I když si mnoho lidí může myslet, že studny se v dnešní moderní době už prakticky nepoužívají, není to pravda. Stále hodně domácností čerpá jak užitkovou, tak i pitnou vodu právě ze země.

Často je taková voda daleko lepší než to, co teče lidem z kohoutků v panelácích. Nicméně o tento zdroj vody se nemusí běžní smrtelníci příliš starat, zatímco o studnu ano.

Nejen u starších usedlostí

I přesto, že vodovodním potrubím je protkána naprostá většina obcí v našich zeměpisných šířkách, ne všude dosáhne. Studna je tak pro mnoho lidí jediným zdrojem pitné vody, o nějž je však nutné náležitě pečovat.

Když se totiž voda znečistí, stává se nepoužitelná nejen ke koupání, ale hlavně k pití. Často je nemožné ji využít ani k zalévání zahrady. Většinou za znečištění může špatný technický stav studny. Proto je více než dobré udržovat ji v dokonalé kondici. Časté letmé prohlídky studny také neuškodí. Případná nalezená poškození je dobré hned opravit.

Jak poznat nečistoty?

Mnoho jedů se ve vodě pouhým okem ani podle čichu poznat nedá. Ty by však neměly ve studniční vodě co dělat. Nicméně odhalit se dají, a sice v laboratoři. Je dobré posílat vodu jednou za čas testovat na specializované pracoviště. Základní rozbor moc nestojí a člověk má alespoň dobrý pocit, když se nic nenajde.

Mnohem realističtější je znečištění organického původu, nejčastěji v podobě listů a uhynulých drobných živočichů.

Po čase se tyto nečistoty rozpadají a přeměňují na kal. Ten nejen ničí chuť a vizuální vlastnosti vody, ale dělá ji i nepitelnou. Voda zaplavená kalem je v podstatě otrávená a musí se vyčistit.

Čištění vlastními silami

Čištění studní není prací jen pro profesionály, ale poučený amatér se o to může pokusit rovněž. Slovo „poučený“ je dobré dvakrát podtrhnout, jelikož člověk, jenž nikdy takovéto čištění ani neviděl, by se do toho pouštět rozhodně neměl. Může napáchat více škod než užitku.

Správný postup

1. Když je voda znečištěná, musí pryč. Vylévání pomocí kyblíků by asi nebylo moc praktické, takže je lepší nasadit na tuto práci kalové čerpadlo. Problém je, že nejde o žádnou levnou hračku, co stojí pár tisícovek, ale o pořádně drahé vybavení. Voda by se měla odčerpávat daleko od studny, jinak se může dostat zase zpátky a celý proces by se musel opakovat znovu.

2. Jakmile je znečištěná voda pryč, je nutné nastoupit k odstraňování napadaných nečistot usazených na dně studny. Není to práce pro každého. Je potřeba očekávat hodně špíny a rovněž i odpovídající zápach. Nic pro povahy se slabším žaludkem.

3. Samotné zbavení se nečistot nestačí. Dno je dobré pro všechny případy posypat pískem, případně štěrkem.

4. Je také nezbytné zaměřit se i na stěny studny. Ty je potřeba v případě potřeby vydrhnout i kartáčem. Většinou však není nutné se takhle dřít. Je možné použít i tlakovou vodu obohacenou nějakou vhodnou dezinfekcí.

5. Vzhledem k použité dezinfekci je nezbytné znovu vodu odčerpat, ideálně do odpadu.

6. Studnu je v této fázi možné opětovně napustit. I tak voda může vypadat znečištěně. V tom případě je nezbytné ji odčerpávat do té doby, než bude na hladině čirá.

7. Samozřejmě je posléze nutné udělat další chemický rozbor vody, který potvrdí či vyvrátí její nezávadnost. Takováto služba stojí něco okolo tisícovky. Pro zevrubnější rozbor je však nutné připlatit si o dost více.

Profesionální práce

Je pravdou, že studnu už si dnes svépomocí čistí málokdo. Jak vyplývá z textu výše, není to žádný med a během procesu je snadné mnoho věcí pokazit a tím i zhoršit. Navíc je nezbytné mít nejen alespoň základní zkušenosti, ale rovněž disponovat i vhodnou technikou. Ta není zrovna levná. V konečném důsledků se tak profesionální čištění nakonec vyplatí daleko více.