Švédsko je tradičně vnímáno jako jedna z nejrovnoprávnějších zemí, přesto ze severských státu bylo poslední, v němž stanula na premiérském postu žena. Dánsko, Finsko, Norsko i Island již premiérky zažily.
Čtyřiapadesátiletá ekonomka Magdalena Anderssonová je bývalou plavkyní. Studovala na univerzitě v Uppsale. Svou politickou kariéru započala v roce 1996 jako poradkyně tehdejšího premiéra Gorana Perssona. V roce 2014 byla zvolena poslankyní a vstoupila i do prvního kabinetu Stefana Lofvena jako ministryně financí. Šéfkou státní kasy se stala i ve druhé Lofvenově vládě.
Postupně stoupala také stranickým žebříčkem, začátkem listopadu 2021 pak nahradila končícího Lofvena v čele sociální demokracie. Mimo domácí politiky působí i v Mezinárodním měnovém fondu, minulý rok byla na tři roky zvolena předsedkyní výkonného výboru.
Pokud ženy mohou pouze volit, ale nikdy nejsou zvoleny do nejvyššího úřadu, pak demokracie není kompletní.
Amineh Kakabevehovášvédská poslankyně
Vrchol její dosavadní politické kariéry přišel před měsícem, když 11. listopadu byla pověřena sestavením vlády. O třináct dní později ji do funkce schválil i parlament. „Pokud ženy mohou pouze volit, ale nikdy nejsou zvoleny do nejvyššího úřadu, pak demokracie není kompletní. Toto je velmi symbolické rozhodnutí,“ řekla u příležitosti zvolení Anderssonové nezávislá poslankyně iránsko-kurdského původu Amineh Kakabevehová.
Jenže už o pár hodin hodin později bylo vše jinak. Parlament totiž schválil rozpočet navržený opozicí. Zelení, do té doby klíčoví spojenci Anderssonové, odešli na protest proti tomu z připravované vládní koalice. Anderssonová proto ještě týž den rezignovala na premiérský post.
Podruhé první
Ovšem poslanci ji znovu podpořili v nové volbě 29. listopadu a Anderssonová se tak stala podruhé první švédskou premiérkou. Povede jednobarevný kabinet, ve kterém zasedne dvanáct ministryň a jedenáct ministrů. Na tiskové konferenci po volbě řekla, že je „připravena dovést Švédsko dál“ s programem zaměřeným na sociální záležitosti, klimatickou změnu a na boj s kriminalitou. V čele vlády bude minimálně do příštího září, kdy se ve Švédsku konají parlamentní volby.
Švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová se stala novou premiérkou. (24. listopadu 2021).
Bouřlivá švédská politická telenovela ovšem zdaleka nekončí. Anderssonová musí pracovat s rozpočtem navrženým extrémní pravicí a bude v čele menšinové vlády bez podpory Zelených – největšího koaličního partnera. Zatímco někteří experti vidí sólovou vládu bez dalších politických spojenců jako výhodu, kdy půjde řídit zemi bez kompromisů, jiní jí předpovídají trnitou cestu.
Magdalena Anderssonová ovšem nepatří k lidem, kteří se vzdávají snadno. Fanynka heavy metalu sama sebe popisuje jako „milou, pracovitou ženu, která má ráda věci pod kontrolou.“ V politických kruzích se o ní nejčastěji mluví jako o „přímé a nevybíravé.“ Jenže v zemi, kde je konsenzus společenskou normou, jde o vlastnosti přinejmenším svérázné.
„Argumentuje podobným způsobem jako Angela Merkelová. Není vám úplně jasné, co celou dobu chce, ale nakonec z toho vyjde jako vítězka, protože všem dojdou odpovědi, zatímco ona zná všechny podrobnosti tématu do detailu,“ popsal její politický styl Anders Lindberg, editor deníku Aftonbladet. Švédská televize o ní nedávno uvedla profilový dokument, který nazvala zřejmě příznačně: Buldozér.
Změny ve školství pod taktovkou transgenderové ministryně
Jednou z priorit Anderssonové a její vlády jsou také zásadní změny ve vysoce privatizovaném školském systému země. Právě to bude úkolem právničky a pedagožky a také první švédské transgenderové ministryně Liny Axelsson Kihlblomové. V tomto směru Švédsko v Evropě předstihla pouze Belgie, kde je od loňska vicepremiérkou Petra De Sutterová, která rovněž prošla trangenderovou proměnou.
Pokud mohu být aspoň trochu vzorem a prošlapat cestu, budu ráda.
Axelsson Kihlblomováministryně školství
Kihlblomová se do povědomí veřejnosti zapsala jako ředitelka školy v jedné z nejvyloučenějších oblastí Švédska poté, co její úspěchy při práci s dětmi zaznamenal dokumentární seriál švédské televize. „Společnost musí převzít kontrolu nad školami. Musíme se zaměřit na právo na vzdělání každého studenta a studentky,“ řekla u příležitosti svého jmenování.
To, že je první transgender ministryní své země, nepovažuje rozvedená matkou dvou adoptivních dětí za podstatnou. „O nic nejde, i když je to důležité pro mě a spousty dalších, kteří prožívají stejné těžkosti. Pokud mohu být aspoň trochu vzorem a prošlapat cestu, budu ráda,“ vysvětlila v interview pro švédskou veřejnoprávní rozhlasovou stanici. V roce 2015 vydala Lina Axelsson Kihlblomová svou autobiografii, kde popsala svou transzici a také to, že už ve věku pěti let věděla, že je dívkou v chlapeckém těle.
Nová švédská ministryně školství Lina Axelssonová Kihlblomová (30. listopadu 2021)
„Velmi brzy jsem zjistila, že pokud chci být přijímána, musím si vybrat život, který bude jiný navenek a jiný uvnitř. Hrála jsem tu hru, aby mě akceptovali, ale věděla jsem, že jednoho dne budu kvést, a to mě drželo nad vodou,“ zavzpomínala. Transzicí prošla v roce 1995 ve svých 25 letech. „Trans lidé existovali vždycky a stále budou a my bychom se měli přestat stydět. Jsme nová norma,“ napsala v článku publikovaném v roce 2018 na webu televizní stanice SVT.