Základem vaší knihy Evangelium podle Bohumila Hrabala je objev magnetofonových pásek s Hrabalovým hlasem. Mohl byste napřed vysvětlit, kde a jak ty nahrávky vznikaly?
V 80. letech se Bohumil Hrabal seznámil s evangelickým farářem z Libice nad Cidlinou Zdeňkem Souškem. Z Libice do Hrabalova Kerska to není daleko. Pan farář v adventu roku 1980 pozval Hrabala na faru a požádal ho, aby místní farníky pozdravil nějakým proslovem. Ta návštěva měla ohromný ohlas – Hrabalovi se tam moc líbilo a farníky to také nadchlo, takže si všichni přáli nějaké pokračování. V nadcházejících letech Hrabal libické farníky opakovaně navštěvoval, vždycky v adventu, někdy o Velikonocích, občas v rámci letních přednášek. Farář Soušek byl znalec hebrejštiny a překladatel Bible, měl silný vztah ke slovu, k literatuře i příběhům, mezi ním a Hrabalem brzy přeskočila jiskra. Hrabal od dětství miloval biblické příběhy a libičtí posluchači žasli, když citoval celé řetězce pasáží z Bible zpaměti. Tak vznikla tradice Hrabalových návštěv libické fary, která podle farní kroniky trvala celých šest let.
Doma jsem se zavřel v pokoji, s tlukoucím srdcem jsem do magnetofonu vsunul první kazetu, zmáčkl knoflík…