Otec, který platí na základě rozsudku výživné na tři společné děti, přičemž starší děti nastupují na střední školu a jejich nároky a spotřeba se zvyšují, přišel kvůli pandemii o práci a výživné platí nepravidelně nebo vůbec. Matku osloví s návrhem dohody na snížení výživného a alokaci části výživného na spořicí účty dětí. Podle své představy by měl nově platit výživné o polovinu nižší. Zdá se vám to podobné vaší životní situaci? A jak to řešit?
Ať už jste v roli otce či matky, je důležité si uvědomit, že pro jakoukoli změnu výše výživného je třeba mít důvod. Tím je vždy změna poměrů, kterou lze v obecné rovině definovat jako „stav odlišný od stavu, který byl rozhodující při předchozím rozhodování“. Změna poměrů může nastat jak na straně povinného (platícího) rodiče (např. ztráta zaměstnání nebo naopak zvýšení příjmů), tak na straně nezletilých dětí (např. zvýšení spotřeby přechodem na střední školu apod.). V každém případě se musí jednat o změnu podstatnou, tedy závažnějšího charakteru. Podstatným znakem změny poměrů může být například dlouhodobost nastalého stavu.
Pokud je patrna oboustranná vůle rodičů se na určení výše výživného dohodnout, je to ideální řešení. Mimosoudní dohoda pak může být mezi rodiči funkční i bez ingerence soudu. Pokud má však jeden z rodičů obavu o trvanlivost takové dohody (například kvůli dřívějším neshodám či názorové nestálosti jednoho z rodičů), lze ji nechat schválit soudem. V takovém případě bude dítě u soudu zastoupeno opatrovníkem, kterým bude příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a který bude společně se soudem revidovat, zda je tato dohoda vhodná vůči dětem, v jejichž nejlepším zájmu je řízení vedeno. Lze však konstatovat, že soud zkoumá poměry rodičů a parametry dohody více okrajově, než je tomu v případě sporu mezi rodiči.
A jak je to se spořící složkou? Platba části výživného do takzvané spořící složky znamená, že výživné není hrazeno k rukám druhého rodiče, ale na zvláštní účet (spořící účet, účet pojištění či stavebního spoření), který rodiče zřídí na jméno nezletilého dítěte. Účelem shromažďování prostředků na takovém účtu není spotřeba na každodenní výdaje jako u běžného výživného, ale zajištění dítěte po vstupu do dospělosti. Prostředky na spořícím účtu pak představují tzv. jmění dítěte a vztahují se na něj pravidla pro správu jmění dítěte. To znamená, že pokud se jměním dítěte chtějí rodiče disponovat dříve, než dítě nabyde zletilosti (například z naspořených prostředků zakoupit dítěti vybavení dětského pokoje či mu zaplatit studijní pobyt v zahraničí), musí se na takovém kroku shodnout. Pokud se neshodnou, může jeden z rodičů podat návrh soudu a o účelu vynaložení prostředků rozhodne ve zvláštním řízení soud.
Závěrem tedy doporučujeme především o všech změnách mezi rodiči komunikovat a vysvětlit si, proč změnu jedna či druhá strana potřebuje. V mnoha případech lze nalézt mezitímní řešení, která pomohou složitá období překonat a přispějí ke klidným vztahům mezi rodiči. Ne vždy však lze tohoto docílit, a proto pokud je zjevné, že se druhá strana nechce na ničem dohodnout a volí cestu svévole, je třeba k rozhodování přivolit soud.
Pokud si nejste jisti, jakou cestu zvolit, obraťte se na nás na www.rodinavpravu.cz. Rádi vám poradíme.
