Na ukrajinské bojiště se v letošním roce dostane těžká technika, která se již v boji osvědčila, jako jsou americké tanky Abrams a bojová vozidla pěchoty Bradley, německé Leopardy 2, ale také stroje, které teprve skutečný bojový křest čeká, především francouzské lehké kolové obrněnce AMX-10 RC anebo tanky čtvrté generace Leclerc (jejichž vyslání na Ukrajinu se stále zvažuje).
Jak mi dosvědčili ukrajinští tankisté u Bachmutu, tanky západní výroby mohou situaci na bojišti výrazně změnit: „Jestli dostaneme aspoň desítky západních tanků, jako jsou Leopardy, Abramsy nebo Challengery, tak to bude pro naši bojeschopnost obrovská posila. Přece to jsou tanky, které mají ničení ruských obrněnců v rodném listě. To bylo dlouhá desetiletí hlavním posláním těchto tanků NATO. Jejich smrtící děla i těžké pancíře předčí ruské tanky.“
Tank T-64 ukrajinské armády
Podíváme-li se na konstrukci tanků západní výroby, tak tomu tak skutečně je. Zatímco design ruských tanků zůstává od 50. let 20. století stále podobný a tanky typu T-64, T-80 a T-90 mají stále stejný konstrukční základ, projektanti zemí NATO byli postaveni před úkol navrhnout tank, který by svým pancéřováním odolal zásahu sovětských děl a zároveň by byla jeho výzbroj natolik silná, aby probila pancíř nepřítele.
Prvním západním tankem, který byl takto navržen, byl Leopard 2. Tank, který měl umožnit tankovým jednotkám NATO v menším počtu zastavit, nebo alespoň zpomalit mohutnou pancéřovou pěst vojsk Varšavské smlouvy. Zpráva NATO z roku 1984 uvádí, že NATO disponovalo 17 730 tanky, zatímco armády Varšavské smlouvy neuvěřitelnými 46 230 tanky. Pro západní státy se proto stalo vyzbrojení tankových vojsk stroji, které budou sovětského protivníka převyšovat, otázkou přežití.
Porovnání síly NATO a Varšavské smlouvy v roce 1984
Pokud se podíváme na to, co má k dispozici současná ruská armáda, pak oficiální čísla uvádějí, že Rusko na začátku invaze v únoru 2022 disponovalo 3 330 tanky v aktivní službě – z toho 2 840 v pozemním vojsku, 330 u námořní pěchoty a 160 u letectva. Podle prohlášení ukrajinského ministerstva obrany doposud Rusko přišlo v bojích o více než 3 000 tanků, což by odpovídalo téměř celé tankové síle ruské armády před invazí na Ukrajinu.
Nizozemská organizace výzkumu války Oryx potvrdila na základě analýzy dostupných informací ztráty ruských tanků poloviční, ale i tak jsou tato čísla představují pro Moskvu obrovský problém. Vzhledem k sovětské konstrukční škole, která na rozdíl od západních tanků využívá k nabíjení systém tzv. karusel, neznamenají tato čísla ve většině případů jen ztrátu tanků samotných, ale zničení také jejich posádek.
Rusko udává, že má k dispozici přes 10 000 tanků uložených ve skladech. Vzhledem ke způsobu skladování však může být využita jen část z těchto zásob.
Rusko již několik měsíců mobilizuje a vytahuje ze skladů záložní tanky. Údajně jich má k dispozici více než 10 tisíc. Mělo by se jednat především o stroje typu T-72 a T-80. Stav těchto strojů je neznámý, ale s největší pravděpodobností si vyžádají rozsáhlejší opravy před odesláním na frontu, jejich nasazení se dá proto očekávat spíše pozvolné s ohledem na kapacity ruského zbrojního průmyslu. Ale i tato čísla znamenají, že bude Ukrajina v letošním roce čelit minimálně několika ruským pokusům využít převahy a obránce převálcovat.
Report:
A massive railway echelon with new T-90M Proryv and T-72B3 battle tanks of the 2022 model was spotted on the territory of the Republic of Belarus.
#Belarus https://t.co/tZn9wKVxwJ
Samostatnou kapitolou je možnost nasazení nejnovějších ruských tanků Armata. Tyto stroje, které mají být svou výzbrojí, pancéřováním, novým systémem nabíjení a skladování munice ruským protipólem západních hlavních bojových tanků, se nechvalně proslavily poruchou motoru na vojenské přehlídce v Moskvě roku 2015. Problémy s motory však nadále přetrvávají.
Tanky Armata připravené k transportu na železničních vagónech.
A právě motor a složitost oprav může hrát zásadní roli v nasazení západních tanků na Ukrajině. Zatímco většina tanků a transportérů používá dieselové motory, americký Abrams používá ke svému pohonu plynovou turbínu. Toto řešení může být noční můrou ukrajinských techniků, kteří jsou zvyklí opravovat tanky v provizorních podmínkách pár kilometrů od fronty.
Instalace plynové turbíny do tanku Abrams během mise v Iráku.
Většina odborníků se shoduje, že nejvhodnějším tankem pro ukrajinské bojiště jsou tanky německé výroby Leopard 2. A to především díky možnostem oprav, údržby a celkově schopnostem zásobovat ukrajinskou armádu těmito tanky, které může nabídnout řada evropských států. Nejdůležitější roli bude v tomto ohledu hrát Polsko, které hraje od prvních dnů invaze roli logistického uzlu pro dodávky zbraní na Ukrajinu a samo má Leopardy 2 ve výzbroji.
Dlouhé rozhodování německého kancléře Olafa Scholze mohlo mít ve výsledku pozitivní vliv na rozhodnutí dalších států poskytnout těžkou techniku na Ukrajinu. Především oznámení francouzského prezidenta Emanuela Macrona o možných dodávkách tanků Leclerc lze považovat za překvapivé, protože na rozdíl od Německa nebo Velké Británie Paříž doposud s dodávkami těžké techniky vyjma dělostřeleckých systémů Caesar váhala.
Ale právě logistika by mohla být důvodem, proč Francie stále ještě oficiálně neoznámila dodávky tanků Leclerc 4. generace na Ukrajinu. Pokud by si to nakonec Emanuel Macron rozmyslel, byla by to pro Francii nejenom ostuda, ale také by to mohlo ohrozit budoucnost tohoto tanku v dalších armádách. O tanku Leclerc vede jednání Francie s Chorvatskem nebo Indií.
Z dodávek tanků na Ukrajinu se tak najednou stala prestižní záležitost. Pokud si uvědomíme, že na východní frontě se s nepřítelem utkají obrněné transportéry a tanky 2., 3. a možná i 4. generace, bude to mohutná přehlídka západní techniky, ve které snad chybějí jen korejské, japonské a izraelské stroje.
Prolomení tankového tabu je pro Ukrajinu nesmírně důležité, protože se dá očekávat, že nepůjde o jednorázovou záležitost, ale o dlouhodobé dodávky, které by měly minimálně držet tempo s dodávkami ruské těžké techniky na frontu. Prozatím se mohlo zdát, že stačí ukrajinskou armádu zásobovat skladovými zásobami tanků sovětské výroby a dále zvyšovat jejich bojeschopnost modernizací například typu T-72, ale dodávky nemohou pokračovat donekonečna, jejich počet je omezen, a západní státy by byly pravděpodobně již v průběhu tohoto roku postaveny před otázku, jaké tanky Ukrajině dále poskytovat. Úvahy o dodávkách tanků Leopard 1 a Challenger 1 lze v tomto kontextu považovat za rozumné. Oba tanky mají v nejnovějších verzích vysokou bojovou hodnotu a jejich dodávky na Ukrajinu by mohly v budoucnu pomoct zaplnit mezeru po tancích sovětské konstrukce.
Otázkou také je, jak dlouho bude probíhat výcvik tankistů na nové tanky, které mohou být od těch sovětské konstrukce značně odlišné. Současný výcvik trvá okolo dvou měsíců, ale to se jedná o stroje typu T-72. „Obyčejné základy, například jak řídit tank, jak jím otáčet, zakopat ho, zamaskovat ho – to se může člověk naučit velmi rychle, řekněme za několik dnů. V ideálním případě – v době míru – je doba výcviku posádky tanku značně delší. Obyčejně tak rok či dva. Samozřejmě, že v době válečného konfliktu, v jakém jsme teď, nemáme tolik času. Teď výcvik probíhá – velmi intenzivně – zhruba jeden až dva měsíce,“ upřesnil mi velitel tanku T-72 na doněcké frontě.
Příští měsíce ukážou, který z tanků je skutečně vhodný na ukrajinské bojiště, protože vojáci nebudou svádět bitvu pouze s nepřítelem, ale také s počasím a logistikou.
Je tedy pravděpodobné, že americké Abramsy a francouzské Leclercy, pokud budou dodány jen v menším počtu, budou nasazeny jako odstrašující prostředky v okolí Kyjeva nebo Charkova, zatímco Leopardy nebo Challengery se mohou dočkat masivnějšího nasazení na frontě jako první.
Tanky Challenger mohou být spolu s Leopardy 2 rozhodující silou, která může pomoci ukrajinské armádě přejít opět do protiofenzívy
Výčet techniky, která se může poměrně brzy objevit na ukrajinském bojišti, je úctyhodný. Šest typů hlavních bojových tanků doplněných minimálně o pět typů bojových vozidel pěchoty a transportérů. Pro řadu tanků a dalších obrněnců bude válka na Ukrajině skutečně horkým bojovým křtem. Zatímco tanky nasazené v bojích na Blízkém východě trápily problémy pouštního prostředí, na Ukrajině je čeká zima, bahno a podmínky, za kterých nelze udržovat techniku v dokonalém stavu. Musíme si počkat, které typy vyjdou z této bitvy vítězně. Na úspěch některých bojem prověřených strojů bych si však neváhal vsadit již nyní.
Těžkou obrněnou techniku, která by mohla tvořit páteř ukrajinských tankových a mechanizovaných jednotek, si představíme na následujících stránkách: