Jako světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví. Podle úmluvy z roku 1975 jsou státy, na jejichž území se památky či pozoruhodnosti nacházejí, zavázány k jejich přísné ochraně. Na seznamu se nacházejí i některé lokality z kraje.
1. Na Seznamu světového dědictví je Žatec. Přesněji jde o místní zachovaný komplex chmelařských památek. Víte, kdy byly tyto památky zapsány na seznam?
A – v roce 2023
B – v roce 2020
C – v roce 2000
2. Spolu s žateckými památkami se na seznam dostaly i památky v okolí dvou blízkých vesnic. Víte, o které jde?
A – Blšany a Stekník
B – Stekník a Trnovany
C – Panenský Týnec a Podbořany
Celý magazín |
3. Centrem památkové rezervace v Žatci a tak trochu i centrem míst chráněných UNESCO je žatecké náměstí Svobody. Je na něm nejmenší chmelnice světa, morový sloup Nejsvětější trojice a radnice. Ona chmelnička zabírá pouze zhruba 70 metrů čtverečních. Kdysi na jejím místě stál kostel sv. Kříže, v 18. století jej nahradila městská strážnice, následně pomník císaře Josefa II., který v roce 1919 místní strhli a sochu hodili do řeky Ohře. Víte, v jakém roce se tu chmelnička objevila? Kdy byla vysazena?
A – v roce 1989
B – v roce 1920
C – v roce 1967
4. V Žatci se pravidelně koná Dočesná. Slavnosti tu jsou od středověku, byť je přerušila třeba druhá světová válka. Novodobá historie slavností chmele a piva se pak píše od roku 1957, ale i pak se dva ročníky nekonaly. Víte, nebo tipnete proč?
A – v roce 1968 kvůli okupaci, podruhé kvůli pietnímu aktu po výbuchu na Dole Pluto roku 1981
B – v roce 1968 kvůli okupaci a v roce 1990 proto, že na slavnost nebyly peníze
C – v letech 1975 a 1980 kvůli IV., resp. V. spartakiádě, komunisté nechtěli mít v té době v ulicích více opilých lidí
5. Německou kapelu Alphaville proslavily písně Big In Japan nebo Forever Young. Hudbu k Forever Young převzal i Karel Gott. Alphaville a Gott vystoupili v jednom roce i na žatecké Dočesné. Víte, v jakém roce se tu sešli?
A – 2009
B – 2010
C – 2007
6. V 8. a 9. století se na ostrohu nad řekou, na místě dnešního centra Žatce, podle archeologických nálezů nacházela neopevněná osada, kterou v 1. polovině 10. století nahradilo hradiště. První písemná zmínka o něm je z roku 1004. Víte, jaký kronikář hradiště zmínil?
A – Dětmar z Merseburku
B – Kosmas
C – Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
7. S Žatcem je spojeno úžasné literární dílo, tak trochu základ moderní němčiny – Oráč z Čech, v originále Der Ackermann aus Böhmen, také známý pod názvem Oráč a Smrt. Dílo představuje rozmluvu intelektuála se smrtí o smyslu lidského života. Napsáno bylo okolo roku 1400 a už v roce 1460 se objevilo v tištěné podobě. Text Oráče z Čech se dochoval v mnoha tiscích a rukopisech z 15. a 16. století. Proč je však spojován se Žatcem?
A – smrt za Oráčem přichází ze Žatce
B – první vydání díla bylo vytisknuto v roce 1460 v Žatci
C – jednou z teorií o vzniku je, že Oráče z Čech napsal notář Jan ze Žatce
8. Za jednou nenápadnou památkou mezinárodního významu, která je také evidována v UNESCO, jezdí turisté do Oseka. Najdete ji v kapitulní síni kláštera. Jde o románský pultík – podstavec pro knihu, kterou se dá otáčet. Dva sloupy podpírající otočnou desku kameník „zauzlil“. Pod pultem jsou vytesány rostlinné motivy. Víte, z jakého roku památka pochází?
A – 1240
B – 1200
C – 840
9. Klášter Osek, kde se pultík nachází, je neobsazený cisterciácký klášter. Původně románsko-gotický klášter z 13. století byl přestavěn do dnešní podoby vrcholně barokního areálu. Jeho součástí je kostel Nanebevzetí Panny Marie, budovy starého a nového konventu, prelatura s hodinovou věží a hospodářské budovy. Areál kláštera je od roku 1995 národní kulturní památkou. Víte, který architekt se podílel na jeho barokní přestavbě?
A – Octavio Broggio
B – Jan Blažej Santini-Aichel
C – Kilián Ignác Dientzenhofer
10. I Krušnohorská hornická krajina je památkou světového dědictví UNESCO. Hornické památky v saském a českém Krušnohoří byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO v červenci 2019. Zdůvodnění světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří bylo podloženo mimo jiné významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily do celé Evropy i zámoří. Krušné hory měly globální význam pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátní hustou sítí specifických horních měst. Památky v takzvaných hornických krajinách dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu. Promiňte delší úvod, ale Krušné hory si jej zaslouží. Avšak k otázce. Víte, kolik částí (hornických krajin) je chráněno na české a kolik na německé straně hor?
A – 5 na české a 17 na německé
B – 4 na české a 20 na německé
C – 10 na české a 10 na německé
11. Která níže uvedená část nepatří mezi chráněné památky – součásti dědictví UNESCO na české straně hor?
A – hornická krajina Krupka
B – hornická krajina Mědník
C – achátové naleziště Horní Halže
12. Krušné hory jsou společné nám i Němcům. Tak na okamžik přeskočme na německou stranu. Víte, která ze tří níže uvedených lokalit v Sasku do hornického dědictví UNESCO spadá?
A – správní centrum Lauenstein
B – Jižní předměstí Drážďan se sklady na vytěženou rudu
C – středověké městečko Pirna
13. Středověké horní město Krupka a okolní hornická krajina poskytují důkaz o těžbě různých druhů cínových ložisek od 13. do 20. století. Zdejší hornická krajina je výjimečná hustotou pozdně středověkých až raně novověkých důlních děl. Krupka jako nejstarší cínová hornická oblast v Krušných horách přispěla k rozvoji technik dobývání cínových rud ve střední Evropě. Výskyt cínu a jeho snadné získávání z naplavenin přivedl na území Krupky první osídlence již v době bronzové. Germány postupně vystřídali Slované, a to hlavně v době stěhování národů. První, i když nepřímé zmínky o těžbě cínu v oblasti pocházejí z pera Ibráhíma ibn Jákúba, který byl členem poselstva cordobského chalífy al-Hakama II., jež projíždělo českými zeměmi k německému císaři Otovi I. Víte, v jakém století tu Ibráhím ibn Jákúb projížděl a o místě napsal?
A – v 11. století, přesně v letech 1050 až 1052
B – v 10. století, v letech 965–966
C – v 15. století
14. V písemných pramenech z roku 1305 se o Krupce hovoří jako o místě, „kde se kope“, tedy ne jako o vsi či městě. Město vzniklo později, zřejmě v letech 1305 až 1330. V tomto roce už tu byly blízko sebe i dva hrady. Víte jejich jména?
A – Ostrý a Oltářík
B – Rosenburg a Kyšperk
C – Krupský hrad a Komáří vížka
15. Obrovské množství pozůstatků po středověké těžbě cínových rud u Krupky se nachází zejména v důlním revíru Steinknochen, ale také v revírech Knötel, Preisselberg a na Komáří hůrce. Po celá staletí se v Krupce a okolí těžil cín, po třicetileté válce byly v oblasti dva stříbrné doly. V novodobé historii se dále těžily třeba i molybden a fluorit. Tipnete si, co tu ale ve štolách horníci opravdu nenacházeli?
A – živec
B – wolfram
C – diamanty
16. Přenesme se o kus dál do hornické krajiny pod vrchem Měděnec. Městečko stejného jména stojí v Krušných horách v nadmořské výšce 845 metrů. Osada byla založena v první čtvrtině 16. století a roku 1588 byla povýšena na horní město. Obyvatelé se živili hornictvím, ale významnou roli hrálo také zemědělství a od 19. století, kdy byly uzavřeny poslední historické doly, také výroba krajek. V druhé polovině 20. století byl Důl Měděnec posledním místem v Československu, kde se těžila železná ruda. Hornická činnost tu probíhala zřejmě už od 10. století, ale písemně je doložena až později. Tipnete si, z jakého století pocházejí tyto první písemné zmínky?
A – z 15. století (z roku 1449)
B – z 12. století
C – ze 13. století
17. Na jediném místě se pod vrchem Mědník nacházejí pozůstatky kolem 80 větších i menších štol a jam z 15. až 19. století, četné odvaly hlušiny i povrchové dobývky. Část podzemí Mědníku je přístupné prostřednictvím jedné štoly, kde jsou dobře zachované doklady ruční ražby a rozšiřování prostor pomocí metody sázení ohněm. Víte, jak se štola jmenuje?
A – Starý Martin
B – Panny Marie Pomocné
C – Kryštof
18. Kousek od Měděnce bývalo město Přísečnice. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1335 a rozvoj byl podmíněn těžbou železné a stříbrné rudy. Existenci stříbrných dolů dokládá zpráva z roku 1339, kterou Jan Lucemburský se svým synem Karlem IV. rozdělili výnosy z těžby. Město Přísečnice už ale navštívit nejde, zaniklo. Víte proč?
A – v roce 1945 centrum vyhodili do vzduchu ustupující vojáci wehrmachtu a pak už se sem nikdo nestěhoval
B – město zaniklo po vystěhování německých obyvatel po druhé světové válce
C – město zaniklo kvůli výstavbě přehradní nádrže Přísečnice v sedmdesátých letech dvacátého století
Správné odpovědi:1A, 2B, 3C, 4A, 5C, 6A, 7C, 8A, 9A, 10A, 11C, 12A, 13B, 14B, 15C, 16A, 17B, 18C |