Podle zmíněného dokumentu by obranný rozpočet měl činit 1,67 bilionu yüanů (5,38 bilionu korun), což je zhruba třetina armádního rozpočtu USA. Více než desetiletí od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga do čela země se podle Reuters armádní rozpočet více než zdvojnásobil. Také v loňském roce chtělo čínské vedení zvýšit vojenské výdaje o 7,2 procenta.
„Poskytneme silnější finanční záruky snahám o modernizaci naší národní obrany a ozbrojených sil na všech frontách,“ uvedl podle agentury AP na úvod jednání Všečínského shromáždění lidových zástupců premiér Li Čchiang.
Čínské výdaje na obranu pozorně sledují Spojené státy i regionální rivalové Pekingu jako Japonsko či Jižní Korea. Hlavní tajemník japonského kabinetu Jošimasa Hajaši označil rychle rostoucí vojenskou sílu Číny za „věc, která vyvolává vážné obavy“ Tokia a mezinárodního společenství. Dodal, že výdaje byly oznámeny „bez dostatečné transparentnosti“, uvádí portál Japan Times.
Tchajwanská Rada pro záležitosti pevniny vyzvala Čínu, aby akceptovala skutečnost, že jedna strana není podřízená té druhé a vytvořila zdravou interakci mezi státy prostřednictvím dialogu bez politických podmínek.
Konec „mírového sjednocení“
Demokraticky fungující Tchaj-wan, který Čína považuje za svou provincii, si v posledních letech stěžuje na časté čínské vojenské manévry v okolí ostrova. Ty se množí od lednového zvolení prezidenta Williama Laje, kterého Peking před hlasováním označoval za nebezpečného separatistu.
Čína nyní přestala hovořit o „mírovém sjednocení“. Peking zdůraznil, že rozhodně vystupuje proti separatistickým aktivitám „nezávislosti Tchaj-wanu“ a vnějšímu vměšování a „podporuje mírový rozvoj vztahů mezi Tchaj-wanem“. Tchaj-wan v této souvislosti podle agentury Reuters oznámil, že letos zvýší počet zkoušek řízených střel.
Si Ťin-pching bojuje se svou armádou. Zbavuje se velitelů, kteří nechtějí válku |
„Čína ukazuje, že v následující dekádě chce posílit svou armádu na takovou úroveň, aby byla schopna zvítězit ve válce, pokud nebude mít žádnou jinou volbu a bude muset v nějaké bojovat,“ podotýká singapurský obranný analytik Li Ming-ťiang.
K podobnému závěru dospívá i specialista na Čínu Brian Hart z Centra pro strategické a mezinárodní studie. „Peking má pesimistický pohled na zhoršující se vnější bezpečnostní prostředí, takže investice v Lidovou osvobozeneckou armádu zůstává klíčovou prioritou.“
Čína přislíbila Rusku posílení vojenské spolupráce:
31. ledna 2024 |
Méně než Rusko
Podle analytiků ale zvýšené výdaje na obraně nejsou jen reakcí na napětí v regionu. Vzrostly platy a cena údržby armády. Peking též potřebuje najmout technicky zdatné, vysoce kvalifikované činitele a zřejmě hodlá více investovat do výzkumu a vývoje, kde oproti USA zaostává.
Čínský lodní průmysl válcuje USA. Ve válce by byl trumfem, platí ho i Západ |
Specialista na Čínu z washingtonské National Defense University Joel Wuthnow podotýká, že oficiální čínské výdaje na armádu v poměru k HDP zůstávají poměrně umírněné, jen 2 procenta. „To je mnohem méně než výdaje Rusů, kteří mají slabší ekonomiku a vyčerpávají své národní zdroje na Ukrajině,“ upozorňuje s tím, že kdyby se Čína opravdu obávala vojenské konfrontace, věnovala by na obranu větší částky.
Výdaje jsou zřejmě vyšší
Pozorovatelé ale podotýkají, že částky věnované na armádu jsou pravděpodobně vyšší, než Peking oficiálně uvádí. Čínské komunistické vedení je známé svým sklonem k tajnůstkářství a platí to i pro oblast obrany. Například do oficiálních údajů se nezapočítávají některé aspekty čínského vesmírného programu, fondy na mobilizaci a polovojenské jednotky nebo některé pro armádu využitelné programy výzkumu a vývoje.
Experti poukazují, že v Číně neexistují tak jasné hranice mezi civilním a vojenským sektorem, což stěžuje přesné určení, co přesně patří pod výdaje na obranu. Podle Wuthnowa se Peking například snaží omezit náklady využíváním civilních trajektů, které je možné využít k přepravě vojáků v případě invaze na Tchaj-wan.