Mají nás pod palcem! Kdo? Emoce, které jsme zažívali jako malí, v situacích, jež jsme vnímali jako nebezpečné. Tělo si je pamatuje a spouští tuhle život zachraňující akci pokaždé, když se něco jen trošku přiblíží starým pocitům ohrožení. Jenže často v nebezpečí vůbec nejsme a tato reakce nás jen zbytečně vysiluje.
Tančit, meditovat, kráčet lesem. Naučte se úspěšně zbavit negativních emocí |
Emoční únos souvisí s pocity nebezpečí v dětském světě. Tuto emoci si lze představit jako hrůzu z opuštění, zranění, smrti. Zažili jsme ji možná jako malí ukřičení kojenci, které někdo nechával vybrečet. Jako děti, které byly strašeny bubáky, smrtí, nemocemi, emočně vydírání rodiči ve stylu „když neuděláš tohle, něco strašného se stane“.
Postupně se v nás pěstuje přecitlivělost na tyto podněty a někdy si je dokážeme časem posilovat sami. Může za to amygdala, nejstarší část mozku, která má na starost základní instinktivní bezpečí. Vyhodnocuje krizové situace, reaguje rychle, většinou útokem, zamrznutím, ochromením nebo jinou zcela neovladatelnou reakcí. A mozek si dobře pamatuje, co nás kdysi ohrožovalo.