Tisíc kroků navíc denně sníží riziko kardiovaskulárních onemocnění o patnáct procent. Třicet minut svižné chůze denně je srovnatelné s mírným běháním z hlediska vlivu na krevní tlak a hladinu cukru v krvi. A přitom chůze nebolí kolena, nepotřebujete speciální vybavení a zvládne ji téměř každý bez ohledu na věk a kondici.

Proč chůze funguje lépe než si myslíme

Lidské tělo je evolučně stavěno na chůzi. Pohybový aparát, kardiovaskulární systém i mozek jsou optimalizovány pro pohyb v tempu přibližně pěti kilometrů za hodinu. Sezení po celý den tuto optimalizaci narušuje způsoby, které moderní medicína teprve plně dokumentuje: zpomaluje metabolismus, zvyšuje zánětlivé markery v krvi a negativně ovlivňuje náladu.

Deset tisíc kroků: mýtus nebo realita?

Číslo deset tisíc kroků denně nevzniklo z vědeckého výzkumu, ale z japonské marketingové kampaně pro krokoměr v šedesátých letech. Výzkumy ukazují, že zdravotní přínosy rostou výrazně až do přibližně sedmi až osmi tisíc kroků a pak se křivka zplošťuje. Sedm tisíc kroků je tedy realistický a vědecky podložený cíl pro většinu dospělých.

Jak chůzi zabudovat do dne

Ranní procházka před snídaní nastartuje metabolismus a zlepší soustředění na celé dopoledne. Oběd konzumovaný za pochodu nebo krátká procházka po obědě rozbijí odpolední útlum. Telefonní hovory zvládnete při chůzi stejně dobře jako vsedě, ale po hovoru budete svěžejší. Nemůžete chodit? Stání u stolu je lepší než sezení, ale ani zdaleka nenahrací to chůzi.