„Nejvíce ubývají druhy, které jsou typické pro rašeliniště, světlé lesy, suché trávníky a málo produktivní pastviny, jež jsou chudší na živiny. Často jde o druhy vyžadující pravidelnou pastvu nebo seč, což souvisí mimo jiné s ukončením tradičního hospodaření. To pak vede k postupnému snižování kvality přírodních stanovišť a mizení specializovaných druhů,“ shrnula botanička Klára Klinkovská z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Za posledních 60 let se v tuzemsku některé druhy rostlin začaly i šířit. V posledních 20 letech jde především o teplomilné rostliny a nepůvodní druhy pocházející z teplejších oblastí, což může být podle botaniků důsledkem klimatických změn.
Česká pole utichají, půda jede na dopingu. Místo chemie má pomoci biodiverzita |
Naopak v 60. a 70. letech ovlivňovalo proměnu květeny na českém území především narušování krajiny člověkem. „Velký vliv má zejména nárůst obsahu dusíku a fosforu v půdě způsobený splachy hnojiv z polí nebo atmosférickým spadem dusíku,“ uvedla Klinkovská. Přibývaly tak hlavně konkurenčně silné druhy, které úspěšně osídlují nová stanoviště.
Zhruba mezi lety 1981 a 2000 se podle studie začínal projevovat vliv zarůstání pozemků a houstnutí lesů, kde se lépe šířily druhy tolerantní k zastínění a vázané na méně narušená stanoviště.
„Kvůli kolektivizaci a intenzifikaci zemědělství v předchozích dekádách zaniklo mnoho malých farem. Došlo k opuštění pozemků původně využívaných jako pastviny nebo louky, ze kterých se pravidelně sklízelo seno. Dříve obhospodařované pozemky tak začaly postupně zarůstat,“ popsala výzkumnice.
Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps |
Brněnští botanici se chystají výzkum změn květeny rozšířit. Za poslední tři roky shromáždili údaje z opakovaného sledování rostlinných společenstev v databázi ReSurveyEurope.
„Naše databáze obsahuje údaje z více než 120 000 ploch po celé Evropě, kde byly opakovaně zaznamenávány všechny druhy rostlin s časovým odstupem let až několika desetiletí,“ doplnila správkyně databáze Ilona Knollová z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Tato mezinárodní databáze vědcům v následujících letech umožní podrobně vyhodnotit změny květeny celé Evropy.