Obchodní domy v éře konzumu nahrazují chrámy a jsou něčím zcela samozřejmým, ale nebylo tomu tak vždy. V Česku je jejich rozšíření po západním vzoru spojeno se značkou B+B, tedy Brouk a Babka. A s podnikatelskou dráhou selfmademana Jaroslava Brouka. Až jeho zásluhou začala za první republiky velká česká města dohánět zpoždění za západní Evropu. Například v Paříži otevřeli první moderní obchodní dům už v polovině 19. století. Připomenutí Broukova života a obchodních úspěchů je věnován další díl seriálu týdeníku Ekonom o slavných postavách domácího byznysu.

Nový svět

Jaroslav Brouk se v roce 1884 narodil v Hlincích severně od Plzně. Jeho otec, místní rolník, chtěl chlapce poslat na studia, ten však odmala chtěl být obchodníkem. Ve třinácti nastoupil do učení a stal se pomocným prodavačem, později nastoupil na pražskou obchodní akademii, kde vynikal v účetnictví.

Tam se seznámil s Josefem Babkou, s nímž vytvořil nerozlučnou dvojici. Spolu v roce 1908 v pražských Holešovicích otevřeli koloniál Brouk a Babka, který se specializoval na prodej kávy a čaje. O dva roky později se ale Babka ze společnosti stáhl. Ze zdravotních důvodů, a také proto, že podniku, který v té chvíli prodělával, nevěřil. Odešel do Klatov a otevřel si tam vlastní obchod. Oba ale zůstali přáteli, i dvojité a pěkně znějící jméno pražské firmě zůstalo. Ta vzápětí pod vedením samotného Jaroslava Brouka začala s prodejem textilu a úspěšně expandovala.

Ještě za monarchie její šéf v dnešní Praze 7 v ulici Milady Horákové koupil budovu, kterou hodlal přebudovat na skutečný obchodní dům. Velkorysé plány na několik let pozdržela první světová válka. Oprášit je mohl až po návratu z fronty.

Podnikatel Brouk požadoval, aby jeho prodavači a prodavačky byli usměvaví a ochotní. Nešetřil při tom na prémiích.

Když v roce 1919 nový obchod otevřel, nahrnuly se do něj zástupy Pražanů. Krátce po válce sice ještě panovala všeobecná hospodářská mizérie a peníze měli jen skutečně bohatí a nepočetní váleční zbohatlíci. Přesto převážila zvědavost. Obchodní domy v Praze lidé prakticky neznali, a navíc šlo o okno do Ameriky, která se po vzniku republiky pro mnohé stala kulturním vzorem. Návštěvníci i zákazníci byli ohromeni záplavou světla, ústředním topením a ventilací, výtahy nebo parketovými podlahami. Především ale zbožím všeho druhu, od oděvů až po kamna. Prahou se šířila říkanka: „Ví to otec, ví to matka, kde je firma Brouk a Babka.“

Od čaje po Bílou labuť

1884
V rolnické rodině v Hlincích se narodil Jaroslav Brouk, později se vyučil prodavačem a v Praze vystudoval obchodní školu.

1908
Se spolužákem Josefem Babkou založil v Praze‑Holešovicích koloniál Brouk a Babka. Prodávala se v něm hlavně káva a čaj. O dva roky později se Babka pro nemoc z podnikání stáhl, jméno firmy se ale nezměnilo.

Se spolužákem Josefem Babkou založil v Praze‑Holešovicích koloniál Brouk a Babka.

1919
Brouk v Praze na Letné otevřel svůj první obchodní dům. Byl zaměřen na široký sortiment zboží a začal prosperovat spolu s poválečným oživením ekonomiky. Tím, jak podnik expandoval do dalších československých měst, získal koncernovou podobu a proměnil se v akciovku.

Brouk v Praze na Letné otevøel svùj první obchodní dùm. Byl zamìøen na široký sortiment zboží a zaèal prosperovat spolu s pováleèným oživením ekonomiky.

1928
Na vrcholu hospodářské konjunktury firma vybudovala velký obchodní dům v Ostravě a za hospodářské krize zase v Brně. Současně rostl po americkém vzoru podíl zásilkového obchodu.

1939
V centru Prahy zahájil provoz obchodní dům Bílá labuť. Šlo o nejmodernější provoz ve střední Evropě s pěti stovkami zaměstnanců. O čtyři roky později režisér Otakar Vávra o jeho prodavačkách natočil celovečerní film „Šťastnou cestu“ s Adinou Mandlovou.

1948
Komunistický režim firmu, kterou v té době vedl Jaroslav Brouk junior, znárodnil a její obchoďáky včetně Bílé labutě předal státním prodejním podnikům.

Její zakladatel zase věděl, komu se chce vyrovnat. Obchodní domy na západě už měly bohatou historii: například pařížský Bon Marché a Louvre, Whitley a Harrrods‑Stores ve Velké Británii nebo Rudolph Karstadt A.G. v Německu. Především ale šlo o vzory z USA, v prvé řadě o Marschall Fields & Co. z Chicaga. Bylo co dohánět – před českými zeměmi bylo v tomto odvětví nejen Rakousko, Nizozemsko či skandinávské státy, ale i Japonsko, a dokonce Čína.

Průkopníkem univerzálních obchodů doma byl Babkův starší současník Josef Novák a jeho Dům u Nováků v centru Prahy, tento podnik nicméně zanikl. Větší štěstí měly společnosti Jepa v Praze, Aso – Ander a syn v Olomouci, Leo Tausssig v Hradci Králové či ostravský obchoďák Rix.

Broukovi se ale dařilo daleko nejlépe. Letenský obchoďák zvětšoval o budovy v okolí, přibyla nová oddělení a nakonec prosklená hala, v níž si zákazníci mohli vybírat látky pod denním světlem. Zájem byl obrovský a prodeje za poválečné konjunktury utěšeně rostly.

Firma si pronajala rozsáhlou plochu v paláci Pražských vzorkových veletrhů a začala pronikat do dalších měst. V roce 1928 převzala obchodní dům Lido v Českých Budějovicích, krátce poté otevřela velkou prodejnu v Ostravě a později pobočky v Liberci, Plzni, Bratislavě a Brně. Firma tak ve 20. a 30. letech minulého století opředla republiku sítí moderních prodejen známých jako „broukárny“. Ve všech se nabízel široký sortiment podle sloganu „vše pro dům a byt“.

Výkladní skříní se ovšem v roce 1939 stala pražská Bílá labuť, podle dobové reklamy koncernu „obchodní palác světové úrovně“. Byla největší investicí a denní návštěvnost dosahovala 20 až 30 tisíc lidí. S osmimetrovou neonovou labutí na střeše a obřím „oknem“ v průčelí se navíc stala moderní dominantou města. Důležitá byla i Ostrava, v níž podnikatel cítil peníze lidí přijíždějících do nového průmyslového centra za prací. Tamní obchoďák se nazýval Bílý dům a měl také oddělení pro mimořádné slevy.

Sortiment byl udivující. „Bylo možno dostati mýdlo i boty, koberce i motocykl, zlaté hodinky i raglán, kytaru i cestovní kufr, fotoaparát i cestovní žehličku, peří i otoman, kamna i mlýnek na kávu, tenisovou raketu i boxerské rukavice, velociped i celou výbavu pro nevěstu,“ hlásil publicista Josef Slabý v Ilustrovaném magazínu pro moderní podnikání.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67285270-jaroslav-brouk-selfmademan-ktery-seznamil-cechy-s-bdquo-obchodaky-ldquo