První rodina nové Výměny žije v Broumově v pronajatém bytě 3+1. Petra (26) je na mateřské dovolené a její partner Marian (25) je nezaměstnaný. Spolu vychovávají děti Kateřinu (5) a Nikolku (3).
Partneři jsou spolu už od třinácti let a podle Petry mají problém s respektem jeden k druhému. To byl ostatně důvod, proč svou domácnost do pořadu přihlásila. „Štve ji, že jdu třeba v pátek s klukama na pivo. Chtěla by taky, ale nemůže, protože nám nemá kdo hlídat,“ popisuje Marian.
Ten je podle svých slov bez práce už pět let. Údajně ho nikam nechtějí přijmout. „Nevím, jestli je to kvůli tomu, že jsem Rom,“ krčí rameny. Několikrát do měsíce tak chodí aspoň na brigády, aby rodině přilepšil.
Neříkej pořád „ale“!
Manželkou na deset dní mu byla dělnice Pavlína (34). Tu hned zarazilo množství Romů na ulicích v Broumově. „To je možná to, co jsem nechtěla,“ přiznala. Oba partneři na sebe však zapůsobili sympatickým dojmem.
Už první den se obvykle akční náhradní manželka přiznala, že se v nové domácnosti nejspíš unudí. Venku pršelo a rodině scházel program. Z nudy ji vytrhlo vaření, musela si však poradit s podivnými chutěmi dcery Kateřiny, která leccos nejí. „Kateřinka bude mít nugetky a my budeme mít maso s rýží,“ sděloval Marian. „Nesouhlasím, aby děcka jedla takové jídlo. Neříkám, že se to občas u nás nejí, ale ne pořád,“ hodnotila Pavlína.
Konečně přestalo pršet a Marian vzal rodinu k příbuzným na zahradu. Ta se nachází na okraji oblasti, kterou obývá místní romská komunita. „Strašný! Celých deset dní budu mít svraštělý žaludek. Je to jiné prostředí, necítím se tu dobře,“ děsila se náhradní manželka. „Mám z Romů respekt,“ přiznala dočasnému partnerovi. Ten byl tolerantní: „Chápu to, každý má jiný názor na Cigány. Ale nemůže nás všechny házet do jednoho pytle.“
Pavlína se romské komunity obávala, nakonec ale změnila názor.
Na „jeden pytel“ přišla řeč ještě jednou, o něco později. „Jak se tady cítíš, že ti nechtějí dát práci? Nepřijde ti, že tě házejí do jednoho pytle s těmi špatnými?“ zajímalo Pavlínu. „Házejí. Ale co můžu dělat? Mám se s nimi hádat, že jsem takový nebo takový?“ potvrdil Marian a dodal: „Tady je Romů fakt hodně. A dělají problémy. A pak nás hází do jednoho pytle.“ Odstěhovat se podle něj není řešení, protože by mu scházela rodina.
„Nevím, jestli je to tady tak těžké, že Romy do práce neberou, nebo to jsou jenom výmluvy,“ přemýšlela později Pavlína. Zpochybnila také Marianovo tvrzení, že přítelkyni doma pomáhá: „On sice tvrdí, že doma pomáhá, ale ani se nezeptá, jestli potřebuju pomoct. Nejsem na to zvyklá, protože můj manžel nevydrží sedět doma na p*deli. Pořád musí něco dělat. Kdežto Mára furt sedí na gauči.“
Na výletě do Babiččina údolí se Marian Pavlíně svěřil také s dalším svým problémem: jeho přítelkyni vadí, že chodí o víkendu s kamarády na pivo. Náhradní manželka mu poradila, ať spolu tráví víc času bez dětí. Jako příklad mu dala sebe a svého manžela – bez dětí jezdí na vodu do Česka i do zahraničí a na hudební festivaly. „Tak vy si užíváte. My bychom chtěli taky, byli jsme mladí, nic jsme nezažili, a teď bychom to chtěli dohánět,“ posteskl si.
Grilovačka s Marianovou rodinou donutila Pavlínu změnit názor na Romy, či aspoň jejich část. „Není Rom jako Rom. Je Rom, který dělá problémy, vyhledává konflikty, jen se na něho špatně podíváš a už by ti rozbil hubu. Ale tady ta rodina je jiná.“ Fakt, že Marian nemá práci, jí však dojem stále kazil. „To, že nepracuje, zas potvrzuje to, co se o nich říká.“
Snažila se proto náhradnímu manželovi domluvit, aby se přestal vymlouvat a přestěhoval se. „V Hradci ztratíš práci a najdeš si jinou. To tvoje ‚ale‘ – neříkej pořád ‚ale‘!“ nešetřila ho. „Musel by tam být někdo z vás,“ kývl Marian na své příbuzné. Ti odvětili, že už nad přestěhováním také přemýšleli, protože v Broumově nevidí budoucnost.
Večer se pak sešla velká část místní romské komunity a Pavlína si s nimi užívala hudbu i tanec. Naučili ji dokonce i tančit čardáš. Snažila se donutit Mariana, ať si s ní zatančí, tomu se ale nechtělo. „Já tě kousnu, ty vole!“ hrozila mu se smíchem.
V neděli leží na druhém boku
Ve změně režimu si Pavlína přála, aby děti omezily zábavu na mobilech. „Chci, aby ses naučil říkat ne. Ne, že si dupnou a budou to mít,“ požádala dočasného partnera. Ten měl také koupit sušák a nějaké další vybavení do domácnosti a otočit pračku. Posledního úkolu se, byť neochotně, chopil hned další den. „Mám z něho hodně velkou p*del, protože konečně za těch šest dní něco dělá,“ komentovala Pavlína.
„Dneska mi říkal, že nebudeme nic dělat, že budeme jenom ležet. Zeptala jsem se ho, co dělal včera. Úplně to samé. Třeba v neděli je to nějaké jiné ležení. Třeba na druhém boku,“ dobírala si náhradního manžela. Tomu však viditelně nebylo do smíchu.
Ta nuda! Je to tady pr*** světa. Vyměněná manželka těžce zvládala samotu |
Další den se vydal pro sušák a nějaké nářadí do domácnosti. Kromě toho však přišel i se zásnubním prstenem. „Uvědomil jsem si, co pro mě Péťa všechno dělá, a chci si ji vzít,“ prozradil rodině.
Náhradní manželka víc než zásnuby řešila nepořádek: „Odstřihne cedulku, leží tu na zemi a on to nezvedne, je mu to jedno. Něco mu spadne a Péťa to zvedne.“ „Přesně,“ odvětil Marian. „To by sis mohl uvědomit, že Péťa nemusí furt kolem tebe lítat,“ domlouvala mu. Kamerám pak sdělila: „Myslím, že bude rád, až přijde Péťa. Já mu tady dávám kapky.“