Dubnové mrazíky by neměly být něčím, co kteréhokoliv zahradníka na zahradě překvapí. Každý by na to měl být připraven. Tomáš Trejbal, kterého nepochybně znáte z pořadu TV Prima Zahradník po ruce, na ochranu rostlin i dřevin doporučuje bílou netkanou textilii, v sadu a skleníku přitápí a důraz klade na zálivku před nahlášenými mrazíky. Letošnímu aprílu se ovšem nedá upřít, že je poněkud specifický. I když všechno už tu někdy bylo.
Letošní dubnové počasí si s námi hodně pohrává. Po téměř letních teplotách přišel mráz, leckde větší než v zimních měsících. Pamatujete něco podobného?
Do zahradního deníku si sleduji teploty v oblasti své zahrady už několik let a obdobné počasí bylo naposledy na jaře 2011. Že přicházejí ještě na konci dubna mrazy v noci, a někdy i přes den, bylo u nás vždy běžné. Výjimečné bylo teplé období v únoru a březnu, které způsobilo náskok přibližně čtyř týdnů oproti normálu. Porovnávám to podle chování včel a fenologických znaků na rostlinách – tedy podle termínů kvetení a fáze rašení. Výrazně teplejší březen a rekordní teploty v první polovině dubna vše urychlily a mráz zastihl rostliny narašené, nakvetlé a některé i s malými plody.
Je možné, že by vše zůstalo o ty cca čtyři týdny posunuté dopředu a znamenalo by to, že můžeme mít za sebou „ledové muže“? Nebo nějaký ten mráz klidně ještě může přijít?
Využívám současných možností sledování počasí a výhled ukazuje, že máme před sebou ještě dvě chladné noci a poté by se mělo počasí vrátit k vysokým rekordním teplotám z první poloviny dubna. Během pěti dnů bude na meteorologických serverech k dispozici předpověď na první polovinu května a budeme vědět s větší pravděpodobností, jestli se mrazy ještě vrátí. Za sebe si myslím, že nikoli, a využiji nadcházející víkend k otužování sazenic teplomilné zeleniny, k výsevům fazolí, okurek a dalších.
Zeleninu před mrazíky ochráníte, ovoce stěží. Nezbývá než se modlit |
Snad každý musel v posledních dnech zaznamenat mrazem sežehlé trvalky, keře hortenzií či motýlích keřů. Nebo ořešáky, na nichž lze spálené květy jen těžko přehlédnout. Říká se, že mráz kopřivu nespálí, přesto jsou i spálené kopřivy tento týden k vidění. Překvapilo něco v posledních dnech na zahradě vás?
Mám do zahrady pečlivě vybrané druhy a odrůdy, které jsou vhodné do okrajových oblastí a jsou právě odolnější pozdním mrazům. Na ořešácích, kterých máme v zahradě sedm, je vidět, že odrůda Mars raší jako poslední a mráz ji téměř nepoškodil. Negativně mě nezaskočilo nic. Pozitivně jsem překvapen a spokojen s účinky bílé netkané textilie na zeleninových záhonech a s protimrazovými kamny v sadu. Podařilo se nám zachránit jabloně a kdouloň, které byly v plném květu.
Pomrzlo vám něco, nebo se vám podařilo uchránit úplně všechno?
Pomrzla réva, kiwi, některé z ořešáků. Další případné škody – především na trvalkách – ukáže čas. Chránil jsem zeleninové záhony bílou netkanou textilií napnutou na obloucích, vše jsem poctivě zaléval, protože voda v půdě funguje jako akumulátor zemního tepla a kořeny ve vlhké půdě jsou proti mrazu lépe chráněny. Pod jabloněmi v sadu jsme v mrazivých nocích nad ránem topili v protimrazových kamínkách. Ostatnímu jsme nechali volný průběh.
Vyfoťte svou zahradu a sdílejte její příběh. Rozdáme pomocníky za sto tisíc |
Co byste tedy ostatním doporučil za opatření, pokud předpovědi opět pohrozí nějakými ledovými dny?
Je to různé podle částí zahrady a podle druhu konkrétních rostlin. Na zeleninových záhonech používám bílou netkanou textilii, někde i dvojitě. Ve skleníku přitápím kamínky udělanými z terakotového květináče a svíčky. Klíčová je za mě voda, která dokáže akumulovat denní teplo a chránit kořeny rostlin. Všechny záhony, ale i stromy a keře doporučuji před nocí zalít. Květy stromů jsme chránili vodou, která když se nechá na květech zmrznout, nedojde k tak velkému poškození pestíků, tyčinek a malých plůdků. Pod vybranými stromy jsme zapalovali malé ohně, rostlinám v nádobách jsme vrátili ochranu, která na nich byla přes zimu – což bylo ovčí rouno, juta a zimní flís.
Jak podle vás dopadnou mrazem spálené nakvetlé rybízy, angrešty, borůvky či ovocné stromy?
Škody budou různé podle oblasti, konkrétního druhu ovoce, ale i s ohledem na odrůdu a ochranu před mrazem, kterou daný pěstitel použil. Na švestkách, třešních, brosvoních, rybízech a dalších už jsou malé plůdky – u těch se teprve v následujících týdnech ukáže, jestli je mráz poškodil. U kvetoucích stromů je citlivost větší a spálení je na květech většinou vidět. Okvětní lístky jsou okrové až zahnědlé.
Mráz tento týden někde spálil nejen květy, ale i čerstvé výhonky na mladých smrčcích, narašené pupeny jinanů i mladičké lístky u řady dřevin. Je pravděpodobné, že obrazí?
Schopnost dřevin regenerovat je poměrně velká. Bude to opět individuální podle druhu dřeviny a oblasti – a tedy síly mrazu. Listnaté dřeviny mají záložní pupeny, ze kterých vyrazí nové listy. Vše bude zpožděné, ale více je ohrožena letošní úroda než stromy jako takové.
Řada lidí na sociálních sítích řeší, co s omrzlými rostlinami mají dělat – ať už jde o trvalky, ovocné stromy a keře, ořešáky nebo třeba omrzlé hortenzie či motýlí keře. Co byste doporučil?
U ovocných stromů a keřů je třeba dát rostlinám čas, aby zregenerovaly ze záložních pupenů. Následně podle poškození bude třeba udělat řez a namrzlé části odstranit. U bylinných trvalek pomáhá radikální seříznutí, opět ale až po pominutí posledních rizik – není tedy s případnými zásahy kam spěchat.
U zeleniny se toho dá díky její krátké vegetační době hodně zachránit opakovanými výsevy. Předpokládejme, že rajčata, papriky, lilky ani další teplomilnou zeleninu na záhonech ještě nikdo neměl, okurky a dýně se u nás sejí tradičně na Marka, což bylo včera. A vyseté, ještě nenaklíčené semínko mráz nepoškodí.
Chystáte se sázet brambory? Zkuste to letos nastojato |