To nejlepší z hor Česka: Naplánujte si výlet do Bílých Karpat

Pohraniční pohoří Bílé Karpaty se může pochlubit unikátní přírodou horských orchidejových luk, bukových lesů a vápencových skal. Přestože oblast po staletí obdělávali lidé, dochovala se tu malebná krajina se spoustou vzácných druhů rostlin a živočichů.

Bílé Karpaty vás nadchnou v kteroukoliv roční dobu. Na jaře tu rozkvétají horské orchideje, v létě oceníte bohatství dozrávajících plodů a na podzim vás zase očarují zbarvené lesy i solitérní stromy uprostřed luk. Díky absenci lyžařských středisek si tak zdejší příroda může od návštěvníků odpočinout alespoň v zimě.

Hřebenovka

Přestože při pohledu zdálky vypadají Bílé Karpaty mírumilovně a krotce, přece jen se jedná o karpatské pohoří, pro která jsou typická hluboká údolí a příkré srázy. I když nejvyšší vrchol, Velká Javořina, nedosahuje ani tisícimetrové hranice, přechod hřebene Bílých Karpat patří k plnohodnotným horským výpravám.

Na severu začínají Bílé Karpaty v Lyském průsmyku u Střelné, kde navazují na Javorníky a táhnou se podél česko-slovenské hranice jihozápadním směrem až ke Strážnici. Celková délka české části pohoří činí vzdušnou čarou 70 kilometrů. Pěší hřebenová trasa přes Bílé Karpaty je ovšem delší a přesahuje 100 kilometrů, což představuje čtyři až pět dní pochodu.

14 fotografií

Nejprve vede hřebenovka oblastí jižního Valašska, stoupá na pohraniční vrchol Končitá a přes rozhlednu Královec vede do Valašských Klobouků a dále do obce Brumov-Bylnice. Někteří poutníci volí v této části variantu vedoucí částečně přes slovenské území a přes obec Sidonie.

Obě varianty se setkávají na vrcholu Javorník, odkud dále pokračuje hřebenovka víceméně jednoznačnou trasou přes obec Žítková na vrchol Velký Lopeník a dále na Velkou Javořinu.

Velká Javořina je nejvyšší horou Bílých Karpat a jejím 970 metrů vysokým vrcholem zároveň prochází hranice mezi Českou a Slovenskou republikou. Tento vrchol je turisticky dobře přístupný z obou stran hranice, a patří tak mezi tradiční místa setkávání Čechů a Slováků. Historie setkávání národů na Velké Javořině sahá až před období Rakouska-Uherska, započala v roce 1845 a od roku 1990 se zde každoročně konají letní slavnosti bratrství Čechů a Slováků nebo tradiční silvestrovské výšlapy.

Z Javořiny lze dále pokračovat podél státní hranice, zajímavější trasa však sestupuje k Velké nad Veličkou s orchidejovou rezervací Zahrady pod Hájem a dále kolem větrného mlýna u Kuželova a rezervací Čertoryje do Radějova.

Orchideje Bílých Karpat

V CHKO Bílé Karpaty se vyskytuje 41 z celkového počtu 56 druhů vstavačovitých rostlin doložených z území České republiky. Jen v přírodní rezervaci Čertoryje roste 25 různých druhů orchidejí a na ploše 1,5 x 1,5 metru napočítali botanici přes 70 různých druhů rostlin! Pro tuto unikátnost byla oblast roku 1996 zařazena mezi evropské biosférické rezervace UNESCO. Unikátní pěnovcová prameniště jsou domovem mnoha druhů orchidejí, například prstnatce májového nebo velmi vzácného prstnatce karpatského, který roste pouze na jediném místě na světě.

Rovněž pravidelné střídání pastvy a sekání luk po staletí podporovalo růst orchidejí i jiných rostlin, a tak na zdejších květnatých loukách najdeme největší koncentraci a druhovou pestrost orchidejí ve střední Evropě. Orchideje ale rostou i ve zdejších lesích, například vzácná okrotice dlouholistá. Většina orchidejí kvete na jaře, kdo navštíví Bílé Karpaty v létě, může na některých lokalitách spatřit i pozdě kvetoucí druhy, například některé z kruštíků kvetou v červenci až září.

Kdo se chce dozvědět více o orchidejích Bílých Karpat, může se zúčastnit některé z procházek s průvodcem organizované Vzdělávacím a informačním střediskem Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou. Pro návštěvníky, kteří chtějí orchideje spatřit na vlastní oči samostatně, jsou nejvděčnější dobře přístupné přírodní rezervace Čertoryje a Zahrady pod hájem, kterými procházejí turistické značky.

Nejzachovalejší větrný mlýn a oskeruše

U obce Kuželov stojí na nenápadném návrší větrný mlýn Kuželovský větrák. Tento nejlépe zachovalý větrný mlýn holandského typu u nás byl postaven v roce 1842 a mouku mlel přes sto let. Uvnitř najdete expozici větrného mlynářství a malé muzeum horňáckého bydlení. Jen pár kilometrů odtud prochází cesta rozcestím Tři kameny, kde na starodávné cestě do Uher vyznačují hraniční kameny rozhraní tří panství.

V jižní části Bílých Karpat rostou zajímavé stromy. Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) je málo známý ovocný strom, který jinak roste především v jižní Evropě. V Česku patří mezi ohrožené druhy dřevin, a kromě Bílých Karpat roste také v Českém středohoří. V celém Česku bychom napočítali jen asi 800 vzrostlých stromů.

Oskeruše dorůstá výšky 15–30 metrů, v našich podmínkách se dožívá 300 až 400 let. Tzv. Adamcova oskeruše, nacházející se pod kopcem Žerotín v Bílých Karpatech, je považována za největší svého druhu ve střední Evropě. Koruna tohoto stromu je široká 18 metrů a stáří se odhaduje na 400 let.

Kam za výhledy

Pro Bílé Karpaty je typické střídání hlubokých bukových lesů s otevřenými loukami. Samotný hřeben pokrývají většinou lesy, kde výhledy umožňují povětšinou jen rozhledny. Výjimek z tohoto pravidla moc není, je to například louka pod vrcholem Ploščiny nebo Velká Javořina s rozsáhlou hřebenovou loukou.

Od severu k jihu můžete vystoupat například na rozhlednu Královec, hezký výhled se otevírá ze zříceniny Brumov nebo ze Žítkovského vrchu. Nádherné výhledy pak nabízí rozhledna na Velkém Lopeníku a samozřejmě také vrchol Velké Javořiny.

Tajný tip

Zajímavostí slovenské části Bílých Karpat jsou bílé vápencové skály (od nich je také odvozen název celého pohoří), z nichž nejhezčí se nacházejí v okolí obce Vršatské Podhradie. Hezká pěší túra vede přírodní rezervací Vršatské bradlá se zříceninou hradu Vršatec přes rozhledový vrch Chmeľová a obec Červený Kameň.

Z hřebene Bílých Karpat tady, u obce Vršatecké Podhradie, vystupují bílá vápencová bradla, která ostře kontrastují s okolními loukami a bukovými lesy. Krajina je tu divoká a zároveň přívětivá – na jaře rozkvétají louky záplavou horských druhů květin, na podzim se zase vše zbarví zářivými barvami bukových listů.

Nad Vršateckým Podhradím už ve 13. století stála na skále strážná věž pozdějšího hradu Vršatec, která chránila průsmyk mezi Moravou a Povážím. Maďarský název hradu zněl Oroszlánkő, což v překladu znamená Lví skála. Na skálu s ruinou hradu můžete opatrně vystoupat po neznačené pěšině a oddat se neobyčejně fotogenickému rozhledu.

To nejlepší z hor Česka V našem seriálu vás seznámíme s unikátními místy dvaceti nejoblíbenějších pohoří v České republice. Poradíme vám, kde hledat zajímavé rozhledny, kudy se vydat na hřebenovky, podíváme se do unikátních přírodních rezervací a nabídneme vám turistické tipy pro pěší i cyklisty.