Pomáháme s TeribearemKaždým kilometrem přispějete 30 korun někomu z desítky okruhů, kde pomáhá Nadace Terezy Maxové dětem. Akce Teribear hýbe Prahou se koná 6.-15. 9. v Praze na Vítkově a přihlásit se můžete zde. 1. Chci pomoci ohroženým těhotným maminkám. 2. Chci pomoci rodinám v nouzi. 3. Chci pomoci maminkám z azylového domu začít znovu. 4. Chci pomoci návratu dětí z ústavů zpět do rodiny. 5. Chci podpořit pěstounskou péči a adopci. 6. Chci pomoci týraným dětem najít cestu z pekla. 7. Chci pomoci dětem z ústavní výchovy zažít radost z dětství. 8. Chci pomoci mladým lidem z dětského domova studovat. 9. Chci pomoci zahojit bolavou duši dětí z ústavní výchovy a náhradní rodinné péče. 10. Chci pomoci mladým lidem stát na vlastních nohou. |
„Máma je fajn, táta taky. Ale když si táta našel tu novou, začal mazec… Máma vyváděla, začala ho kontrolovat, volala mu i několikrát za hodinu, četla SMS i maily. Nedivím se, že se táta odstěhoval. Kdyby to šlo, šel bych taky. Ale to by máma zůstala úplně sama. Říká mi, že jsem její všechno, kdyby o mě přišla, něco si udělá…,“ vypráví jedenáctiletý Petr.
„Jenže péče mámy se už nedá vydržet. Vodí mě každý ráno do školy… Nesmím ani s klukama ven, prej aby se mi něco nestalo… Ještě, že můžu někdy na víkend k tátovi. Táta si všiml, že mám jizvy na rukách. Řekl jsem mu, že mě u babičky poškrábala kočka. Jak mám říct, že někdy, když se cítím fakt mizerně, říznu se a uleví se mi? Mám to vůbec někomu říct?“
Petr si vzpomněl na kamaráda, který mu říkal o Lince důvěry DKC. Prý to není ostuda, dokonce mu s jeho starostí dobře poradili. Petr se nakonec odhodlal zavolat také.
Teď je v péči psychologa Dětského krizového centra a s oběma rodiči pracují sociální pracovníci. Situace se začíná pomalu stabilizovat, počáteční nedůvěru maminky se podařilo prolomit. Petr už zase smí chodit s kamarády ven.
Bude však ještě chvíli trvat, než se všichni členové rodiny se situací vyrovnají a začnou spolu normálně komunikovat. Dětí jako Petr jsou tisíce. Dětské krizové centrum dokáže pomoci stovkám z nich.