Největší překvapení
Tuto sezonu se seznam vítězů individuálních klání rozšířil o šest jmen. Hned při prvních čtyřech závodech sezony přibyla tři. Lou Jeanmonnotová mezi ženami a Roman Rees s Philippem Nawrathem mezi muži.
Zatímco Němci na svá prvenství z Östersundu nenavázali, Francouzka přidala další tři a téměř v každém závodě byla mezi favoritkami. Na mistrovství světa si dojela pro dva individuální bronzy, triumfem v závěrečném masáku v Canmore získala jak malý křišťálový glóbus za disciplínu, tak celkové druhé místo.
Mezi absolutní elitu v této sezoně vystřelila také Lena Häckiová-Grossová. Osmadvacetiletá Švýcarka měla dosud na kontě pouze jedno třetí místo z prosince 2019 a v hodnocení Světového poháru byla nejlépe devatenáctá. V posledních týdnech ale dokázala dvakrát vyhrát, přidala tři další pódiová umístění a v boji o velký křišťálový glóbus skončila šestá.
Na světovém šampionátu zazářili biatlonisté z pobaltských zemí.
Lotyška Baiba Bendiková byla ve sprintu nejlepší ne-Francouzka a její krajan Andrejs Rastorgujevs dosáhl v závodě s hromadným startem dokonce na stříbro. Estonci se statečně prali ve štafetách, pro ženy z toho bylo historické maximum v podobě čtvrtého místa.
Stříbrný návrat Rastorgujevse i senzace Estonek. Rodí se pobaltský vzestup? |
Na úspěšné tažení outsiderů ještě v Oslu navázali Suvi Minkkinenová a Otto Invenius, kteří ve smíšené štafetě dvojic urvali třetí místo, čímž zajistili nejlepší výsledek finské štafety od sezony 1998/1999.