Jednou z možností, jak pomoci své imunitě, je prostřednictvím vitaminů. „Vitaminy mohou mít preventivní roli. Ale nelze se spolehnout, že zabrání onemocnění,“ upozorňuje vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP a přednosta Ústavu všeobecného lékařství Bohumil Seifert.
Při zvyšování obranyschopnosti organismu se často mluví o vitaminu D, kterého má většina lidí nedostatek. „Doplňování vitaminu D je jedna ze základních věcí, kterou můžeme udělat proto, abychom měli lepší imunitu. Ale jeho účinek nespočívá v tom, že pacient, který onemocní covid-19, spolkne vitamin D a ten mu pomůže,“ dodala lékárnice a mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová. Nespecifická imunita se totiž tvoří tři až pět týdnů.
Doplňovat vitamin D navíc není vhodné pro každého, například pro pacienty s osteoporózou, kteří ho už užívají v rámci jiné léčby. Dalšími látkami, kterými lidé mohou pomoci své imunitě, jsou mimo jiné minerály zinku a selenu, které také pomáhají nespecifickou imunitu zvyšovat. Nové poznatky pak podle lékárnice ukazují, že rychleji by imunitě mohly pomáhat takzvané betaglukany – přírodní polysacharidy, které mohou ovlivnit projevy virových infekcí a zmírnit jejich průběh.
Lidé by se proto podle Bažantové ohledně léčivých přípravků i doplňků stravy měli vždy obrátit na lékárníka, který při osobní konzultaci může využít i přístup do jejich lékového záznamu.
Kvalitní spánek a rozumná strava
Vedoucí praktická lékařka polikliniky AGEL Ostrava Gabriela Matheislová doporučuje preventivní podávání vitaminu C, zejména v liposomální podobě, tedy ve speciální formě, která má zvyšovat jeho vstřebatelnost.
Co dělat, když mám podezření na koronavirus? |
„Pro rizikové skupiny lze doporučit podávání imunopreparátů s obsahem zinku, hemového železa, substituci vitaminu B12,“ doplnila. Nejlepším „vitaminem“ je však podle ní v době pandemie kvalitní spánek, pohyb a rozumná strava.
Podle lékařky je potřeba, aby lidé i v dnešní době nadále kontrolovali své chronické nemoci, nepřerušovali zavedenou léčbu a neodkládali pravidelné prohlídky u lékaře.
„Radím rovněž nepodléhat fámám o takzvaných zázračných lécích a neplýtvat energií při jejich shánění,“ zmínila. Hlavně citlivější lidé by se podle ní měli vyvarovat dlouhodobého sledování médií. „Vzhledem k míře stresu si dovolím připomenout nebezpečnost nadměrné konzumace alkoholu a jiných návykových látek včetně léků,“ radí.
Ibuprofen a čaj s medem
Podle lékárnice Bažantové je problém, že lidé často podceňují počátek nemoci. „Měli by věnovat pozornost onemocnění i v počátku, když už vědí, že jsou pozitivní na covid-19, ale nemají výrazné příznaky,“ uvedla. Lékárníci při samoléčbě doporučují jako podpůrnou léčbu užívat acetylcystein, bromhexin či léky z rostlin, jako je lékořice hladká, hořec drsný či výtažek z pelargonie.
Nejčastějším příznakem covidu-19 je teplota, svalové bolesti či bolesti hlavy. Pro jejich léčbu se doporučují běžně dostupné léčivé přípravky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. „Doporučuje se buďto třikrát denně 500 miligramů paracetamolu, nebo třikrát denně 400 miligramů ibuprofenu,“ upřesnil Bohumil Seifert.
Další léky pacient může zvolit podle příznaků. Tím bývá kašel. „Když volíme léky na kašel, vybíráme buď léky tlumící kašel, nebo podporující vykašlávání,“ vysvětlil Seifert. U koronaviru jsou to podle něj spíše léky tlumící. V případě pocitu ucpaného nosu se hodí léky na snížení otoku v nosním průduchu.
Seifert doporučuje klasický čaj s medem. „Potom samozřejmě také fyzikální procedury jako zábaly, dostatek tekutin a řadu režimových opatření,“ zakončil Seifert. Když se pacientovi i po několika dnech nedaří snížit horečku pod 38 stupňů či pociťuje dušnost, měl by vyhledat lékaře.
„Konzultace s lékařem je vždy nutná, pokud se stav nelepší. Hrozí nejen závažnější průběh nemoci covid-19, ale i riziko předávkování při nadměrném užívání těchto běžné dostupných léků,“ dodala praktická lékařka Matheislová.
Jaké léky používají lékaři v nemocnicích?
Žádný univerzální a vysoce účinný lék proti onemocnění covid-19 zatím k dispozici není. Pacienti ležící v nemocnicích s těžkým průběhem v Česku v současnosti podle Zofie Bartovské z Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN dostávají především remdesivir a kortikoidy.
„K podání remdesiviru jsou stanovena indikační kritéria, zejména jde o kratší dobu trvání příznaků, dobrou funkci ledvin a jater a příznivou dlouhodobou prognózu pacienta,“ přiblížila Bartovská. Lék podle ní dokáže zkrátit délku nutného pobytu pacienta v nemocnici. „Nicméně velké naděje vkládané do tohoto léku zejména u kritických průběhů naplněny nebyly,“ dodala.
Většina pacientů s covid-19 má mírný průběh nemoci. Ale co to znamená? |
Kortikoterapie se oproti tomu používá, když příznaky trvají déle. Je přínosná především u pacientů s těžkým až kritickým průběhem. „U lehkých průběhů se nedoporučuje, může mít dokonce negativní dopad,“ podotkla Bartovská.
U několika pacientů s kritickým průběhem lékaři v ÚVN nově užili s remdesivirem baricitinib, lék používaný v revmatologii. Užívají však také rekonvalescentní plasmu od dárců, kteří prodělali covid-19. „Cílem je zabránění rozvoje onemocnění do závažného stavu u rizikových pacientů s nově diagnostikovaným převážně lehkým a středně těžkým průběhem covidu-19,“ uvedla lékařka.
Podobnou indikaci mají podle ní i monoklonální protilátky jako například bamlanivimab, který byl v minulých dnech poprvé podán v České republice (více informací o lécích a očkování naleznete zde).
Léky se stále vyvíjejí
Léky proti onemocnění covid-19 se stále vyvíjejí. Před rokem lékaři považovali za perspektivní antimalarikum hydroxychlorochin. To už se nedoporučuje kvůli možným nežádoucím účinkům na srdce. „Zároveň efekt na covid-19 nebyl jednoznačný, podobně jako u lopinaviru/ritonaviru, léčiva používaného k léčbě HIV,“ řekla Bartovská.
V posledních týdnech se hodně mluví také o antiparazitiku ivermektinu. Bartovská ho však považuje za experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů. „Nelze ji považovat za součást odborné péče v léčbě pacientů s covidem-19. V ÚVN tento preparát nepoužíváme,“ doplnila.