nedávnou minulostí,“ upozorňuje Adam Heres Vostárek.
Z průzkumu mimo jiné vyplývá, že roste obliba řemeslně vyrobeného nábytku s implementovanými chytrými technologiemi. V osmi z dvanácti zemí se také zvyšuje zájem o využívání hlasových asistentů v domácnostech. A současně roste poptávka po chytrých zařízeních na domácí práce.
Udržitelnost i u bytových domů
Důraz na udržitelnou a vysokou energetickou účinnost s cílem chránit životní prostředí a zároveň zajistit dlouhodobé úspory na provozních nákladech je patrný rovněž při výstavbě bytových domů. Při ní se využívají inovativní technologie, jako jsou fotovoltaické a fototermické panely, propracované systémy pro efektivní hospodaření s pitnou, dešťovou a užitkovou vodou. Stále častěji se dnes využívají také zelené střechy.
Standardem už se stává systém vzduchotechniky nebo alespoň lokální rekuperace vzduchu a systémy chytré domácnosti, které dokáží snižovat spotřebu elektřiny. „Ve Skanska jdeme cestou inovací v materiálech a technologiích. Každým rokem u našich bytových domů snižujeme energetickou náročnost a do budoucna nás čeká vývoj pasivních, nulových nebo i energeticky pozitivních domů, které v rámci roční bilance vyrobí více energie, než spotřebují,“ podotýká Ondřej Flanderka, Green Business Manager Skanska Residential.
Podle něho se snaží neustále zkoušet nové postupy, nahrazovat konvenční stavební materiály a hledat řešení, která je k tomuto ambicióznímu cíli dovedou. Pro příklad zmínil třeba využití rebetongu, tedy betonu vyráběného ze stavební suti namísto přírodního kameniva, nahrazení betonu dřevem, prefabrikace, unifikace, díky které mohou snížit množství stavebního odpadu.